VYBERTE SI REGION

Pro horolezce je největší odměnou výhled do krajiny

Jedinečný výhled na malebnou krajinu, čas strávený v přírodě a společně prožité chvíle s přáteli. To jsou zřejmě hlavní důvody, které stále více lákají milovníky sportu a přírody k horolezectví.

19.4.2014
SDÍLEJ:

Žďárské vrchy - Ty jsou podle Terezy Davidové a Rostislava Ježka oblíbeným útočištěm právě pro horolezce. Na snímku Tereza Davidová zdolává Rozštípenou skáluFoto: Archiv Terezy Davidové

Pelhřimovsko sice není zrovna typickou destinací k provozování tohoto sportu, ale i přesto se tam najdou atraktivní místa k lezení.

Zakládající člen Neoficiálního horolezeckého oddílu Pelhřimov (NEHOP) Jakub Rybář potvrdil, že zájem o toto sportovní vyžití skutečně vzrůstá. „Stále se ale hodně lezců soustřeďuje spíše na umělé horolezecké stěny, protože se jim lezení zde zdá bezpečnější než lezení v přírodním terénu," prohodil Rybář.

Nicméně na Pelhřimovsku je podle jeho informací jen jedna taková stěna, a to v tělocvičně Základní školy Na Pražské v Pelhřimově. V okolí pak lezci využívají umělé stěny například v Jihlavě či 
v Havlíčkově Brodě.

Adrenalin a příroda

Mezi ty, již horolezectví propadli, patří i Tereza Davidová z Humpolce, která se tomuto sportu věnuje tři a půl roku. „S lezením jsem začala během studia na vysoké škole v Brně, kdy jsem měla možnost vyzkoušet si ho v hale," prozradila studentka, která se společně se svým partnerem 
a s přáteli vydává lézt nejraději do Žďárských vrchů na skálu Čtyři palice. Ta je podle ní hodně oblíbená. „Cesty se tam najdou jak pro začátečníky, tak i pro pokročilejší. Tato skála je docela vysoká, měří třiatřicet metrů, dá se obejít zezadu a nemusí se slaňovat, což mi vyhovuje," doplnila 
s úsměvem Tereza Davidová.

Podle ní nejsou v okolí Humpolce podmínky pro lezení zrovna ideální, protože skal je tu málo a většinou jsou buď moc špinavé, nebo nepřístupné, a tak se lézt nedají. „Ale i na Pelhřimovsku lezeme, nejvíce tedy na Valše 
u Petrovic, kde jsou skály nízké, v hezkém prostředí a dá se tu lézt bez lana i s lanem. Kromě Valchy je možné lézt ještě na skále u Malé přehrady," vyjmenovala dívka z Humpolce. Dodala, že na lezení se jí líbí to, že prostřednictvím tohoto sportu se skloubí adrenalin s krásnou přírodou.

Terezin partner Rostislav Ježek se rovněž díky studiu 
na vysoké škole dostal do skupiny lidí z oblasti Českého ráje, kde prý leze v podstatě každý, takže se to rozhodl rovněž zkusit.

„Hodně lidí si myslí, že je to nebezpečný sport, ale podle mě to není pravda, i když jistá dávka adrenalinu zde je," zamyslel se Rostislav Ježek, který se lezení věnuje zhruba čtyři roky, ale stále si myslí, že je pořád začátečník. „Lezení je totiž sport na celý život a vždy je co zlepšovat," domníval se student.

Vynahradí pot a odřené prsty

Podle něj je ale trochu škoda, že na Pelhřimovsku opravdu není moc míst, kde „zalozit". „Hlavně v zimě tu nemáme kde trénovat," posteskl si. A co on považuje na lezení za nejpřitažlivější? „Nejhezčí na lezení je asi pocit na vrcholu skály. Odměna v podobě výhledu do krajiny rozhodně vynahradí pot a odřené prsty," uzavřel s úsměvem Rostislav Ježek.

Jakub Rybář z NEHOPu uvedl, že na Pelhřimovsku není podle jeho informací žádný oficiální horolezecký oddíl. Pelhřimovský neoficiální vznikl před deseti lety a v současné době se v něm schází asi osm lezců. „Oddíl jsme založili hlavně kvůli tomu, abychom lezli společně a abychom mohli lépe spolupracovat," objasnil Rybář a dodal, že jejich členové vyrážejí například do severních Čech na pískovcové skály. Z Pelhřimovska pak jmenoval skály u vyrovnávací přehrady Vřesník.

Těm, které lezení láká, a kteří by se mu chtěli věnovat, Jakub Rybář doporučil, aby klidně vyrazili do terénu či na stěnu, ale s někým, kdo už v horolezectví patří ke zkušenějším.

Aneta Slavíková

Autor: Redakce

19.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies