VYBERTE SI REGION

Postřehy z Martiniku: Cesta městem mi připadá jako z animované pohádky

Fort-de-France. Něco jako malířská paleta před tím závratným okamžikem, kdy ji pošpiní malířův štětec. Úzké uličky ve středu města, vůně kokosu u vedlejšího stánku, moře ve vzduchu, plno květin, hudba, slunce…

19.2.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
9 fotografií
Hradišťská gymnazistka Sabina Presová píše z Martiniku. Město Fort-de-France.

Hradišťská gymnazistka Sabina Presová píše z Martiniku. Město Fort-de-France.Foto: Sabina Presová

První slova, první představy, které se mi honí hlavou. Město s téměř 90 tisíci obyvateli hýřícími všemi barvami, ležící na pobřeží Karibského moře. Hlavní město Martiniku.

Skončila škola. Nehodlám propást ani jednu zbytečnou minutu. Místo válení beru boty a jdeme s babičkou do centra koupit nějaké čerstvé ovoce. Není důležité, jakou cestou jdeme, protože všechny vedou do města. Není se kde ztratit. Cílem je místní trh. Cesta trvá okolo 15 minut. Brouzdáme městem, ale já si připadám jako v animované pohádce. Všude plno barev, ale když dorazíme na trh, ke všemu se přidá pronikavá vůně. Tak to je teprve něco. Prodavači křičí jeden přes druhého, nosí všelijaké obleky, aby se zviditelnili. Mají tu ovoce a zeleninu, ale také rum, šperky, květiny a oblečení. Ale i přes to všechno mě nejvíce zaujmou banány. Je jich nespočetné množství druhů! Malé zelené, velké zelené, jemně načervenalé, hnědé… Jeden jsem si vybrala. Podivné je, že ho babička strčila do tašky a uviděla jsem ho až další den upečený na talíři. Ukrojím první kousek. Téměř se mi rozpadne na vidličce. Ochutnám. Jemně sladké, mírně plané, avšak stále se nedokážu zbavit pocitu, že něco nehraje. Jako bych v pozadí cítila květák nebo trochu brokolice. Babička se směje mým grimasám a snaze odhalit záhadu banánu po čuchu. „ Co je s tím banánem? " ptám se babičky. S šibalským úsměvem špitne: „Je velice dobrý, chutná jen trošku jinak, protože se řadí pod zeleninu. To ty sis ho vybrala, drahoušku. "

Hradišťská gymnazistka Sabina Presová píše z Martiniku. Město Fort-de-France.

Máme nakoupeno a můžeme jít pomalým krokem domů. Všichni se šíleně loudají, protože rychlá chůze za takového počasí velmi unavuje. Docela ráda bych se zašla podívat i do nějakého obchodu, ale nic z toho nepoznávám. V Praze máme na každém rohu obchod s nějakou světovou značkou, ale tady jsou pouze krámky. Sem tam nějaký obchod je, ale jména mi vůbec nic neříkají. Jen škoda, že je město docela ochuzeno o památky. Mnoho jich tu není, ale když už se nějaká najde, tak opravdu stojí za to. Například takový oranžovo-béžový kostel s palmou, to se jen tak nevidí.

Naposled jsme se zastavili u bývalé radnice, která nyní slouží jako divadlo. Jedna z nejkrásnějších historických budov.

Postupně zjišťuji, že kvůli vysokým cenám nemají centy pro místní nijak velkou hodnotu. Téměř žádnou. Jednoduše se tady povalují na zemi. Po cestě domů si připadám jako Jeníček a Mařenka, všechny poctivě sbírám. U nás přinášejí štěstí, tady jen mávnou rukou. Jiná země, jiné zvyky. Znám je už všechny, nebo mě má stále co překvapit? Ještě mám spoustu času na to přijít…

Šestnáctiletá Sabina Presová se coby studentka Gymnázia Uherské Hradiště ve druhém ročníku rozhodla zúčastnit projektu Comenius, tedy recipročního výměnného pobytu na ostrově Martinik. Tam vyrazila spolu s dalšími třemi gymnazisty z Hradiště 9. ledna. Návrat je plánovaný na 11. dubna. Tříměsíční pobyt a veškeré finance zahrnující přepravu hradí evropské fondy. Stravu, ubytování a ostatní výdaje jdou na vrub hostitelské rodiny.
V projektu jde hlavně o poznání nové kultury, zlepšení jazykových znalostí a získání nových zkušeností do života. Hlavním kritériem pro výběr účastníků projektu byla znalost angličtiny a především jazyka, kterým se mluví na Martiniku francouzštiny. Po napsání motivačního dopisu a splnění podmínky dobrého prospěchu se stala jednou ze čtyř studentů, kteří byli k cestě na Martinik vybráni, také Sabina Presová. A právě ona je autorkou seriálu reportů, jejichž prostřednictvím mohou čtenáři Slováckých novin každý pátek vnímat rub i líc všedního života na ostrově uprostřed Karibiku.

Autor: Sabina Pressová

Autor: Redakce

19.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Americký astronaut českého původu Eugene Cernan v roce 2008 navštívil Českou republiku. V pozadí Cernanova vnučka Ashley.
1 10

Zemřel astronaut Eugene Cernan. Poslední muž, jenž stanul na Měsíci

Pouhé dva týdny po kolaudaci se na nové sportovní hale v České Třebové zřítila střecha.
7 11

Mohou za pád střechy lepené vazníky? Trosky haly prohledal soudní znalec

AKTUALIZOVÁNO

Turecko dopadlo Uzbeka viněného z istanbulského masakru

Istanbul - Turecká policie dopadla dnes večer uzbeckého občana, který je označován za pachatele silvestrovského masakru v istanbulském nočním klubu, jemuž padlo za oběť 39 lidí. Podle listu Daily Sabah byl Abdulgadir Mašaripov zadržen v domě svého kyrgyzského přítele v istanbulské čtvrti Esenyurt. K útoku se přihlásila organizace Islámský stát, která ho označila za pomstu za tureckou vojenskou intervenci v Sýrii.

Dokumentaristka Třeštíková: Realitu nemůžete zotročit

Po deseti letech se jedna z nejvýraznějších osobností českého dokumentu Helena Třeštíková opět vrací k Manželským etudám. Její snímek Strnadovi vstoupí 19. ledna i na plátna kin. V příběhu soužití netradiční rodiny se zrcadlí jak nevyhnutelnost změn ve světe mezilidských vztahů, tak pětatřicet let vývoje celé české společnosti.

Šéf lékáren Dr.Max: Reklama spojená s léky u nás existuje historicky

Největší tuzemská lékárenská síť Dr.Max atakuje hranici 400 poboček. Tento měsíc otevíráme lékárny v Jaroměři a Stříbře, přírůstky představují v drtivé části úplně nově zřizované provozovny, podotýká generální ředitel Daniel Horák, který se vyjádřil k dotazům čtenářů Deníku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies