Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Náprstkově muzeu v Praze se vydáte kolem světa

Na dobrodružnou plavbu kolem světa se mohou až do poloviny července příštího roku zájemci vydat na nové výstavě Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur. Má název Čas zámořských objevů a zahájila výstavní cyklus s názvem Peníze… Dějiny zámořských objevů se pro starý kontinent začaly psát v 15. století, kdy se objevitelské výpravy Portugalců a později Španělů snažily novými námořními cestami dostat k pokladům Východu, obepluly Afriku a nakonec objevily „nový svět". Hnací silou byla touha po nových komoditách, především po koření důležitém pro chuť a konzervaci potravy. Dobyvatelé ale zároveň toužili po zlatě a stříbře, které tehdejší Evropa potřebovala pro rozvoj ekonomiky a obchodu.

17.11.2013
SDÍLEJ:

Výstava o zámořských objevech v Náprstkově muzeuFoto: Pražský deník/Dimír Šťastný

Podle informací z tiskové konference v Praze představí v různých objektech Národního muzea (NM) peníze jako společenský fenomén a upozorní na jejich vliv na život v průběhu dějin. Koncem listopadu budou v Nové budově NM otevřeny výstavy Peníze a Aféry, na které v březnu 2014 naváže v Národopisném muzeu expozice Venkov.

Čas zámořských objevů provází návštěvníky dobou, kdy Evropané začali objevovat nepoznané končiny. Seznámí je se světem mořeplavců, výzkumníků, domorodců, otroků, misionářů i pirátů, kteří jsou s tímto obdobím spjati. Zájemci si mohou prohlédnout předměty z domácích i zahraničních sbírek: vzácné exponáty z aztécké a incké sbírky Náprstkova muzea, nejcennější obraz NM od José Márii Velaska Údolí Ciudad de México z hory Santa Isabel a další malby. Jsou mezi nimi mimořádné zápůjčky včetně monumentálního portrétu Kryštofa Kolumba z vídeňského Kunsthistorisches Museum.

Touha po nových komoditách

Dějiny zámořských objevů se pro starý kontinent začaly psát v 15. století, kdy se objevitelské výpravy Portugalců a později Španělů snažily novými námořními cestami dostat k pokladům Východu, obepluly Afriku a nakonec objevily „nový svět". Hnací silou byla touha po nových komoditách, především po koření důležitém pro chuť a konzervaci potravy. Dobyvatelé ale zároveň toužili po zlatě a stříbře, které tehdejší Evropa potřebovala pro rozvoj ekonomiky a obchodu. Na ně v 18. století navázaly vědecké expedice, které z nových krajů přivážely poznatky o způsobu života i jazycích domorodců, místní fauně, floře a nerostném bohatství. Byly to právě zámořské objevy výprav, přivážejících do Evropy drahé kovy, otroky a nové plodiny, které změnily ekonomické fungování starého světa a život jeho obyvatel.

„Toto období přineslo Evropě kromě zlata a stříbra i dnes úplně běžné zboží jako kávu, čaj, čokoládu, brambory nebo rajčata. Jak to vše změnilo život lidí v Evropě, přibližuje tato výstava určená všem zájemcům o historii a lidem s romantickou duší," podotkl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Výstava soustřeďuje i dobové mapy, glóby, grafiky a rukopisy ilustrující tehdejší představy o světě. Je tu i glóbus ze Strahovského kláštera z roku 1632, misionářskou činnost Evropanů dokumentují pozlacené kalichy z Arcibiskupství pražského.

Autor: ČTK

17.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Otec a syn Bushovi
16

Rodina Bushů se připojila ke kritikům Trumpa. Jeho poradní tým se rozpadl

Ilustrační foto
4

Ve Dvoře Králové přišli o hrocha. Zemřel dva měsíce od převozu

RECENZE: Retro pro tátu. Strniště pro Jana Svěráka

Laskavé retro z těžké doby. Natočené podle klíče Obecné školy. To je v kostce nový film Jana Svěráka Po strništi bos, který režisér natočil spíš kvůli otci nežli kvůli sobě.

Pohledem Stanislava Šulce: Slyšet HDP růst

Výkon ekonomiky je stále obdivuhodnější. Tedy alespoň to tak vypadá u stolů makroekonomů, kteří sledují výlučně růst hrubého domácího produktu. Růst HDP o 4,5 procenta by nám mohli ostatní snad i závidět. Proti tomu však stojí rostoucí počet nespokojených lidí, kterým je růst HDP lhostejný, protože jej jednoduše neprožívají. Kvalita jejich životů stagnuje stejně jako platy, mírný růst vyváží stále sílící zdražování, které se zdaleka neomezuje jen na máslo.

Libanon zrušil zákon, který umožňoval pachatelům znásilnění vzít si své oběti

Aktivisté za práva žen se radují. Dlouho požadovali zrušení článku 522 trestního zákona, ke kterému nyní došlo. Jejich kampaň podpořil ministr pro záležitosti žen Jean Oghassabian, který uvedl, že zákon je "z doby kamenné". Podobné právní předpisy byly nedávno zrušeny také v Tunisku a Jordánsku.

Podvodníci zaplavují sociální sítě. Chtějí získat peníze skrze falešné profily

Neposílejte nikomu svoje číslo, policie varuje před podvodníky, kteří vytvářejí falešné profily na Facebooku a chtějí získat peníze. Méně pozorné uživatele dokáží připravit o tisíce korun. Snaží se získat ověřovací SMS pro internetové mobilní platby.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení