VYBERTE SI REGION

Dožínky na zámku Kačina: Slavnosti vína, dobrého jídla 
a zemědělských tradic

Víno, kombajny a zpěv. Na zámek Kačina u Svatého Mikuláše na Kutnohorsku míří vinaři a farmáři, aby společně oslavili letošní dožínky. Na druhý ročník velkolepé slavnosti vína, dobrého jídla 
a zemědělských tradic. Vinobraní na Kačině se tuto sobotu opět chystají tisíce milovníků vína z celých středních Čech. Kutnohorský vinař a organizátor akce Lukáš Rudolfský v rozhovoru pro Deník ujišťuje, že letos budou tanky s burčákem takřka bezedné.

7.9.2013
SDÍLEJ:

Vinaři Lukáš (vlevo) a Stanislav Rudolfský.Foto: DENÍK/ Jan Šmok

Jak se zrodila myšlenka uspořádat na zámku Kačina tradiční vinobraní a dožínky?

Myšlenka přišla vlastně velice snadno. Před časem jsme zjistili, že nedaleko zámku existovala v minulosti vinice a rozhodli jsme se tuto původní viniční trať obnovit. Z historických pramenů jsme se navíc dozvěděli, že hrabě Chotek zde pořádal na konci sklizně zemědělské slavnosti…, a nápad uspořádat vinobraní byl na světě.

Letos pořádáte druhý ročník. Čeká staronovou tradici dlouhá budoucnost?
Rozhodně ano. Chceme akci dále rozvíjet a zapojovat do ní co nejvíce subjektů. Loňský ročník byl velice úspěšný. Daří se nám spojit síly 
s místními zemědělci a ukázat lidem, že existuje český zemědělec, který vytváří kvalitní produkty.

Co nabídne letošní Vinobraní na Kačině nového?
Letošní ročník je více směřován na propagaci zemědělských podniků. Program jsme rozšířili o ukázku zemědělských zvířat, moderních zemědělských strojů, které se nyní využívají na polích, například velký sklízeč řepy. 
K vidění bude sedm druhů traktorů, kombajny a další příslušenství. Nabídka bude také rozšířena o stánky lokálních producentů. Ať už se jedná o ovoce nebo zahradnický sortiment.

Půjde nicméně především o víno, hrozny a cisterny burčáku…
Samozřejmě. Po loňském ročníku víme, že burčáku bylo málo, a na některé se nedostalo. Letos ho bude více na několika výdejních místech. Na Kačině budou zastoupeni všichni významní vinaři 
z Vinařské oblasti Čechy a Cech českých vinařů. Dorazí také více vinařů z Moravy 
a samozřejmě nebudou chybět domácí vína z Kutné Hory. Zajímavostí je, že bude připraven samostatný stánek s víny z panenské sklizně právě z viniční tratě u zámku Kačina.

Burčák bude opět místní a kutnohorský?
Ano, burčák by měl být už snad ze sklizně raných odrůd z vinice na Kačině. K ochutnání budou i hrozny a šťáva 
z vína. Doufejme, že nezačne nějak dramaticky pršet, abychom stihli sklidit.

Navazujete na tradici, která byla v Čechách, na rozdíl od Moravy, na dlouhou dobu přerušena. Myslíte, že se vám daří představit lidem vinobraní v jeho „slavnostnější" verzi? Že nejde jen o nezřízené pití burčáku?
Myslím, že lidé začínají vnímat, že navazujeme na tradice a nejde jen o to nezřízené pití. Důležitá je i duchovnější nástavba, která má spojitost s minulostí a sepětím s půdou, protože půda je pro nás velice důležitá, ačkoliv si to mnozí neuvědomují. Na vinobraní dorazí farář, který požehná zemědělcům 
a sklizni. Chceme, aby se všichni zemědělci sešli 
a nadcházející sklizeň náležitě oslavili.

Jak vnímáte budoucnost vinařů ve Vinařské oblasti Čechy?
Myslím, že vinařství v Čechách by potřebovalo větší propagaci. Kulturu pití vína je potřeba ještě více pozvednout a českým vinařům pomoci, aby se více prezentovali a byli více vidět. Vždyť za Karla IV. bylo v Čechách přes osm tisíc hektarů vinohradů a dnes jich je jen 726. Kultura pití vína tady byla mnohem dříve než kultura pití piva.

Mají Čechy dostatečný potenciál pro další rozšiřování vinic 
a produkci kvalitního vína?
Domnívám se, že určitě. Prostor tady je, vždyť celková spotřeba českého nebo moravského vína v Česku je jen třicet procent z celkového množství, které se tady vypije. Místní vinice zdaleka nestačí na pokrytí žízně českých konzumentů.

Vaše vinařství Vinné sklepy Kutná Hora pravidelně obnovuje historické viniční tratě, ať už na Kutnohorsku nebo na Mělnicku. Jaké jsou vaše aktuální pěstitelské projekty?
Chystáme takovou zajímavost. Na viniční trati U Všech svatých v Kutné Hoře plánujeme na jednom hektaru vysadit vinohrad ve sponu 60x60, což je taková rarita. Jedná se o pěstování révy ve velmi hustém sponu, pěstovalo se tak zelí, kdy jsou kořeny vinné révy nuceny prorůstat do velké hloubky. Ve starých kronikách se víno 
z těchto vinohradů popisuje tak, že první roky je sice řídké, ale v dalších letech zhoustne jako sirup. Velice se těším, až toto víno budu mít možnost ochutnat.

Jakou letos očekáváte sklizeň?
Úrodu očekáváme velmi dobrou. Keře mají nasazeno poměrně dost a první plody vydají také nové vinice pod Kaňkem a pod Sukovem 
v Kutné Hoře. Bude to asi čtyřicet procent z úrody, kterou by vinice měly dávat do budoucna. Moc se těšíme, protože nám zaplodí zajímavé odrůdy, jako je třeba Cabernet blanc nebo Muškát Ottonel, ale máme tam i klasické odrůdy, jako Svatovavřinecké, Chardonnay nebo Rulandské modré. Vypadá to, že se letos hodně podaří Solaris, což je nová rezistentní odrůda.

Autor: Martin Vaněk

Místo události:
7.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.
1

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies