VYBERTE SI REGION

Šacberk zachraňuje lyžování, má své zvláštní mikroklima

Skiareál se chlubí největším počtem sněhových děl na metr čtvereční v Evropě.

16.1.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/ Libor Plíhal

Jako tajemný lázeňský pramen zachraňuje lyžování na Jihlavsku a nejspíš i na dalších místech Vysočiny zázračný kopec Šacberk. Zatímco jinde museli na sklonku minulého týdne sezonu přerušit a mnohde zatím dokonce ani nezačala, na Šacberku se vytrvale jezdí od začátku vánočních prázdnin nepřetržitě.

Přitom vrchol kopce na okraji Jihlavy, který je známý rovněž pod českým názvem Rudný, leží v pouhých 613 metrech nad mořem.

Pro ilustraci a pro srovnání: nedaleký skiareál Čeřínek leží ve výšce 750 metrů nad mořem. Nadmořská výška skiareálu v Mrákotíně je 655 metrů. A nadmořská výška skiareálu na Křemešníku je 755 metrů.

Na Křemešníku jezdil vlek jen pár dní. Na Čeřínku 
a v Mrákotíně se letos ještě nelyžovalo.

Podle brněnského meteorologa Petra Münstera je klíčová pro udržení sněhu orientace svahu. „Na severních svazích se i při vyšších teplotách, které panovaly v minulém týdnu, mohl sníh udržet," poznamenal Münster.

Jako na horách

Sjezdovka na Šacberku, která měří 380 metrů, opravdu leží na severní straně kopce Rudný. To ale platí do značné míry i pro Mrákotín, kde směřuje svah severovýchodním směrem.

Na severní straně masivu najedeme i skiareál v Lukách nad Jihlavou. Ten ale leží 
o několik desítek metrů níž, jeho nadmořská výška je jen 554 metrů.

Naproti tomu zmíněné areály Čeřínek a Křemešník mají lyžařské svahy orientované spíš na jih, případně jihozápad.

Pavel Havlíček, který skiareál Šacberk provozuje, nabyl zkušenost, že kopec má vlastní mikroklima. „O tři kilometry dál v centru Jihlavy není po sněhu památky, zatímco tady jsou ve stejnou chvíli podmínky jako někde na horách," zdůraznil Havlíček.

Díky mrazům z přelomu týdne mohl sníh na sjezdovce na okraji Jihlavy opět přibýt. V úterý tak web skiareálu hlásil deset centimetrů nového technického sněhu a celkovou vrstvu 40 centimetrů.

Dopad teplotní inverze

Letos dokonce vychází Šacberk lépe i ve srovnání s některými horskými areály. Meteorolog Münster v této souvislosti poukázal na praktický dopad teplotní inverze. „Vlivem inverze se v údolích držely nižší teploty než na horách. V konkrétních lokalitách může mít tento jev významnou roli," naznačil.

Na Šacberku zřejmě navíc dokázali všechny tyto okolnosti zúročit optimálním způsobem. „Zatímco na horách ve skiareálech sjezdovky dosněžují, my tady na Šacberku celý svah kompletně zasněžujeme. Troufnu si říct, že dneska máme nejvíc sněhových děl na metr čtvereční v Evropě. V současnosti zasněžujeme z devíti děl," popsal rozsah pomoci přírodě a s ní i rekreačnímu sportování na Šacberku Havlíček.

Až dvoumetrová vrstva odolného technického sněhu na severním svahu kopce pak způsobí, že se zde naakumuluje výjimečné množství chladu, jemuž neublíží ani přetrvávající teploty nad bodem mrazu. „Vlastně si vytvoříme umělou zimu," dodal Havlíček.

Ta na Šacberku nakonec už řadu let vydrží déle než zájem lyžařů. Takže se zde tradicí stává zábavná kratochvíle na prahu května. „Na prvního května stavíme sněhuláka. A do ruky mu dáváme větvičku rozkvetlé třešně," prozradil Havlíček.

Autor: Jiří Jíra

16.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies