Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z obrovské sovětské továrny zbylo jen torzo a vyschlé krátery

/REPORTÁŽ/ Na hranicích Rumunska a Ukrajiny leží na ukrajinské straně městečko Solotvino, proslulé těžbou soli. V dobách Sovětského svazu se zde těžily stovky tisíc tun soli ročně, po sesuvech půdy ale těžba skončila. Propadem půdy vznikla solná jezera, která nabízejí koupání jako v Mrtvém moři. Z obrovské sovětské továrny zbylo zrezivělé torzo, jehož osud je zpečetěn.

17.9.2017
SDÍLEJ:

Solná jezera SolotvinoFoto: Michael Roch

Nádherná jezera v úchvatné scenérii Karpat ale nečekejte. Městečko v údolí u řeky Tysa ležící na monolitu horninové soli nabízí vše, co zde sovětský průmysl mohl zanechat.

U největšího a nejvíce navštěvovaného jezera, nazvaného Kunigunda, se budete cítit spíše jako na Máchově jezeře o velikosti průměrného českého rybníku. Po zaplacení vstupného se můžete naložit do solného roztoku a už se více nehýbat. Jakékoliv oděrky, nebo škrábance vás začnou pálit jako čert. Voda má něco přes dvacet stupňů a potopit se ke dnu je přes jakékoliv úsilí nemožné. Pro ty, kdo trpí kožními chorobami, nebo astmatem, je to ideální ozdravný pobyt.

Okolí by si ale zasloužilo rozhodně větší péči. I když se sem sjíždějí turisté z celé Ukrajiny, turistický potenciál pro potřeby západního turisty je stále nevyužitý. Dobře přístupná jsou pouze dvě jezera, u nichž se vybírá vstupné, ostatní vodní plochy, kterých je tu více než desítka, jsou pouze zatopené jámy s plavoucími odpadky. S hygienou si tady bohužel hlavu moc nelámou.

Kdo má rád noční zábavu, nudit se rozhodně také nebude. Večer v každé ulici vyřvává venkovní diskotéka tuctové hity, před kterými není úniku.

Jezera vznikla hromadným sesuvem půdy, celá oblast je totiž poddolovaná. Hlubiná těžba probíhla i 300 metrů pod zemí. V devadesátých letech došlo k hromadným sesuvům, vzniklé krátery pak zaplavila voda. V lednu 2008 došlo zajímavé události, kdy z několika jezer voda naprosto zmizela neznámo kam a zbyly jen vyschlé krátery. K největší havárii pak došlo 22. prosince 2010, kdy se sesunulo přes tři tisíce kubických metrů zeminy a zřítilo se i několik domů.

Solné jezero, ze kterého v roce 2008 se propadla voda neznámo kam.

O těžbě soli donedávna probíhaly ještě komentované prohlídky, při kterých bylo možné sjet dolů do šachet a prohlídnout si těžební stroje. Solné komory působily dojmem velkých katedrál, nesených mohutnými sloupy. Kvůli nebezpečí propadu jsou ale dnes šachty zavřené.

Těžilo se už za římského císaře

První zmínka o těžbě soli pochází z druhého století před naším letopočtem za římského císaře Traianuse, který dobyl tehdejší Dácii, hornatou zemi na sever od Dunaje. Solné doly představovaly v té době nejcennější poklad v celé oblasti.

Nejstarší a nejprimitivnější metodou těžby bylo kopání jámy do hloubky 20 metrů. Ve středověku takzvané „čertovy jámy“ dosahovaly hloubky až 150 metrů, pro práci se používaly žebříky a sítě tkané z lan, nebo bůvolích kůží. Hlavními nástroji horníků (solekopů) byly kladivo, klín, lopata, trakař a nosítka.

Historická těžba soli.

Moderní technologie se začaly používat ve druhé polovině 18. století za Rakouska-Uherska, kdy sem dorazila průmyslová revoluce. K těžké práci byli zotročováni vězňové, nebo nevolníci.

Těžba se pak dále rozvíjela v meziválečném období, kdy byla Zakarpatská Rus součástí Československa. Díky průmyslovým metodám z českých zemí se začaly používat pneumatické tyčové a řetězové brázdiče. V roce 1936 bylo vytěženo 167 tisíc tun.

Rozkvět v té době zažívalo i přilehlé městečko. Ve 30. letech mělo 2610 obyvatel, vedla sem železnice, bylo zde ředitelství solných dolů, pošta, škola, telegraf, telefon, četnická stanice, nemocnice, vodní klinika, notářství, benzinová pumpa, a několik hotelů, což na tehdejší Ukrajinu opravdu nebylo obvyklé. Nejen Čechoslováci se mohli osvěžit pivem v restauraci Československý domov, do vyhlášených lázní se pak sjížděli lidé z široka daleka.

Soudruzi zapoměli na kanalizaci

Prosaky vody ale Solotvino ohrožovaly už tenkrát, naštěstí byl ale už v dobách Rakouska-Uherska vybudován důmyslný systém kanalizace, který vodu odváděl pryč. Sovětský průmysl pak začal dolovat na plné obrátky. V roce 1970 bylo vytěženo rekordní množství soli – 451 tisíc tun.

Soudruzi dolovali co to šlo, přestali ale investovat do starobylého kanalizačního systému, čímž započali zkázu. V 70letech pak pýcha Solotvina, starobylé městské lázně s vodní klinikou, parkem a kaplí, vybudované za Československa, byly navždy zbourány, jelikož se nacházely v nebezpečné oblasti poblíž zatopených dolů. Dnes tu zbyla jen pustina a slané oči pro pláč.

Od roku 2009 je těžba zastavená, především díky ekonomické situaci na trhu se solí a výše popsaným problémům. Odhaduje se ale, že podzemí skrývá ještě 3,5 miliard tun slaného bohatství.

Pozůstatek Karpatského oceánu

Před několika miliony let se v celé oblasti nacházel Karpatský oceán, jehož existenci archeologové dokazují zkamenělými nálezy pozůstatků ryb v solných krystalech. Moře se pak přeměnilo na vrstvu soli. Během vrásnění Karpat byly tyto vrstvy soli vytlačeny do tvaru kopule. Délka solné kopule se táhne přibližně 85 kilometrů, její tloušťka se pohybuje okolo 280 metrů, stejně jako hloubka šachet.

Jak se tam dostat a kde bydlet:Z Prahy jezdí pravidelná vlaková linka Praha-Košice-Užhorod-Mukačevo s přestupem v Košicích na autobus. Z Mukačeva jezdí pravidelně místní autobusy. Zájezdy nabízejí i některé cestovní kanceláře. Ubytování v soukromí se zde dá sehnat na místě v ceně okolo 100 hřiven, stačí se zeptat kohokoliv z místních. U silnice potkáte i bábušky s cedulemi nabízející nocleh.

Autor: Pavel Kopecký

Místo události:
17.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tomáš Procházka
9

Komentář Tomáše Procházky: Klíčové volby. Německo hot, Česko čehý

Ilustrační foto
1 8

Číně dochází trpělivost. Omezí vývoz ropných produktů do KLDR

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů pořízené během uplynulého týdne.

DOTYK.CZ

Před 79 lety vláda vyhlásila mobilizaci. Lid absolutně pevný, chválil Beneš

Přesně ve 22.20 byla rozhlasem vyhlášena všeobecná mobilizace Československé republiky. Onoho 23. září 1938 bylo řádně horko nejen za hranicemi, kde chřestil zbraněmi Hitler, ale i uvnitř vlasti, v Sudetech. Dobrá polovina sudeťáků mobilizace neuposlechla. A do osudného Mnichovského diktátu zbýval pouhý týden.

Když nemáte máslo, tak tam dejte sádlo. Deník srovnal ceny alternativ k máslu

/INFOGRAFIKA/ Při pohledu na titulní strany deníků či strkanice v obchodech by se mohlo zdát, že Česko zasáhla máslová apokalypsa. Čtvrtkilová kostka se prodává v průměru za 52 korun, za poslední dva roky cena narostla skoro o 15 korun. Výrazně prý proto zdraží i vánoční cukroví.

Soud se zastal „zakleknuté firmy“. Bude Česko platit milionové odškodné?

Daňoví poplatníci by se v blízké budoucnosti mohli „prohnout“ a nechtěně zaplatit stovky milionů korun jako odškodné soukromé firmě za přílišnou horlivost úředníků a celníků.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení