VYBERTE SI REGION

Sklářská Huť Jakub v Tasicích na Ledečsku slaví 220 let od založení

Tasice – Sklářská Huť Jakub v Tasicích na Ledečsku slaví 220 let od svého založení. Provozovatelé sklářského areálu z toho důvodu pořádají bohaté slavnosti, které proběhnou již tuto sobotu a neděli.

28.9.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
3 fotografie
Sklářská Huť Jakub v Tasicích na Ledečsku slaví 220 let od svého založení a o víkendu pořádá bohaté oslavy. Lidé se mimo jiné mohou těšit na pět profesionálních sklářů.

Sklářská Huť Jakub v Tasicích na Ledečsku slaví 220 let od svého založení a o víkendu pořádá bohaté oslavy. Lidé se mimo jiné mohou těšit na pět profesionálních sklářů.Foto: Deník/Libor Plíhal

Huť proslavil slavný televizní seriál Synové a dcery Jakuba Skláře v hlavní roli s Luďkem Munzarem. Sklárna byla také vyhlášena národní kulturní památkou a nyní funguje jako veřejně přístupný skanzen.

„Pro návštěvníky jsme si na sobotu a neděli připravili bohatý program. Budeme tady mít hned dvě mobilní pece, kde své umění předvede několik profesionálních sklářů. Lidé si mimo jiné budou moct i foukání skla vyzkoušet. Po celý víkend budou samozřejmě probíhat i prohlídky sklářské huti s odborným výkladem, a to od 9 do 17 hodin," uvedl provozovatel sklářského areálu a Huti Jakub, Vlastislav Tvrdík. Ten podotkl, že s areálem se také pojí zajímavá historie.

Sklářská osada

„V roce 1796 si pronajal budoucí skelmistr Ferdinand Čapek od Tereziánské nadace šlechtičen pozemek k výstavbě sklárny. Jako místo pro stavbu nové huti si vybral starou sklářskou osadu Tasice, která se dodnes nachází v lesích poblíž Bohdanče, přibližně deset kilometrů od Ledče nad Sázavou," vysvětlil Tvrdík. Ten podotkl, že původní budova huti byla dřevěná a v roce 1821 byla dostavěna do zděné podoby.

V rámci kulatého výročí provozovatelé také kompletně opravili vnitřní zdi ve sklárně. „Vyměnili jsme také dřevěné schody, které vedou na galerii. Částečně byla zrekonstruována i přední fasáda sklárny. Snažíme se neustále něco opravovat," popsal Tvrdík s tím, že samozřejmě záleží i na tom, jak jsou vypisovány různé granty a dotace. V dalších pěti letech provozovatelé také plánují, že kompletně opraví barokní Panský dům skelmistra z roku 1796.

Tasická sklárna se také zapojila do Dnů otevřených ateliérů na Vysočině. „Díky tomu bude část víkendového programu zdarma. Lidé se také mohou těšit na Ivanu Vorlíčkovou z Heřmanova Městce, která se věnuje umění malbě na sklo a její práce je u nás velmi oblíbená. Ke kuličskému stroji v brusírně pak usedne tasická rodačka Pavla Novotná. Jako hudební doprovod zahraje skupina Panacea," řekla Marie Milichovská, další z provozovatelů sklářského areálu. Ta dodala, že od všech umělců si lidé budou moct jejich výrobky i zakoupit.

Sklářské dovednosti také předvedou bývalí mistři odborného výcviku ze světelské akademie Tomáš a Ondřej Pospíšilovi, kteří nyní pracují ve sklárně Bohemia Machine. Dalším sklářem, který se představí u pece, je také Zdeněk Kunc, který se narodil ve Chřibské, kde se nachází od roku 1414 nejstarší huť v celém středoevropském regionu.

„Díky tomu přicházel od útlého dětství do kontaktu se sklářským řemeslem, které ho okouzlilo do té míry, že se v patnácti letech rozhodl pro studium na Sklářské škole v Novém Boru. Během studia procestoval autostopem se sklářským náčiním celou západní Evropu a navázal profesní kontakty, které trvají dodnes. Po letech se stal mistrem odborného výcviku na téže škole, v oborech foukání a broušení skla. Nyní se věnuje zakázkové tvorbě pro náš, ale i zahraniční trh a samozřejmě volné tvorbě a spolupráci s dalšími mistry sklářského řemesla," nechala se slyšet Milichovská.

Dalším je nejen sklář, ale velkým dílem i kovář, divadelník, muzikant a experimentátor s různými materiály Miroslav Liederhaus z obce Želízy. Oficiálně se řemeslu věnuje od roku 1991. Od té doby byly v jeho dílně vyrobeny stovky výrobků, od tradičních kovaných mříží, plotů, zábradlí a brán až po kované plastiky, nábytek, kliky, svítidla a jiné bytové doplňky. V posledních letech se zaměřuje převážně na kompletní vybavení interiérů.

Návrat domů

„O víkendu k nám také zavítá Radek Kislinger, který pochází z rodu rodu staré sklářské rodiny Kislingerů, kteří nejméně 400 let byli talentovanými skláři na Šumavě, Vysočině a Moravě. Působili také v Dolním Rakousku a v 19. století i ve sklárnách panství německé dynastie Hohenzollerů na Bukowině (na území dnešního severního Rumunska u hranic s Ukrajinou). A co je velmi zajímavé, před sto lety působili jeho předci i v huti v Tasicích. Geny Kislingerů se tedy vrací na místo činu," pokračovala Milichovská.

Právě na pamětníky a bývalé zaměstnance sklárny mysleli i organizátoři a v rámci oslav se uskuteční i menší setkání, na kterém je každý vítaný. „Budeme rádi, když si sebou vezmou například dobové fotografie či jiné materiály," uzavřel Tvrdík s tím, po celý víkend bude také zajištěno bohaté občerstvení.

Autor: Filip Brož

28.9.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.
1

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies