VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Postřehy z Martiniku: Česká republika tu není úplně neznámou zemí

Česká republika. Země ukrývající se v objetí nepříčetných hor, zakotvená ve středu Evropy jako pavučina v podkroví visící za stropu, kterou projdete, ať chcete nebo ne. Avšak historií tak ztužená, že vlákna má z titanu. Tahle země si již prošla mnohým a zažila i nemožné, ale jak to vidí cizinci? Co o nás ví na druhé straně zeměkoule?

14.4.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
10 fotografií

Hradišťanka Sabina Presová na Martiniku.Foto: Archiv Sabiny Presové

V Karibském moři, na Martiniku, není Česká republika tak úplně neznámým místem. Mnozí z nich ji již dokonce navštívili. Na druhou stranu, jsou tady i takoví experti, ze kterých se vám postaví vlasy.

Tak jsme si jednou povídali se spolužačkou. Zřejmě má velmi mylné představy o češtině. „ Máte to tady docela snadné, každý s vámi chce mluvit, procvičit si váš jazyk," vypadla z ní naprosto nesmyslná věta. „Jak to myslíš? Procvičit si náš rodný jazyk?" „ No ano, v dnešní době se učí anglicky každý druhý."

V jedné z prvních hodin francouzštiny jsme zjistili, že paní profesorka není nadšenec do historie. „ Jaký je váš původ?" slušně se zeptala. „ Jsme Češi." „ Ach ano, Československo. To znám moc dobře," řekla nám s nevinným úsměvem. „ To už tak není, rozdělili jsme se. Teď už jen Česko a Slovensko." „Páni… a k tomu došlo kdy?"

Při čekání na oběd jsme se zapovídali s očividně slabým žákem geografie. „ Z jaké země pocházíte?" „ Z České republiky." „ Dobře, dobře, holky z východu," vypadlo z něj s jiskrou v oku. „ Jaký východ? Vždyť to je srdce Evropy?!" bránila jsem. „ Ale prosím vás, vedle máte hned Rumunsko a Ukrajinu."

Tohle byli ti nejhorší z nejhorších. Ve školní knihovně nás však čekalo i malé překvapení, knížky od Václava Havla. Ve městě jsem si povídala s rodinným doktorem o Franzi Kafkovi. Na denním pořádku byl také Milan Kundera.

Místní obyvatelé se řídí pravidlem, i kdyby si měli doma dopřávat méně, musí mít dobré auto. Takže jsme měli možnost vidět poměrně pestrou přehlídku, ve které byla mnohdy zařazena i Škoda.

Po třech měsících, strávených na opačné straně zeměkoule, člověka dokáže zahřát u srdce myšlenka, že i na tak malinkém ostrůvku, který by se se svými 1 130km² čtyřikrát vešel do Zlínského kraje, jsou odkazy na naši zemi. S hrdostí můžu říct, že pocházím ze země, která svými činy předčila svou velikost.

S poznáním něčeho nového, se ještě více semkneme se starým. Objevíme v tom krásu, kterou ve shonu běžného života nevidíme. Začneme si více vážit toho, co známe. Ve známém víme, kudy jít, kde vedou stezky, čeho se vyhnout. V novém nás čeká dobrodružství a honba za něčím novým, ale musíme se pořád dívat pod nohy, kráčet opatrně, tiše, střídmě,… V ten moment, kdy už nechceme opatrně sledovat každičký krok, ale běžet a křičet, začneme vzpomínat, jaké to je být tam, kde je vše možné, známé. Jaké to je být doma.

I když jsem byla pryč jen čtvrt roku, cítím se o několik let starší. Jako bych vyrostla, ale vypadám pořád stejně, pomineme-li barvu kůže, která přeletěla několik odstínů barev. Jsem opravdu ráda za tuhle možnost. Jsem si více než jistá, že všechny zkušenosti, milé i nemilé, zůstanou ve mně zakořeněny ještě po dlouhou dobu. Pomohou mi pochopit svět, život jiných, jejich cíle a v čem vidí smysl života. Teď už je jen na mě, jak s tím vším vynaložím. Nechme se překvapit! Takže 11. dubna na shledanou doma, v České republice.

Autor: Sabina Presová

Autor: Redakce

14.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

AKTUALIZOVÁNO

Ve Středozemí možná utonulo dalších až 150 afrických migrantů

Bezmála 150 afrických běženců patrně v úterý utonulo ve Středozemním moři. S odvoláním na přeživšího z potopené lodi to dnes uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Jako o jediném přeživším zatím úřady informují o 16letém chlapci z Gambie. "Řekl, že všichni ostatní zemřeli. Ale existuje určitá naděje, že italská pobřežní stráž některé vyzvedla," prohlásil podle agentury Reuters mluvčí italské pobočky IOM Flavio Di Giacomo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies