VYBERTE SI REGION

Pod Špilberkem jsou k vidění dveře s podpisy těch, kteří čekali na smrt

Z chodeb atomového krytu pod brněnským hradem Špilberk se ve čtvrtek odpoledne ozývaly chraptivé zvuky rozhlasu. Trasu, kterou se vydaly davy návštěvníků, doprovázely také projekce černobílých dokumentů a fotek z dob socialismu. Cíl fanoušků historie tentokrát nebyla jen tajemná atmosféra podzemních ulic. Přišli se podívat na dveře z brněnské cely smrti, v níž trávily desítky politických vězňů své poslední chvíle před popravou. Jejich dřevo totiž zdobí stovky podpisů.

28.2.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
20 fotografií
Kryt pod Špilberkem a dveře s temnou historií.

Kryt pod Špilberkem a dveře s temnou historií.Foto: DENÍK/Attila Racek

Vzkazy v cele smrti v káznici na Cejlu škrábali do dveří političtí vězni i zločinci už od dob Rakousko-Uherska. Sloužil jim k tomu nepatrný střípek, který ukrývali v rámu. Vypadl až tehdy, když dveře vysadili. „Je to naprostá rarita. Nikdo z dozorců jej nikdy nenašel a přesto, že se vězni nepotkávali a nemohli spolu mluvit, předávali si jej pomocí důkladné skrýše navzájem," popsal historik a organizátor akce Pavel Paleček.

Pozornost hostů na dveřích nejvíce upoutalo jméno Kalandra. Předpokládá se, že vyrytý podpis patří Záviši Kalandrovi, známému politikovi, historikovi a publicistovi, kterého v padesátých letech minulého století popravili v Praze spolu s Miladou Horákovou. Historikové nevylučují, že před oběšením prošel také brněnskou káznicí. Důkazy mohou sehnat pomocí archivního výzkumu vězeňských záznamů.

Nápisy přilákaly například pamětníka Františka Bartla, který objevil mezi podpisy svého jmenovce. Přestože v cele na Cejlu nikdy nebyl, prožil si peklo, když strávil pět let ve vězení v Jáchymově. Rovněž z politických důvodů. „Měl jsem na Cejlu kamarády, tak jsem se přišel podívat, jestli najdu na dveřích i jejich jména. Bohužel už žádný z nich nežije, ale stále na ně vzpomínám," prohlásil Bartl.

Dveře z káznice chtějí historikové ve speciální místnosti pod Špilberkem vystavovat i nadále. Od května proto otevřou kryt veřejnosti na šest hodin denně. „Uložíme je tam do doby, než je magistrát města Brna, kterému patří, bude chtít přemístit někam, kde by měly lepší podmínky a péči. Dřevu mohou škodit místní výkyvy teplot nebo vlhkost," vysvětlil Paleček. Pod Špilberkem jsou podle něj dveře pro Brňany mnohem dostupnější než v káznici na Cejlu.

V krytech se Brňané mohou těšit na další novinky. Paleček uvedl, že se v budoucnu budou soustředit na tématické výstavy s promítáním fotografií a dokumentů. Připravují například expozice stalinistického a nacistického Brna nebo města před sto lety. „Nechceme se omezit jen na povídání o dějinách krytu či války," předeslal Paleček. Na stěny plánuje také přidat QR kódy, které si lidé mohou pomocí mobilní aplikace naskenovat a poslechnout si příběhy vyprávěné pamětníky.

MARKÉTA CHUMCHALOVÁ

Autor: Redakce

28.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

děti na základní škole
3 14

Stát bude platit školy asi podle počtu odučených hodin, ne žáků

Europoslanec Pavel Telička.
AKTUALIZOVÁNO
15 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seismologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které postihla série silných zemětřesení už loni. Informace o případných obětech zatím nesou k dispozici, první menší škody ale hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies