VYBERTE SI REGION

Pavilón gaviálů v pražské ZOO a indická „královna banditů“

POHLED ŘEDITELE ZOO MIROSLAVA BOBKA Pro sedm gaviálů indických, které se v roce 2008 podařilo získat z chovné stanice Madras Crocodile Bank, byl v Zoo Praha vybudován speciální pavilon. Dostal jméno podle indické řeky Čambal, protože zakladatelé madráského chovu pocházejí právě odtamtud.

16.9.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
8 fotografií
Gaviálové indičtí ve své domovině, indické řece Čambal, a jejím okolí

Gaviálové indičtí ve své domovině, indické řece Čambal, a jejím okolíFoto: ZOO Praha/Miroslav Bobek

A kupodivu, i po více než pěti letech mají účastníci slavnostního otevření pavilonu v živé paměti, jak nečekané a velké rozpaky vyvolal tento název v přítomném indickém velvyslanci. Stěží se hledá přirovnání, ale podobné rozpaky by v našich představitelích vzbudila expozice věnovaná České republice, kterou by někdo nazval Sherwood rozumí se ten u pražského Hlavního nádraží. Čambal má v Indii tu nejhorší pověst.

Když jsme se letos na jaře s kolegy vydávali z Dillí na Čambal, řidič z ambasády jen pozvedl obočí. Donedávna by k němu jel jenom s největším sebezapřením. Hlubokými stržemi rozeklaná krajina podél Čambalu byla totiž odedávna ovládána dakoity, bandity, s nimiž si nevěděla rady ani místní, ani centrální vláda. O míře zoufalství úřadů svědčí i to, že svého času nechaly kolem Čambalu rozhazovat z vrtulníků semena jihoamerického trnitého keře naditce velkokvětého. Strže a okolní krajina skutečně naditcem zarostly a staly se obtížně prostupnými (jak jsem se sám přesvědčil, trn naditce snadno projede i centimetrovou podrážkou z tvrdé gumy), dakoité ovšem Čambal ani po této akci ovládat nepřestali. Zato v Indii přibyl další ekologický problém.

Když v 70. letech již gaviálům zvonila hrana, bylo vyhlášeno několik rezervací, mimo jiné na Čambalu. Ochránci přírody pak o dovolení k její návštěvě museli žádat dakoity a dokonce tamní „královnu banditů" Phoolan Devi. Dochovala se vzpomínka, jak jí herpetolog Dhruvayioti Basu musel odevzdat nový služební dalekohled a aby neměl problémy u svého zaměstnavatele, obdržel potvrzení podepsané Královna banditů…

Dramatický příběh Phoolan Devi

Příběh Phoolan Devi nejenže by vydal na knihu ta o ní byla napsána, a ne jedna ale také vypovídá o nedávných poměrech na Čambalu. Phoolan Devi se narodila roku 1963 do nízké kasty a jako nezvladatelné dítě ji časně provdali za mnohem staršího muže. Nato začal mít její život velmi rychlý spád: po útěku od manžela přišlo zapojení (nebo snad únos) do skupiny dakoitů, vztah s vůdcem této bandy a pobodání manžela, loupení a plenění vesnic, spory mezi dakoity, osudový únos příslušníky jiné kasty a zajetí ve vesnici Behmai, kde byla bita a znásilňována. Po útěku následovalo založení vlastní bandy dakoitů a za dalších sedmnáct měsíců masakr dvaadvaceti mužů ve vesnici jejích věznitelů. Není známo, zda je Phoolan Devi povraždila osobně, ale zodpovědnost nesla ona. To všechno se odehrálo do roku 1981, tedy do jejích osmnácti let. Potom ještě krátce s pověstí ženy, která bohatým bere a chudým dává operovala na Čambalu, ale nato již zasáhly úřady a začalo vyjednávání o tom, za jakých podmínek se vzdá. Jejímu zatčení v únoru 1982 přihlíželo deset tisíc lidí. Po dvanácti letech věznění pak v jejím životě nastal další velký zvrat. Kandidovala do celoindického parlamentu a stala se poslankyní. Roku 2001, v osmatřiceti, byla neznámými pachateli zavražděna.

Ještě dlouho po uvěznění, a dokonce i po smrti Královny banditů, až do roku 2005, si dakoité nad krajem podél Čambalu udržovali alespoň dílčí kontrolu. Paradoxně právě jim a snad i Phoolan Devi můžeme děkovat za to, že se Čambal stal posledním útočištěm gaviálů indických. Zatímco všude jinde jich zbývají nanejvýš desítky, na Čambalu stále žije relativně početná, a především životaschopná populace tohoto výjimečného krokodýla a Zoo Praha je jednou z institucí, které usilují o to, aby tam přežil i v budoucnosti.

MIROSLAV BOBEK

Autor: Redakce

16.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Protikuřácký zákon má Kalousek za další regulaci živnostníků

Praha - Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek má dnes schválený protikuřácký zákon za další regulaci podnikání. Novinářům ve Sněmovně řekl, že za normálních okolností by pro normu hlasoval, dnes ale postupoval opačně kvůli tomu, že jde o další z regulačních opatření namířených kabinetem ČSSD, ANO a KDU-ČSL proti živnostníkům. Sněmovní klub jeho strany neměl k hlasování stanoven jednotný postup.

Neomezený tarif za hubičku! Nemocnice dohodla extrémně levné volání

Olomouc – Zaměstnanci Vojenské nemocnice Olomouc mohou telefonovat bez obav o provolané minuty. Vedení nemocnice se totiž podařilo uzavřít s operátorem O2 mimořádně výhodnou smlouvu. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies