Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sečou seno, pletou košíky - život v Karpatech je opravdový!

Oblastí, kde sečou lidé seno nikoliv kvůli dotacím, ale proto, aby s ním nakrmili dobytek, už v Evropě moc není. Jednu z nich zájemcům z Vyškovska přibližuje výstava snímků environmentalisty, vysokoškolského pedagoga a vedoucí drnovického občanského sdružení Drnka Pavla Klvače Rumunské Karpaty, která potrvá až do konce února v Muzeu Vyškovska.

19.1.2010 2
SDÍLEJ:

Výstava fotografií Rumunské Karpaty – mezi minulostí a budoucností.Foto: Archiv/Pavel Klvač

Je vaše výstava souborem snímků pořízených náhodně při cestování, nebo jde o předem promyšlený celek?

Není to objektivní pohled, ale subjektivní výpověď. Záměrně jsem vybíral obrazy, které mají nějakou environmentalis­tickou hodnotu, které v tomto smyslu přinášejí jistou výpověď o této zemi. Tam prostě lidé stále sečou louku proto, aby nakrmili svůj dobytek, ne aby zachránili vstavače a dostali dotace jako u nás. Zaujal mě taky hlavně kontrast mezi prvky moderního života a tradicí.

Změnil se Banát nebo oblast rumunských Karpat hodně od doby, kdy jste je v polovině 90. let poprvé navštívil?

Samozřejmě i tam pronikají prvky moderního života. Projevuje se to hlavně v tom, že se tato oblast vylidňuje, pustne. Poloniny pohlcuje sukcese. Tento trend není ještě v Rumunsku tak výrazný, jako třeba na Ukrajině, ale je vidět. Lidé odcházejí za snazším životem do měst.

Zachytil jste i život české menšiny v Banátu?

Samozřejmě, řada fotografií pochází právě z českých vesnic v Rumunsku. Je to asi pětina ze všech snímků.

Jakou techniku jste při focení použil?

Pracoval jsem s digitálním fotoaparátem, jen několik málo snímků na výstavě ze starší doby jsem pořídil na klasický kinofilm a opět digitální cestou zvětšil a přeskenoval.

V čem je výstava přínosná pro člověka z Vyškovska?

Starší lidé tam uvidí to, co ještě v dětsví a mládí sami zažili. Polní práce tak, jak se dělaly i u nás někdy v polovině minulého století. A pro ty mladší to může být inspirace na zajímavý výlet, vždyť dnes je trendy jakási domorodá turistika.

Ale spíš na opačném konci světa, u Křováků nebo na Nové Guineji…

Ano, ale lidé tam jezdí za něčím, co lze najít i mnohem blíž. Navíc je fantastické, že jsme vlastně periferií této kultury, vždyť Karpaty začínají právě u nás. A to co tam fotím, je pro naše důchodce stále ještě realita, což se o zemích na západ od nás už říci nedá.

Takže lidé třeba z Německa by reagovali na vaše fotografie jinak?

Určitě. Uvedu příklad. V prosinci jsem byl v Norsku v Lillehammmeru a fotky z Rumunska tam při jedné příležitosti ukázal. Jeden kolega se vyjádřil při pohledu na ženu, jak plete košík, že je to fantastické. Ptal se, z jakého je to skanzenu. Nepochopil, že je to realita. Že lidé, kteří ten košík pletou, ho také použijí, že to nedělají kvůli dotacím.

Autor: Michal Sklenář

19.1.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
7 18

Zdravotnictví čeká velký třesk. Síť nemocnic prořídne

Škody napáchané hurikánem Maria
11

Hurikán Maria ztrácí dech, i tak dnes může sfouknout Dominikánskou republiku

Autistů přibývá. Terapii musí rodiče platit sami

Rvalo mi to srdce, vzpomíná na období před dvěma lety Magdaléna Čížková. Její dcera Markétka byla dlouho vysněným dítětem, které dělalo rodině jen radost. Zvládala první slova, vesele ukazovala předměty, rozpoznávala zvířátka. Jenomže pak přišel zlom. „Najednou jako by nám oslepla a ohluchla,“ popisuje maminka.

DOTYK.CZ

Stephen King: do krále hororu se zakouslo děsivé dětství

/VIDEO/ Odmala ho pronásledoval strach ze znetvoření, pohřbu zaživa či zhoubného vlivu čísla 13. Jako kluk si sám naordinoval terapii, jednoduchou a účinnou: vypsat se ze svých obav a děsů. Mezi ty zapadal hrůzný nález mrtvé babičky anebo kamarád, před očima zmasakrovaný projíždějícím vlakem. Zrodil se král hororu, jenž dnes slaví 70 let.

Nejnebezpečnější přechod v metropoli? Najdete ho v Praze 2

/INFOGRAFIKA/ Pražský deník proto připravil výčet nejnebezpečnějších přechodů a křižovatek, kde nejčastěji docházelo ke střetům mezi vozidly a chodci.

AUTOMIX.CZ

Kolik stojí vlastnictví McLarenu F1? Tohoto majitele náklady donutily vůz prodat

Je jasné, že vlastnictví vzácného supersportu nepřináší jen radost. Péče o automobilový klenot totiž vyžaduje také spoustu peněz. Slavný McLaren F1 není výjimkou, což potvrzuje americký podnikatel, sběratel aut a dnes už bývalý majitel právě McLarenu F1, který prozradil, jaké náklady si tento vůz vyžádal.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení