VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Řecko se vrací ke svým termálním pramenům

Herkules zde znovu nabíral síly, nejslavnější lékař starověku Hippokratés chválil jejich blahodárné účinky. Vyznavači stovek termálních pramenů vyvěrajících v Řecku se dnes jmenují Evangelos či Stelios a jsou přesvědčeni o tom, že pravidelné omývání v těchto zřídlech působí příznivě na organismus, píše agentura AFP.

17.4.2014
SDÍLEJ:

Lázeňský komplex Thermopyly.Foto: ČTK/AP

Evangelos Kiriazis už dlouho nenavštívil lékaře. Šedesátník s klenutým hrudníkem a opálenou tváří má vlastní recept na detoxifikaci organismu, úpravu krevního tlaku, pročištění krve, uvolnění svalstva, okysličení těla, posílení kostí, zklidnění nervů a dokonce i vybělení zubů.

Magický lék vyvěrá z hory ve středním Řecku, nedaleko města Thermopoly, řítí se ze skály, zklidňuje se od jedné nádrže po druhou a stéká k moři zanechávaje ze sebou sirný zápach a mraky páry, jimiž prosvítají sluneční paprsky.

Evangelos si sám předepsal 300 koupelí ročně trvajících vždy půl hodiny. Voda má mezi 30 a 40 stupni Celsia.

Není sám. Onoho dubnového jitra se ve zřídle šplouchají jednasedmdesátiletý Stelios Joannidu, jenž je prameni věrný už 30 let, Paraskevi, který si sem přišel léčit svůj revmatismus, mladý manželský pár na dovolené a Alfred Weigel, důchodce z jižního Německa, mekky evropských léčivých koupelí, který nicméně přísahá jedině na Thermopyly.

"Voda mi vyléčila bolesti v kolenou a zádech. Je to tu více přírodní než v Německu," říká.

Abyste se dostali na místo, musíte projet kolem opuštěné benzinové pumpy, dešifrovat téměř nečitelné značení, minout dvacet let zavřený hotel, převléci se ve voze do plavek a překonat kývající se dřevěný můstek. Vstup je však zdarma a lokalita je přístupná v kteroukoli hodinu.

Místo slavné bitvy

Žádná cedule tu ovšem nevysvětluje, že thermopylský pramen je jedním z nejstarších, o němž píší starověcí historici, že se tu podle mytologie osvěžoval mezi svými dvanácti úkoly Herkules, nebo že tu byla svedena slavná bitva řeckých vojáků proti vojsku perského krále Xerxa I., v níž Řekové podlehli perské přesile.

"Máme výjimečné bohatství, ale špatně ho využíváme," říká generální tajemník Svazu řeckých lázní Markos Danas.

Thermopyly totiž nejsou jediným termálním zřídlem. Tektonická a vulkanická aktivita v Řecku obohatila zemi asi o 700 termálních pramenů s léčivými účinky.

Jen necelou stovku z nich lidé využívají. Mnoho těchto zřídel je volně přístupných, leží ve volné přírodě nebo je jejich okolí jen minimálně upraveno. A to dokonce i na tak turisty oblíbených ostrovech, jako jsou Santorini, Kos nebo Mylos, kde pramenů využívají především místní.

Méně než desítka pramenů má dobrou infrastrukturu, jak z hlediska terapeutického, tak turistického, konstatuje Markos Danas. "Prameny spravují léta obce, a to omezuje jejich možnosti rozvoje," soudí.

Účinky hydroterapie studoval už Hippokratés

Časy se však mění. "Řecko vynalezlo léčbu termálními prameny před tisíci lety. Ještě v období před Kristem byla zřídla místem, kde se lidé setkávali, jak za léčebnými, tak náboženskými i společenskými účely," vysvětluje profesor hydrogeologie na soluňské univerzitě Zisis Aggelidis. Hippokratés (460-377 př. n. l.), zakladatel moderního lékařství, byl prvním, kdo studoval účinky hydroterapie.

V moderní době se zrodila některá známá lázeňská města, jako je Lutraki nedaleko Korintu, nebo Edipsos na ostrově Euboia, kde se v pramenech koupal podle Plútarcha římský generál Sulla.

V posledních pěti letech však kvůli ekonomické krizi poklesl počet návštěvníků lázní, zejména proto, že pobyty už nehradí pojišťovna. Podle studie Svazu lázeňských měst klesla návštěvnost o polovinu.

Aby obce přilákaly investory, sázejí na nedávno přijatý předpis Evropské unie, podle něhož lze platit léčbu v zahraničí. V rámci rozsáhlého privatizačního programu bylo dáno do prodeje několik řeckých termálních zdrojů. O Thermopyly dosud nikdo neprojevil zájem.

Autor: ČTK

17.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Komerční banka

Přechod k jiné bance bude od března snazší

Ilustrační foto.
6

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

Nemocnice se propadají do dluhů. Bez injekcí z krajů by neměly na provoz

/INFOGRAFIKA/ Nemocnice jsou na tom stále hůř, přestože účty pojišťoven bobtnají – jen za poslední dva roky se jejich přebytky navýšily o 11,5 miliardy korun. Kde je problém? Experti tvrdí, že je české zdravotnictví špatně nastaveno.

Filipínští islamisté sťali uneseného Němce, nedostali výkupné

Filipínská teroristická skupina Abu Sayyafa zavraždila sedmdesátiletého německého rukojmího, což ukazuje dnes zveřejněný videozáznam činu. Smrt svého občana potvrdila a odsoudila vláda v Berlíně. Filipíny označily zločin za barbarský. Muže radikální islamistická organizace unesla loni v listopadu, když se plavil kolem jednoho z ostrovů na jihozápadě Filipín. Jeho devětapadesátiletá partnerka přišla o život už při únosu.

Národní galerie má novou ostrahu. V úterý už bude přístupná expozice

Národní galerie (NG) v Praze dnes uzavřela novou smlouvu o ostraze svých šesti objektů i uměleckých děl se společnostmi G4S a Indus. "Noví dodavatelé od úterý 28. února, kdy se výstavní prostory Národní galerie znovu otevřou pro návštěvníky, zajistí kompletní služby," uvedla NG na webu. Své objekty NG o víkendu uzavřela kvůli sporům s bezpečnostní agenturou ABAS IPS Management.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies