Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Postřehy z Martiniku: Česká republika tu není úplně neznámou zemí

Česká republika. Země ukrývající se v objetí nepříčetných hor, zakotvená ve středu Evropy jako pavučina v podkroví visící za stropu, kterou projdete, ať chcete nebo ne. Avšak historií tak ztužená, že vlákna má z titanu. Tahle země si již prošla mnohým a zažila i nemožné, ale jak to vidí cizinci? Co o nás ví na druhé straně zeměkoule?

14.4.2014
SDÍLEJ:

Hradišťanka Sabina Presová na Martiniku.Foto: Archiv Sabiny Presové

V Karibském moři, na Martiniku, není Česká republika tak úplně neznámým místem. Mnozí z nich ji již dokonce navštívili. Na druhou stranu, jsou tady i takoví experti, ze kterých se vám postaví vlasy.

Tak jsme si jednou povídali se spolužačkou. Zřejmě má velmi mylné představy o češtině. „ Máte to tady docela snadné, každý s vámi chce mluvit, procvičit si váš jazyk," vypadla z ní naprosto nesmyslná věta. „Jak to myslíš? Procvičit si náš rodný jazyk?" „ No ano, v dnešní době se učí anglicky každý druhý."

V jedné z prvních hodin francouzštiny jsme zjistili, že paní profesorka není nadšenec do historie. „ Jaký je váš původ?" slušně se zeptala. „ Jsme Češi." „ Ach ano, Československo. To znám moc dobře," řekla nám s nevinným úsměvem. „ To už tak není, rozdělili jsme se. Teď už jen Česko a Slovensko." „Páni… a k tomu došlo kdy?"

Při čekání na oběd jsme se zapovídali s očividně slabým žákem geografie. „ Z jaké země pocházíte?" „ Z České republiky." „ Dobře, dobře, holky z východu," vypadlo z něj s jiskrou v oku. „ Jaký východ? Vždyť to je srdce Evropy?!" bránila jsem. „ Ale prosím vás, vedle máte hned Rumunsko a Ukrajinu."

Tohle byli ti nejhorší z nejhorších. Ve školní knihovně nás však čekalo i malé překvapení, knížky od Václava Havla. Ve městě jsem si povídala s rodinným doktorem o Franzi Kafkovi. Na denním pořádku byl také Milan Kundera.

Místní obyvatelé se řídí pravidlem, i kdyby si měli doma dopřávat méně, musí mít dobré auto. Takže jsme měli možnost vidět poměrně pestrou přehlídku, ve které byla mnohdy zařazena i Škoda.

Po třech měsících, strávených na opačné straně zeměkoule, člověka dokáže zahřát u srdce myšlenka, že i na tak malinkém ostrůvku, který by se se svými 1 130km² čtyřikrát vešel do Zlínského kraje, jsou odkazy na naši zemi. S hrdostí můžu říct, že pocházím ze země, která svými činy předčila svou velikost.

S poznáním něčeho nového, se ještě více semkneme se starým. Objevíme v tom krásu, kterou ve shonu běžného života nevidíme. Začneme si více vážit toho, co známe. Ve známém víme, kudy jít, kde vedou stezky, čeho se vyhnout. V novém nás čeká dobrodružství a honba za něčím novým, ale musíme se pořád dívat pod nohy, kráčet opatrně, tiše, střídmě,… V ten moment, kdy už nechceme opatrně sledovat každičký krok, ale běžet a křičet, začneme vzpomínat, jaké to je být tam, kde je vše možné, známé. Jaké to je být doma.

I když jsem byla pryč jen čtvrt roku, cítím se o několik let starší. Jako bych vyrostla, ale vypadám pořád stejně, pomineme-li barvu kůže, která přeletěla několik odstínů barev. Jsem opravdu ráda za tuhle možnost. Jsem si více než jistá, že všechny zkušenosti, milé i nemilé, zůstanou ve mně zakořeněny ještě po dlouhou dobu. Pomohou mi pochopit svět, život jiných, jejich cíle a v čem vidí smysl života. Teď už je jen na mě, jak s tím vším vynaložím. Nechme se překvapit! Takže 11. dubna na shledanou doma, v České republice.

Autor: Sabina Presová

Autor: Redakce

14.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Prezident Miloš Zeman a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching.
28 6

Zeman: Autoritářské státy mají lepší podmínky pro velké projekty

Letiště Václava Havla v Praze. Ilustrační foto
1 17

Boj s teroristy. Všechna letiště v ČR dostanou kamery, jež rozpoznají obličeje

EXKLUZIVNĚ

Zločin, nebo neštěstí? Policie pro ověření vyhazovala z 6. patra hotelu figurínu

Policie v Pardubicích rekonstruovala poslední okamžiky života 45leté ženy: pád z okna hotelu. K čemu policisté dospěli?

Do Turecka jen na vlastní nebezpečí, varují Němci

Diplomatická válka mezi Spolkovou republikou Německo a Tureckem pokračuje. Istanbul totiž stále zadržuje německého aktivistu.

Pohledem Stanislava Šulce: Oč jde v Polsku

V souvislosti s Polskem se v posledních dnech vypráví několik příběhů. Jeden vykresluje skvělou hrdou zemi, která si dělá doma pořádek a zlá Evropská unie jí při tom hází byrokratické klacky pod nohy. A v ulicích stojí desítky tisíc lidí, kteří vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS) nevolili, tedy jsou menšinou populace a sice můžou demonstrovat, ale jejich požadavky jsou tak nějak nepodstatné.

Cizinci v Česku? Sparta je v klidu, Slavia má problém

Fanoušci na britských ostrovech jsou zvyklí na ledacos. Už dávno se tam smířili s tím, že vstupenka na fotbalový šlágr je dražší než letenka do Ameriky. Mnozí si (chtě nechtě) také zvykli, že klub jejich srdce vlastní boháči ze zahraničí. A nevadí jim ani to, že po hřišti neběhá žádný Angličan. Pravda, je to výjimečné, nicméně třeba Chelsea má ve svém kádru jediného domácího hráče.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení