VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pod nohama Rhodského kolosu

Všechny lodě mířící do přístavu Rhodos musely proplout pod rozkročeným obrem. Tak zní jedna z variant příběhu o gigantickém díle – jednom ze sedmi divů světa. Jak ale tato monumentální socha ve skutečnosti vypadala, dnes nikdo neví a zřejmě se už nikdy nedozví.

17.8.2012
SDÍLEJ:

Přístav Rhodos: Pohled na staré městoFoto: Shutterstock

Rhodos byl osídlen již ve třetím tisíciletí před naším letopočtem. Stal se častou zastávkou mořeplavců při cestách po Středozemním moři. Během antiky stála na ostrově významná přístavní města. Ve 3. století před naším letopočtem obléhal ostrov po celý rok Makedonec Demetrios Poliorketes, ovšem neúspěšně. Na počest vítězství Rhoďané zhotovili sochu, která neměla v tehdejším světě obdoby, takzvaný Rhodský kolos. Tato 34 metrů vysoká bronzová socha boha Helia patřila mezi sedm divů antického světa.

Procházka dějinami

V polovině třetího století před Kristem ale ostrov zasáhlo zemětřesení a kolos se zřítil. Po znovuobnovení ostrova se stal Rhodos významným kulturním centrem. Filozofické a řečnické školy měli vynikající pověst a v uměleckých školách vznikaly známé mramorové sochy, například slavné sousoší Laokoon (dnes umístěné ve Vatikánu). Studovalo zde mnoho významných Římanů, například Cicero, Caesar, Pompeius, Brutus či Cassius.

Při procházce hlavním městem ostrova Rhodem máte pocit, jako byste kráčeli dějinami. Stačí jen zahnout za roh a narazí na další palác, kostel či mešitu. Nejvíce památek ale pochází z doby johanitských rytířů. Při návštěvě města byste neměli vynechat prohlídku ulice Rytířů, Hippokratova náměstí a náměstí Mučedníků. Pozornost zaslouží i Archeologické muzeum nebo Palác velmistrů. Na rhodské akropoli najdete zbytky Apollonova chrámu, antického divadla a stadionu.

Za archeologickými památkami

Antický Kamiros je nejkrásnější archeologické naleziště ostrova. Místo se rozkládá na mírném svahu mezi skalními výběžky. Dokonce i bájný Homér opěvoval v Iliadě místní keramické výrobky jako „hliněnou pokladnici". Vykopávky z tohoto místa dnes zdobí Britské muzeum v Londýně. Mezi nejznámější památky Kamiru patří vodovodní síť a kanalizace antického města, Athénin chrám ze 6. století před naším letopočtem, základy dórských arkád a mnoho dalších antických památek.

Za návštěvu stojí i Ialyssos, jedno ze tří dórských měst ležící na 270 metrů vysokém pahorku Filerimos. Vidět tu můžete skromné, ale působivé relikvie klasického Řecka, do skály vytesanou kapli, moderní mozaiky v podloubí zobrazující církevní dějiny a příběhy svatých a kostel johanitů, který nad vším bdí svou drsnou jednoduchostí.

Náš tip

Lindos

Sláva městečka Lindos kdysi dosahovala až na pevninu. Vstup na akropoli je v tomto městě povinností. Obdivovat budete reliliéf antické válečné lodi vytesaný do skály, zbytky pevnosti Byzantinců a johanitů a chrám bohyně Athény – Lindie. Město je prý rodištěm sochaře Charése, autora rhodského kolosu.

Více informací zde.

Autor: Redakce

17.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies