VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sečou seno, pletou košíky - život v Karpatech je opravdový!

Oblastí, kde sečou lidé seno nikoliv kvůli dotacím, ale proto, aby s ním nakrmili dobytek, už v Evropě moc není. Jednu z nich zájemcům z Vyškovska přibližuje výstava snímků environmentalisty, vysokoškolského pedagoga a vedoucí drnovického občanského sdružení Drnka Pavla Klvače Rumunské Karpaty, která potrvá až do konce února v Muzeu Vyškovska.

19.1.2010 2
SDÍLEJ:

Výstava fotografií Rumunské Karpaty – mezi minulostí a budoucností.Foto: Archiv/Pavel Klvač

Je vaše výstava souborem snímků pořízených náhodně při cestování, nebo jde o předem promyšlený celek?

Není to objektivní pohled, ale subjektivní výpověď. Záměrně jsem vybíral obrazy, které mají nějakou environmentalis­tickou hodnotu, které v tomto smyslu přinášejí jistou výpověď o této zemi. Tam prostě lidé stále sečou louku proto, aby nakrmili svůj dobytek, ne aby zachránili vstavače a dostali dotace jako u nás. Zaujal mě taky hlavně kontrast mezi prvky moderního života a tradicí.

Změnil se Banát nebo oblast rumunských Karpat hodně od doby, kdy jste je v polovině 90. let poprvé navštívil?

Samozřejmě i tam pronikají prvky moderního života. Projevuje se to hlavně v tom, že se tato oblast vylidňuje, pustne. Poloniny pohlcuje sukcese. Tento trend není ještě v Rumunsku tak výrazný, jako třeba na Ukrajině, ale je vidět. Lidé odcházejí za snazším životem do měst.

Zachytil jste i život české menšiny v Banátu?

Samozřejmě, řada fotografií pochází právě z českých vesnic v Rumunsku. Je to asi pětina ze všech snímků.

Jakou techniku jste při focení použil?

Pracoval jsem s digitálním fotoaparátem, jen několik málo snímků na výstavě ze starší doby jsem pořídil na klasický kinofilm a opět digitální cestou zvětšil a přeskenoval.

V čem je výstava přínosná pro člověka z Vyškovska?

Starší lidé tam uvidí to, co ještě v dětsví a mládí sami zažili. Polní práce tak, jak se dělaly i u nás někdy v polovině minulého století. A pro ty mladší to může být inspirace na zajímavý výlet, vždyť dnes je trendy jakási domorodá turistika.

Ale spíš na opačném konci světa, u Křováků nebo na Nové Guineji…

Ano, ale lidé tam jezdí za něčím, co lze najít i mnohem blíž. Navíc je fantastické, že jsme vlastně periferií této kultury, vždyť Karpaty začínají právě u nás. A to co tam fotím, je pro naše důchodce stále ještě realita, což se o zemích na západ od nás už říci nedá.

Takže lidé třeba z Německa by reagovali na vaše fotografie jinak?

Určitě. Uvedu příklad. V prosinci jsem byl v Norsku v Lillehammmeru a fotky z Rumunska tam při jedné příležitosti ukázal. Jeden kolega se vyjádřil při pohledu na ženu, jak plete košík, že je to fantastické. Ptal se, z jakého je to skanzenu. Nepochopil, že je to realita. Že lidé, kteří ten košík pletou, ho také použijí, že to nedělají kvůli dotacím.

Autor: Michal Sklenář

19.1.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Rekreační areál Čapí hnízdo u Olbramovic na Benešovsku.
15 5

Audit Čapího hnízda ulítl na internet. Namočení Agrofertu nelze vyloučit

Miroslav Pelta (vlevo) v diskusi s Romanem Berbrem a Dušanem Svobodou.
7

Hádka o fotbalového předsedu: Fouska naštvaly Berbrovy "čachry"

DOTYK.CZ

Uřezaná hlava nebo razie esesáků: atentát na Heydricha ve vzpomínkách

Dotyk.cz shromáždil u příležitosti 75. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha záznamy vzpomínek posledních pamětníků, které redaktoři Deníku pořídili v minulých pěti letech. 

AKTUALIZUJEME

Další krvavý útok na křesťany v Egyptě. Zemřelo téměř třicet lidí

Další střelecký útok v Egyptě šokoval svět. V pátek neznámí ozbrojenci zaútočili na skupinu koptských křesťanů. Podle posledních informací zabili šestadvacet lidí a stejný počet zranili.

Prezident Kiska povýšil in memoriam odbojáře Gabčíka na generálmajora

V roce 1942 se podílel se na atentátu na zastupujícího říšského protektora a spolutvůrce holokaustu Reinharda Heydricha. Nyní byl odbojář a hrdina Jozef Gabčík slovenským prezidentem Andrejem Kiskou in memoriam povýšen na generálmajora.

Šestkrát unikl vrah z Alabamy trestu smrti, popravili ho až po 35 letech

V roce 1982 spáchal nájemnou vraždu. Přes třicet let se odsouzenému vrahovi dařilo díky různým kličkám a řadě odvolání unikat trestu smrti. Díky tomu si vysloužil přezdívku „Houdini cely smrti". Až v noci na pátek ho americký stát Alabama v 75 letech popravil injekcí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies