VYBERTE SI REGION

Praha odkrývá své další nové tajemství: jeskyně na Proseku

Tomu, kdo má rád tajemství nepoznaného, radnice Prahy 9 nabízí skvělou příležitost. A to znovu zpřístupnění Proseckých jeskyň, do nichž dlouhá léta veřejnost nesměla z bezpečnostních důvodů ani nahlédnout. Historie proseckého podzemí rozhodně chudobou netrpí. 

13.1.2014
SDÍLEJ:

Prosecké pozdemí je labyrint tajuplných chodeb, do nichž chce radnice městské části Prahy 9 veřejnosti vstup opět umožnitFoto: archiv MČ Praha 9

Nebyla by to historie, aby se na ni nelepily i mýty. Podle Miroslava Kurandy, který se zmíněným podzemím zabývá, je hlavní proseckou pověstí mýtus o podzemní chodbě z Proseka do Staré Boleslavi. Ta údajně má vést podél poutní trasy spojující hrob sv. Václava na Pražském hradě, první kostel sv. Václava na Proseku, Vinoř a Starou Boleslav s Palladiem země České a místem zavraždění sv. Václava.

„V průběhu několika let jsem zapsal nejméně deset svědectví lidí, kteří tvrdili, že v chodbě byli, a věřili si do té míry, že poskytli adresy i telefonní čísla," říká Miroslav Kuranda.

Když se pomine popisnost rozličných svědectví, nejzajímavější je snad doba nacistické okupace. Právě v podzemí prý německá vojska skladovala zbrojní arzenál, z nichž někteří svědkové podle Kurandy po válce i stříleli. Labyrint chodeb pak skýtal příležitosti, jak spekulace  v běhu času nadále živit.

Ta poslední podle Miroslava Kurandy je, že podle lidového podání svezli do kbelského podzemí Rusové v roce 1968 nějaké mrtvoly a zazdili je.

Přítomnost ale zřejmě nabízí zcela jiný obraz, který by měl spíše sloužit jako další přírodní zajímavost Proseka. A právě s tím chce radnice něco dělat. „První etapa představuje stavbu nadzemního objektu, který by měl sloužit, jako zázemí a servisní budova. Konečně došlo k jednání s magistrátem o finanční podpoře," říká radní pro životní prostředí a dopravu Tomáš Holeček.

Podle radního městská část není schopna zajistit celý projekt finančně sama. „Projektová dokumentace je připravena, vše je momentálně ve fázi smluv a je tedy konečně reálná možnost, že by se první etapa začala realizovat již v tomto roce," doplnil Holeček.

Inspirovali se v solných dolech

K tomu místostarosta radnice Tomáš Portlík poznamenává, že záměrem je přizpůsobit projekt tak, aby jeho realizace nebyla dražší než 30 milionů korun. V současné době se usilovně hledají vhodní partneři, s nimiž by radnice ráda zpřístupnění skal zrealizovala. Ministerstvo životního prostředí má podle zákona na starosti péči o stará důlní díla v nezbytně nutném rozsahu.

„Pokud by tedy podzemí bylo nějakým způsobem ohrožující, mělo by ministerstvo zafinancovat jeho likvidaci. Je ovšem otázka, kolik by stála. V opačném případě by nám mělo ministerstvo přispět i na zabezpečení tohoto díla. A podle mne, nejlepší ochrana jakéhokoliv podobného objektu, je jeho zpřístupnění," říká Jan Jarolím, starosta radnice Prahy 9.

Dotaz, zda záchranu či likvidaci proseckého podzemí příslušné ministerstvo vzalo na vědomí, zatím zůstává bez odpovědi. "Po dlouhé době jsme v posledních měsících našli porozumění u Hlavního města Prahy a zdá se, že si jeho vedení uvědomilo, jaký celopražský význam tato památka má," doplnil starosta Jarolím.

Podle něj byl v roce 2005 vypracován kompletní projekt sanace podzemí a veškerých nutných staveb k tomu, aby bylo možné podzemí zpřístupnit veřejnosti způsobem, jako je například Rudolfova štola v Praze nebo bývalý uhelný důl v Obřím dole v Krkonoších.

Vzorem je pro radnici především zpřístupňování starých solných dolů v Rakousku, například v Hallstattu nebo Halleinu. „Samozřejmě se pohybujeme ve zcela jiných finančních rovinách. Každopádně jsme tyto doly navštívili a inspirovali se, jak bychom i my mohli tento náš pražský fenomén veřejnosti zpřístupnit," uzavřel Jan Jarolím,

Původní vchody jsou zasypané

Miroslav Kuranda, který prosecké podzemí dlouhodobě studuje, zárověň upozorňuje, že hlavním podzemním bludištěm prosecké plošiny je labyrint Močálka. Celková délka chodeb v Močálce činí přes jeden kilometr. Původně měla dva vchody: hlavní ležel v lomu pod posledním domem v ulici Nad Kundratkou a druhým byl komín z lomového mezipatra pod pěšinou směřující do ulice Na Rozhraní. Oba původní vchody jsou bohužel dnes zasypané, zřejmě některým lidem sloužily jako odpadiště.

Současný přístup do podzemí je 12 metrů hlubokou jámou vedle rodinného domu na hraně plošiny, který museli obyvatelé na několik let opustit, protože byly problémy se statikou.

Druhým nejdůležitějším pískovcovým pražským podzemím po Močálce je podle Kurandy Bílý kůň, na návrší Zlatý kůň asi 350 m severně od Hutí. V 50. letech či dříve se chodby využívaly jako skladiště ovoce a zeleniny. V některých místech Miroslav Kuranda objevil až deseticentimetrovou vrstvu meruňkových pecek. Podzemí bylo několikrát mapováno a počátkem 60. let opuštěno.

Autor: Petr Štrompf

13.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Dřevo je drahé. Krade se rovnou v lese

Beroun – Topná sezona jede naplno a policisté na nejrůznějších místech republiky znovu vyšetřují krádeže dřeva v lesních porostech.Mnohým lidem se za palivové dříví nechce utrácet a raději si pro něj zajedou do lesa. Zloději odvážejí nejen kulatinu, která je nařezaná u lesních cest, ale také stromy, které si sami pokácí.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies