Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Postřehy z Martiniku: Cesta městem mi připadá jako z animované pohádky

Fort-de-France. Něco jako malířská paleta před tím závratným okamžikem, kdy ji pošpiní malířův štětec. Úzké uličky ve středu města, vůně kokosu u vedlejšího stánku, moře ve vzduchu, plno květin, hudba, slunce…

19.2.2014
SDÍLEJ:

Hradišťská gymnazistka Sabina Presová píše z Martiniku. Město Fort-de-France.Foto: Sabina Presová

První slova, první představy, které se mi honí hlavou. Město s téměř 90 tisíci obyvateli hýřícími všemi barvami, ležící na pobřeží Karibského moře. Hlavní město Martiniku.

Skončila škola. Nehodlám propást ani jednu zbytečnou minutu. Místo válení beru boty a jdeme s babičkou do centra koupit nějaké čerstvé ovoce. Není důležité, jakou cestou jdeme, protože všechny vedou do města. Není se kde ztratit. Cílem je místní trh. Cesta trvá okolo 15 minut. Brouzdáme městem, ale já si připadám jako v animované pohádce. Všude plno barev, ale když dorazíme na trh, ke všemu se přidá pronikavá vůně. Tak to je teprve něco. Prodavači křičí jeden přes druhého, nosí všelijaké obleky, aby se zviditelnili. Mají tu ovoce a zeleninu, ale také rum, šperky, květiny a oblečení. Ale i přes to všechno mě nejvíce zaujmou banány. Je jich nespočetné množství druhů! Malé zelené, velké zelené, jemně načervenalé, hnědé… Jeden jsem si vybrala. Podivné je, že ho babička strčila do tašky a uviděla jsem ho až další den upečený na talíři. Ukrojím první kousek. Téměř se mi rozpadne na vidličce. Ochutnám. Jemně sladké, mírně plané, avšak stále se nedokážu zbavit pocitu, že něco nehraje. Jako bych v pozadí cítila květák nebo trochu brokolice. Babička se směje mým grimasám a snaze odhalit záhadu banánu po čuchu. „ Co je s tím banánem? " ptám se babičky. S šibalským úsměvem špitne: „Je velice dobrý, chutná jen trošku jinak, protože se řadí pod zeleninu. To ty sis ho vybrala, drahoušku. "

Hradišťská gymnazistka Sabina Presová píše z Martiniku. Město Fort-de-France.

Máme nakoupeno a můžeme jít pomalým krokem domů. Všichni se šíleně loudají, protože rychlá chůze za takového počasí velmi unavuje. Docela ráda bych se zašla podívat i do nějakého obchodu, ale nic z toho nepoznávám. V Praze máme na každém rohu obchod s nějakou světovou značkou, ale tady jsou pouze krámky. Sem tam nějaký obchod je, ale jména mi vůbec nic neříkají. Jen škoda, že je město docela ochuzeno o památky. Mnoho jich tu není, ale když už se nějaká najde, tak opravdu stojí za to. Například takový oranžovo-béžový kostel s palmou, to se jen tak nevidí.

Naposled jsme se zastavili u bývalé radnice, která nyní slouží jako divadlo. Jedna z nejkrásnějších historických budov.

Postupně zjišťuji, že kvůli vysokým cenám nemají centy pro místní nijak velkou hodnotu. Téměř žádnou. Jednoduše se tady povalují na zemi. Po cestě domů si připadám jako Jeníček a Mařenka, všechny poctivě sbírám. U nás přinášejí štěstí, tady jen mávnou rukou. Jiná země, jiné zvyky. Znám je už všechny, nebo mě má stále co překvapit? Ještě mám spoustu času na to přijít…

Šestnáctiletá Sabina Presová se coby studentka Gymnázia Uherské Hradiště ve druhém ročníku rozhodla zúčastnit projektu Comenius, tedy recipročního výměnného pobytu na ostrově Martinik. Tam vyrazila spolu s dalšími třemi gymnazisty z Hradiště 9. ledna. Návrat je plánovaný na 11. dubna. Tříměsíční pobyt a veškeré finance zahrnující přepravu hradí evropské fondy. Stravu, ubytování a ostatní výdaje jdou na vrub hostitelské rodiny.
V projektu jde hlavně o poznání nové kultury, zlepšení jazykových znalostí a získání nových zkušeností do života. Hlavním kritériem pro výběr účastníků projektu byla znalost angličtiny a především jazyka, kterým se mluví na Martiniku francouzštiny. Po napsání motivačního dopisu a splnění podmínky dobrého prospěchu se stala jednou ze čtyř studentů, kteří byli k cestě na Martinik vybráni, také Sabina Presová. A právě ona je autorkou seriálu reportů, jejichž prostřednictvím mohou čtenáři Slováckých novin každý pátek vnímat rub i líc všedního života na ostrově uprostřed Karibiku.

Autor: Sabina Pressová

Autor: Redakce

19.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Severní Korea a testy jejích raket.
11

USA popřely, že by vyhlásily KLDR válku. Prý jde o absurdní tvrzení

Místopředseda klubu ANO Radek Vondráček
4

ANO je premiant Rekonstrukce státu

Rybníků v zemi přibývá. Krčína ale překonáme stěží

/INFOGRAFIKA/ Vodní plochy v Česku se za poslední dvě desítky let rozrostly o 6,5 tisíce hektarů. Stát podporuje stavbu dalších nádrží, chce tak bojovat se suchem.

Polovina Čechů si pěstuje své plodiny. Vede Vysočina

/ANKETA/ Moderní doba Čechy nepřipravila o chuť pěstovat si vlastní plodiny. Jejich pěstování se věnují tři pětiny z nich. Vyplývá to z průzkumu, který vypracovala společnost Ipsos. Oslovila osm stovek respondentů.

Laver Cup nezklamal. Co dál? Prestižní show může tenisu pomoci

Potlesk dozněl, opona padla, premiéra Laver Cupu je definitivně minulostí. Tenisové hvězdy se z Prahy rozletěly do všech koutů světa, už teď se ale živě diskutuje o budoucnosti akce, která zpočátku vzbuzovala nemálo pochyb a během uplynulého víkendu nadchla jak vyprodanou O2 arenu, tak i miliardu diváků u televizí.

Smrtelné nehody chodců. Nejvíce jich umírá v noci

/INFOGRAFIKA/ Nejdříve ta lepší zpráva: počet mrtvých při dopravních nehodách obecně spíše klesá. Ta horší: pořád se výrazně nedaří snížit úmrtí chodců. Loni zemřelo při nehodách 545 lidí (nejméně od roku 1961), z čehož 111 bylo chodců. A viník? V 90 případech to byl řidič, chodec v 21 případech.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení