Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Radní Václav Novotný: Bourat „kongresák" je nesmysl

Může to znít jako pořádně provokativní názor. Do budovy, která vedle Nuselského mostu a Vyšehradu leží v žaludku sta tisícům lidí, by chtěl pražský radní pro kulturu Václav Novotný investovat až 800 milionů korun, aby se „zvedla" a do Prahy přivedla zase velké kongresy a delegace. Také aby se stala jedním z center pražského kulturního života. Proč?

7.4.2013
SDÍLEJ:

Kongresové centrum, původně označované jako Sjezdový palác, později Palác kultury, lidově zvaný Pakul, bylo postaveno v neofunkcionalistickém slohu v letech 1976 až 1981. Foto: Archiv VLP

K tomu, aby Kongresové centrum odpovídalo současným požadavkům a zároveň za sebou zametlo všechny dluhy, je potřeba podle důvodové zprávy, kterou mám k dispozici, investovat téměř tři miliardy korun. A čas se krátí: peníze musíte sehnat za rok. Překvapuje mě, že je začínáte shánět až teď…

Nejste sám. Deset let to tady na magistrátu všichni věděli. Ale proč to deset let nikdo efektivně neřešil, to mi valně není jasné. Až mi to připadá neuvěřitelné.

Kde se vůbec tak velký dluh vzal?

Při poslední masivnější rekonstrukci v roce 1999 za účelem pořádání summitu Mezinárodního měnového fondu. Na tuto rekonstrukci centrum vypsalo obligace ve výši 55 milionů eur, které mají státní garanci. Veškerý majetek Kongresového centra je proto zastaven státu. Všichni tady v Praze věděli, že je potřeba splácet, ale nic se nedělo. A teď to spadlo na nás, blíží se nám termín splacení obligací, který je 16. dubna 2014.

Takže jak z toho ven?

Nezbývá než oslovit stát, poukázat na to, že budova sloužila určitému státnímu zájmu. Připustit, že město bylo tak nejapné, že si to ovšem nijak neohlídalo smluvně. A tak jsme vstoupili do jednání s ministerstvem financí.

Co se vám podařilo dohodnout?

Že Kongresové centrum nebude ve stoprocentním vlastnictví města. Vstoupí do něj vlastnicky stát. „Naleje" do něj částku, která zhruba odpovídá dluhům, což je kolem 1,9 miliardy korun.

To by se tedy mělo stát do onoho dubna 2014?

Ano. A následně město bude do Kongresového centra investovat něco v dimenzi 600 až 800 milionů korun.

Co ale Praha bude z toho, že do Kongresového centra vloží tolik peněz, bude mít? Nevšiml jsem si, že by o budovu někdo zvlášť stál. Spíš lze zaregistrovat názory typu: Zbourat!

Kongresové centrum, ať se nám to líbí, nebo ne, patří k základní infrastruktuře velkoměsta. A realita je, že kongresy nad 2 000 lidí u nás nikde jinde neuspořádáte. Kdyby se tak nedej bože stalo, že by Kongresové centrum propadlo čertvíkomu, a ten by si řekl, že ho předělá na obrovské kasino nebo nákupní centrum, tak jsme zemřeli na kongresové mapě světa.

Nemohlo by být využito třeba holešovické Výstaviště?

Obtížně. Sice je v něm velký sál, ale takový několikatisícový kongres, to není jen jedno velké setkání, potřebujete spoustu salonků a dalších místností, které má objektivně v této zemi jenom Kongresové centrum.

A potřebujeme vůbec takové kongresy u nás dělat? Není příliš velký luxus investovat kvůli tomu téměř tři miliardy korun?

Ale nemůžete na to nahlížet tak, že tři miliardy vyletí komínem. Věříme, že je to zajímavé i pro stát. Máme spočítané, že daňový výnos z kongresového turismu dělá asi 300 milionů ročně. To jsou peníze do státní pokladny.

A čistě vám osobně se Kongresové centrum jako budova líbí?

O můj názor zde nejde. Celkem se ale ztotožňuji se slovy, která nedávno publikoval architekt Zdeněk Lukeš. Že jde o budovu, která odpovídá tvarosloví 80. let. Nikoli jen u nás, ale i v západní Evropě. Chápu, že je tady jistá část lidí, která si tento dům hodně asociuje s komunistickými sjezdy a nemůže ho ani vystát. Sjezdy v něm přitom všehovšudy byly asi dva. Kdyby si ale odmysleli tyto dva sjezdy a vyvážili to všemi jinými akcemi, možná by na tu budovu nahlíželi jinak. Jednoduše, nejde podle mě ani o blbý ani o hnusný barák. Má jenom špatnou pověst.

Takže jste si nikdy nezahrával s myšlenkou Kongresové centrum zbourat a postavit na tomto, z mého pohledu hodně exkluzivního prostoru, budovu zajímavější?

Jsem ostrý nebourač Kongresového centra. Kdybyste ho začal bourat s tím, že na jeho místě postavíte jiné, vrazil byste miliardu jen do toho, abyste měl staveniště. Zatímco my dáme 800 milionů a budeme mít funkční dům. Před očima mám navíc pořád příklad Palast der Republik v Berlíně. To je zhruba totéž jako náš Palác kultury, jen to místo v ČSSR postavili v NDR. Bourají ho asi 20 let a pořád nedobourali. Ještě nejsou ani ve fázi staveniště. Je to problém i pro Němce. Nechci ani pomyslet, co by se kolem toho dělo u nás.

Bude Kongresové centrum po rekonstrukci zajímavé i pro „obyčejného" Pražana, který nechodí zrovna na kongresy?

Odehrává se tam spousta kulturních počinů, koncertů…

Ale takové koncerty jsou stěží jeden, dva do měsíce…

S tím souvisí problematika koncertní síně. Přestože je Praha vnímaná jako město hudby, nemáme plnohodnotnou koncertní síň. Rudolfinum má moc malé pódium, Smetanova síň má hluchá akustická místa, kongresák se musí elektronicky dozvučovat. Odtud vychází snaha: Postavme v Praze nový koncertní sál.

A říká to mimo jiné i pražský primátor Bohuslav Svoboda. Který přiznává, že jde o jeho osobní sen.

Ano. Já jsem ale asi trochu přízemní člověk, myslím, že nový koncertní sál nepostavíme, protože na to hned nebudou peníze a vůle. Pokud tedy hodláme investovat do modernizace Kongresového centra, vysloveně se nabízí, abychom upravili akustiku a vyřešili další nedostatky a prostor tak budeme moci využít jako koncertní síň.

Takže tam budou moci hrát třeba filharmonici?

Proč ne.

Takových koncertů je ale pořád vcelku málo a těžko si lze představit, že by se filharmonici natrvalo stěhovali z Rudolfina. Jaké další využití by budova měla mít?

Určitě bude třeba upravit výstavní prostory. Budova není v tomto smyslu dostatečně využívaná, protože jsou v ní obří prostory, po kterých dnes v době internetu už není taková poptávka. Zlatá éra velkých výstav je pryč, spíše potřebujeme členité místo, kde bude výstavu snadné provázat s dalšími doprovodnými akcemi.

Takže v úvahu připadá budovu uvnitř i výrazně „překopat"?

Nejsem architekt, takže se nechci pouštět do složitějších rozborů, ale v podstatě tomu tak je.

Pokud vláda schválí to, na čem jste se s ministrem financí dohodli, kdy bychom se mohli „nového" Kongresového centra dočkat?

Od dubna 2014 to budou čtyři roky. Takže v roce 2018.

Relikt z komunismu, nebo potřebná stavba?

Kongresové centrum, původně označované jako Sjezdový palác, později Palác kultury, lidově zvaný Pakul, bylo postaveno v neofunkcionalistickém slohu v letech 1976 až 1981

Je v něm osm sálů s celkovou kapacitou téměř 4 500 lidí

Slavnostní otevření bylo 2. dubna 1981, konaly se zde sjezdy KSČ, ale též jednání o první polistopadové vládě Československa

Název Kongresové centrum nese od roku 1995

Naposledy bylo centrum výrazněji rekonstruované na konci 90. let kvůli zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky, v roce 2002 se zde konalo zasedání NATO

Málokterá budova odborníky, ale i laiky ve vnímání estetické stránky věci rozděluje tolik, jako právě Kongresové centrum. Například historik architektury Zdeněk Lukeš budovu označuje sice za přebujelou, ale nikoli zbytečnou. Náleží podle něho k brutalistickým stavbám, které se v 70. a 80. letech realizovaly po celé Evropě a šmahem ji odsoudit jako „socialistickou stavbu" by tak podle něho nebylo na místě. Ale třeba architekt Svatopluk Sládeček v Lidových novinách před časem nekompromisně prohlásil: „Kongresový palác vadí všem a já ho přímo nesnáším!"

KONGRESOVÉ CENTRUM, někdejší „Pakul", stojí od roku 1981 na místě někdejšího fotbalového hřiště Nuselského SK.Foto: archiv Deníku

Autor: Ondřej Leinert

7.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

USA zažily poprvé od roku 1918 úplné zatmění Slunce napříč celým územím.
AKTUALIZOVÁNO
1 23

VIDEO: Nad USA bylo po 99 letech vidět úplné zatmění Slunce

Ilustrační foto.
8

Vláda jednala s odbory o platech. Učitelům by mohly růst víc než ostatním

Teror v Barceloně: Otec chránil syna vlastním tělem. Chlapec přežil, on zemřel

Životní příběhy, jak je posbírala ve stručnosti britská BBC, ukazují, že za krví na La Rambla nebyly bezejmenné davy turistů nebo domácích obyvatel města. Ale konkrétní lidé se svými radostmi, starostmi a teď už i věčným spánkem.

K bazénu v Chomutově přišly oblečené muslimky. Plavce to rozhořčilo

/ANKETA/ Ženy neměly burkiny, což jsou speciální plavky, ale dlouhé černé hábity.

AKTUALIZUJEME

Policie zastřelila hledaného teroristu z Barcelony. Měl na sobě atrapu výbušnin

Španělští policisté oznámili, že dopadli nebezpečného pachatele, který měl na těle sebevražedný pás. Policie potvrdila, že se jedná o hledaného 22letého Maročana Younese Abouyaaquouba. Ten minulý týden vjel dodávkou v Barceloně do davu, celkem připravil o život patnáct lidí.

Česko pošle do Srbska a Jordánska 42 milionů, kvůli migraci

Česko podpoří 42 miliony korun Jordánsko a Srbsko v rámci programu na pomoc uprchlíkům a zemím čelícím migračním tlakům. Ministerstvo vnitra v tiskové zprávě uvedlo, že jeho návrh dnes schválila vláda.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení