VYBERTE SI REGION

Pod hotelem odposlouchávali Západ. I takové příběhy ukrývá pražské podzemí

Přepychově zařízené ložnice, luxusní restaurace a terasa s výhledem na celé Václavské náměstí. Hotel Jalta si už dlouhá léta udržuje vysoký standard a dokonce byl zapsán na seznam chráněných budov UNESCO.

6.10.2014
SDÍLEJ:

Výlez z amotového krytu hotelu Jalta na Václavské náměstí.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Ani se nechce věřit, že známý pětihvězdičkový hotel donedávna ukrýval tajemství.

V suterénních prostorách má vybudovaný vojenský bunkr, který měl v případě nebezpečí sloužit generálnímu štábu Varšavské smlouvy. Před rokem se otevřel pro veřejnost jako Muzeum studené války.

Stačí z haly zdobené mramorem sejít po schodech do hotelového podzemí. Těžké pancéřové dveře vedou do úzké chodby. Následují síť místností, které vypadají jako z vojenského filmu. Jenže minimálně 30 let starého. Visí tu zelené uniformy příslušníků SNB, nechybí psací stroj, plynové masky nebo nástěnka s nezbytnou budovatelskou výzdobou.

Protiatomový kryt pojme až 150 lidí. Jeho součástí je dokonce nemocnice s malým operačním sálem nebo nádrž na vodu. V jedné z místností se nachází i odposlouchávací zařízení. Agenti tajné policie tak měli přehled o telefonních hovorech zaměstnanců ambasády Spolkové republiky Německo, která v hotelu v sedmdesátých letech sídlila.

Magická místa pražského podzemíKarmelitánské katakomby
Pod chrámem Panny Marie Vítězné se skrývají největší pražské katakomby 15 velkých sklepení v nichž se donedávna nacházely pozůstatky několika set mumifikovaných rytířů, šlechticů, opatů a měšťanů z let 1646 1760. Zde spočinul Jan Lev z Ersfeldu, vedle něho kněžna Polyxena, Barbora Valdštejnová, bratři karmelitáni a mnozí další…

Vyšehradské kasematy
Podzemní chodby a sály vznikly současně s výstavbou barokních bastionů mezi lety 1653 1678 v době přestavby Vyšehradu na moderní pevnost. Další vylepšení kasemat provedla francouzská okupační armáda v roce 1741. Sloužily svému původnímu účelu (soustředění vojska a jeho nepozorovaný přesun) a posléze jako sklady až do roku 1911, kdy poslední vojenská posádka Vyšehrad opustila.

Divoká Šárka
Systém štol v pískovci původně určených jako protiletecký kryt blízkého německého polního letiště. Po válce byl rozšířen československou armádou pro skladovací účely. Dlouhá je celkem asi 400 metrů. Dlouhodobě je opuštěný a nevyužitý. V 80. letech 20. století šlo o oblíbené místo dobrodružných výprav mládeže. Dnes je z bezpečnostních důvodů uzamčené.

Staroměstská radnice 
Nejstarší částí podzemí je románský sál z 2. poloviny 12. století, dochovaly se i základy o sto let mladší věže. Nacházejí se zde i studny a cisterny na dešťovou vodu. Samozřejmostí pod radnicí bývala vězení, dvě z nich je možné vidět i dnes. O využívání podzemních prostor vězni svědčí i jména vězňů vyrytá na jednom z gotických portálů. Součástí podzemí je i pietní místo, které křížem z ohořelých trámů upomíná na poslední dny druhé světové války, kdy byla Staroměstská radnice z velké části zničena.

Štola pod Letnou

Kryt pod hotelem Jalta ale není zdaleka jedinou atrakcí, které pražské podzemí nabízí. Většina obyvatel metropole ani netuší, co všechno najdeme pod povrchem ulic. Kilometry a kilometry chodeb a desítky místností.

„Nemáme souvislý systém podzemních chodeb, jaký je třeba v Paříži, jedná se především o dílčí objekty. A proto je třeba rozlišit, jestli se zajímáme o kanalizaci a vodovody, nebo historické podzemí, tedy důlní díla, staré odvodňovací štoly, kryty. Máme i současné stavby, kterými jsou tunely nebo kolektory," popisuje spletité prostředí pražského podzemí Vladimír Vojíř. Speleolog se jeho průzkumům věnuje už 50 let.

Za nejzajímavější podpovrchovou část města považuje Rudolfovu štolu. Unikátní vodní dílo, které se ukrývá pod Letenským vrchem. „Štolou se voda dostává do rybníků v Královské oboře a z těch zase pokračuje zpět do Vltavy. Technicky bylo její vybudování to bylo velmi náročné. Kutnohorští havíři nejprve razili pět svislých přístupových šachet z povrchu Letné, až poté se pustili do samotného kanálu. Výškový spád je asi jeden a čtvrt metru, celkově je štola dlouhá přes jeden kilometr," popisuje Vladimír Vojíř.

Pocta vůdci

Vchod do Rudolfovy štoly je malý domeček nedaleko Štefánikova mostu. Ale pokud byste se tam chtěli vydat na procházku, máte smůlu.

„Tato část hradního vodovodu byla přístupná až do povodní v roce 2002. Tehdy voda strhla lávku, která byla uvnitř. Kvůli bezpečnosti jsme stavbu znovu veřejnosti neotevřeli," říká speleolog. Další pozoruhodná památka je na Letné jen o kousek dál. Prostory pod bývalým Stalinovým památníkem, kde dříve sídlilo i jedno z prvních post revolučních rádií.

„Dělali jsme tam poměrně rozsáhlý průzkum pro magistrát přibližně v roce 1993. Povídalo se, že kromě hlavního prostoru, kloubové síně velké jeden hektar, jsou tam další podzemní prostory, prý čtyři patra nad sebou. Ukázalo se, že to není pravda. Je tam kanalizace, chodba, co funguje jako vodovod, kabel vysokého napětí a úplně vespod probíhá kmenová stoka, která vede do čističky odpadních vod do Bubeneče," popisuje Vladimír Vojíř.

Podle historika architektury Zdeňka Lukeše mělo rozsáhlé podzemí, které ohromný pomník podpíralo, původně sloužit jako monumentální sál nebo komunistické mauzoleum. Bývalý režim ale myšlenku nikdy nezrealizoval. Dnes se v prostoru nachází část sutin z bývalého pomníku, jinak je místo opuštěné.

To, co k pražskému podzemní neodmyslitelně patří, jsou tajné chodby. Skutečnost je ale o poznání nudnější. „Tajných chodeb moc není, jsou to jen pověsti. Lidé vidí nějaký otvor, na jehož konec nedohlédnou, a hned je z toho tajná chodba. Většinou to bývá stará kanalizace," říká jeskyňář. Staré kanalizační stoky by se měly důsledně zaplňovat, to se prý moc často neděje, zaplňují se pouze vstupy. Když přijde povodeň, voda si hledá cestu a vytryskne i tam, kde ji nečekáme. Je také častou příčinou propadu chodníků nebo vozovek.

Exkurze do světa trubek a sítí Milovníci hi-tech ocení prohlídky městských kolektorů. Podzemní tunely, v nichž je uložena převážná část inženýrských sítí, zajišťující chod moderního velkoměsta. Síť se pod Prahou nachází již více než 35 let je dlouhá 92 kilometrů, v samotném centru se pak nachází 20 kilometrů. A právě v nich jsou pro zájemce připraveny dvě turistické trasy v délce 1,2 a 1,4 kilometru, vedoucí místy až 35 metrů pod povrchem. 

Návštěvníci tak dostávají příležitost nahlédnout do labyrintu technických chodeb, jakými se nemůže pochlubit žádné město na světě. Seznámí se s nejnovější technologií výstavby kolektorů a se způsobem uložení inženýrských sítí. Navštíví centrální dispečink, kde jim bude představen jeden z nejmodernějších a nejrozsáhlejších způsobů monitoringu na světě. Uvidí ukázky průvrtů s inženýrskými sítěmi vedoucími z kolektorů přímo do sklepů domů. V hloubce 30 metrů si prohlédnou důlní nádraží a svezou se důlní lokomotivou. 

Prohlídky jsou pro jednotlivce i skupiny ve středu, pátek a sobotu. Více informací na www.kolektory.cz.

Ráj filmařů

„Chodby hodně vznikaly za druhé světové války, když se propojovaly sklepy. Lidé se jistili, aby nezůstali ve vlastních sklepích uvězněni tím, že vybudovali východ v sousedním domě," nabízí jeskyňář vysvětlení onoho tajemství.

A kam se tedy návštěvníci mohou vydat do nitra země? Jednou z technických památek je stará čistírna odpadních vod v Bubeneči. V rámci prohlídek areálu mohou návštěvníci vidět původní prostory kanalizační čistírny, ale i zbytky technologického zařízení, například parní strojovnou a kotelnou. Některé stroje jsou prý dodnes funkční. Tajuplné prostory jsou též oblíbeným místem českých i zahraničních filmařů.

Další místem, které rozhodně stojí za pozornost, je kryt civilní ochrany na Folimance. Má přes tisíc metrů čtverečních a pojme až třináct set lidí. Má vlastní agregát, studny, je vytápěný a odvětrávaný pomocí přetlaku. Chodby mají v součtu 125 metrů. Otevřel se letos v dubnu a prohlídky se v něm konají zhruba jednou za měsíc. „Příští prohlídka je tuto středu, 8. října od dvou do šesti hodin odpoledne," upozorňuje Vojíř.

Věděli jste, že…..jedna ze štol je i v pražské zoo? Je patrně dílem podnikatelů Floriana Kubešky nebo Jana Bendelmayera, kteří měli od roku 1856 právo na kutání rud v Troji. Za II. světové války sloužila jako kryt. Prostor byl otevřen letos v květnu poblíž Velké voliéry dravců.

…štoly se nacházejí i vně Petřínského kopce? Tamní systém chodeb kdysi sloužil jako zdroj vody pro Malou Stranu. V některých jeho částech se těžila opuka, jinde uhlí. A to dokonce dva druhy kovářské a uhelný kal.

…labyrint chodeb se nachází také na Proseku? Německá vojska tu prý skladovala zbrojní arzenál. Radnice Prahy 9 momentálně shání finance, aby mohla místo znovu zpřístupnit.

Autor: Soňa Kacerovská

6.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Kardinálové chtějí od papeže odpověď, Vatikán mluví o skandálu

Vatikán - Za velmi vážný skandál označil předseda jednoho z nejvyšších soudů římskokatolické církve otevřený dopis čtveřice kardinálů, kterým žádají papeže o vyjasnění jeho názoru na rozvedené. Kardinálové z Německa, Itálie a USA odpověď Františka na svůj původní dotaz nedostali, proto s ním vyšli nedávno na veřejnost.

Zadeha v Praze znovu zadržela policie

Praha/Brno - Policie dnes v Praze zadržela obžalovaného podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, celý den u něj prováděla domovní prohlídku, uvedl v tiskové zprávě Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Večer ho podle něj převezla k výslechu do Brna. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies