VYBERTE SI REGION

Ryby, hory, jezera, fjordy: to je nespoutané Norsko

Hledáte zemi, kde jsou hory zdola omývané mořskou pěnou a shora obalené sněhem? Kde stěny zelených kopců rámují divoké vodopády a ryb je ve vodě víc, než kdy zvládnete nalovit? Zemi, kde trollové dávají dobrou noc a řídí nejen svou říši, ale i to, kudy povede stavba nové silnice? Nehledejte. Jeďte do Norska.

9.12.2010 1
SDÍLEJ:

Norsko.Ilustrační fotoFoto: Shutterstock.com

Dalším a časově nejbližším důvodem, proč jet do Norska, je určitě Mistrovství světa v klasickém lyžování v únoru 2011.

Pokud pojedete, nebudete litovat. Norové neváhali a mimo jiných úprav například zbořili starý můstek, aby se nad Oslem v Holmenkollenu tyčil zbrusu nový. Celkově stála přestavba areálu pro 150 000 lidí Nory 250 milionů eur, takže je na co se těšit, i u televizních obrazovek.

Organizátoři se navíc dušují, že i z míst v hledišti uslyšíte svištět těla skokanů. Říkáte si, jestli se jim taková investice vyplatí? Odpovídají shodně: „Nevyplatí. Ale lze měřit štěstí penězi?“ Umíte si představit, jakou bouři nevole by toto prohlášení vyvolalo v Česku?

Jenže Norové si to prostě mohou dovolit. Jsou jedním z nejbohatších států světa a každoročně dávají určitou část hrubého domácího produktu na pomoc rozvojovým zemím. Svou roli v podpoře šampionátu samozřejmě hraje i to, že lyžování je jejich národním sportem a norský král i jeho matka jsou oba výborní lyžaři.

Mrazáky plné ryb

Kromě šampionátu je nejvhodnější doba k návštěvě této země květen a červen. Samozřejmě také prázdninové měsíce, ale to se jako všude nevyhnete záplavám turistů.

Češi už Norsko pro sebe objevili, i když zatím spíše jen jako cíl rybářských výprav. A ne ledajakých. Loví se tresky, mořští pstruzi, makrely, psíci, mořští děsi. Ryby všech velikostí chytne i naprostý laik, stačí hodit udici do vody a je to. Jenže pak nastává problém – co s rekordními úlovky?

Domů si oficiálně přes hranice můžete dovézt 15 kilogramů ryb na osobu. Samozřejmě zmražených. Ubytování pro rybáře je na to vybaveno. Najdete v něm čisticí stoly na ryby i obrovské mrazničky. Na cestu domů je pak dobré přivézt si polystyrénové boxy.

Rybaří se obvykle na přechodu fjordu do moře a při výjimečně silném větru se občas i někdo utopí, ale to už je na samotných rybářích, kolik rizika chtějí podstoupit. Rybařit můžete i na fjordech, v kempech vám půjčí udice a při troše štěstí se dočkáte i lososů, kteří táhnou do řek.

Na moři je rybolov zdarma, na řeku potřebujete placené povolení. Paradoxní je, že v zemi, kde rybaří i malé děti, nenajdete rybářská tržiště nebo rybárny. Místní nachytané ryby prodávají jen do velkoobchodů.

Historická vesnice

Jednou z malebných rybářských vesnic, kam se můžete podívat, je Håholmen. Je stará už 500 let a posledních 20 let je otevřená i pro turisty. Najdete v ní rorbu – dřevěné domky na dřevěných nohách ve vodě. Stejně jako jinde i tady jsou střechy domů porostlé trávou a vřesem. Norové tvrdí, že jim to tak roste samo, že to nijak nepěstují, ani nevysazují, ale nevím, nevím, jestli by příroda dokázala vykouzlit tak souměrnou krásu.

Pokud se v této vesnici dáte do řeči s místním rybářem, dozvíte se určitě něco o prastaré tradici sušení a solení ryb. Dnes to dělají jen pro své potěšení, dříve takto ryby konzervovali i na vývoz.

Ve stručnosti řečeno – o Vánocích ryby nalovili a nasolili, o Velikonocích je opláchli a zhruba dva měsíce ryby sušili. Takto upravené ryby vydrží i dva roky a říká se jim clif fish, protože podle tohoto tradičního způsobu se ryby suší na útesech.

Norský dobrodruh

Druhou zajímavostí Håholmenu je Ragnar Thorsen – novinář, cestovatel a dobrodruh, známý po celém Norsku i ve světě. Mezi jeho kousky patří třeba cesta na severní pól bez přístrojů a vybavení nebo osamělá cesta na veslici z Norska na britské Shetlandské ostrovy. Tam ho prý čekala britská královna Alžběta, jíž vyprávěl o své zadnici, kterou má rozežranou od soli.

V jeho muzeu najdete i fotku s Fidelem Castrem, o němž údajně prohlásil, že noc s ním byla nejzábavněji strávená noc bez ženy.

Ragnar také sám postavil několik vikingských lodí, při jejichž stavbě nepoužíval žádná měřítka, jednoduše si nakreslil loď a pak ji postavil. Ve vesnici, která tvoří malý ostrov, ho můžete potkat i dnes, je mu 62 let a cestování už se moc nevěnuje.

Do Håholmenu vede Atlantská cesta, která byla otevřena teprve nedávno. Spojuje několik ostrovních vesnic s pevninou. Všechny mosty lemují chodníky pro pěší, kteří z nich mohou chytat ryby.

Trolí království

Pokud byste chtěli poznat břehy Norska z lodní paluby a rybaření vás až tolik neláká, zaplaťte si plavbu po fjordu. Stačí několikahodinová – třeba po Geiranger fjordu, podle mnohých nejkrásnějším fjordů Norska. Najdete ho na severu kousek pod Molde. Můžete na něj jet po Trolí cestě, což je klikatá horská cesta s nádhernými výhledy na všudypřítomné vodopády. To, že kolem ní bydlí trollové, asi nemusím ani psát. V Norsku jsou totiž trollové všude a můžou za všechno. Když vám upadne plato vajíček, může za to škodolibý troll, když se něco povede, děkujte za to hodnému trollovi. Obchody se suvenýry jsou trollů plné, ale jestli čekáte naše roztomilé sádrové trpaslíky, jejich podoba vás nejspíš vyděsí.

Norové berou trolly opravdu vážně. Nejenže jim všude stavějí sochy v nadživotních velikostech, ale když budovali novou silnici a měla vést přes kopec, v němž trollové bydlí, místo tunelu raději udělali šedesátikilome­trovou objížďku, aby trolly nenaštvali.

Chcete-li se vydat na delší plavbu kolem pobřeží, můžete si vybrat velkou výletní loď, která obeplouvá pobřeží. Například Hurtigruten. Loď má osm pater a na horní palubě najdete vířivky s teplou vodou, obrovské šachy a hlavně bezpočet kaváren a restaurací. Plavba je ovšem drahá i pro Nory, proto si ji často dávají jako dárek k výročí svatby nebo k odchodu do penze. Můžete ale jet třeba jen půl dne, cena se odvíjí podle nástupní a výstupní stanice.

Více najdete na www.visitkristiansund.com.

Více informací

www.norsko.cz

www.skandinavie.cz

www.visitgeirangerfjord.com

www.fjordsenter.info

www.visitoslo.com

Autor: Kateřina Erbsová (Stárková)

9.12.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Zastánci tradičních Vánoc zase bojují proti Santa Clausovi

Praha - Tradiční podobu českých Vánoc před anglosaskými vlivy obhajuje iniciativa Zachraňte Ježíška. Na sociálních sítích ji letos podpořilo už přes 55.000 lidí. Její zastánci brojí především proti všude přítomné reklamě a postavě Santa Clause spojené v počátcích s propagací jednoho výrobku. Míní, že dekorace spojené s touto podobou Vánoc ničí v dětech fantazii, a i když doma dárky třeba dále nosí Ježíšek, představují si ho stále více jako dědu v červeném plášti, což vede k postupnému zapomínání na české tradice a přebírání vzorů z ciziny.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies