VYBERTE SI REGION

Rakušanka pečuje o rodičky v Guineji

Linec - Josefa Faschingová (47), porodní asistentka z Waldhausenu, založila loni "Guinea Hospital Projekt Frouki" („frouki" znamená v místní řeči těhotenství). Od té doby strávila v Africe skoro půl roku, píše deník OÖN.

11.6.2016
SDÍLEJ:

Rakouská asistentka pomáhá v Guineji.Foto: Deník/repro

Jejím cílem je umožnit ženám přivádět děti na svět důstojně, v nemocničním prostředí, s dobře vzdělanými asistentkami a v odpovídajících hygienických podmínkách. Rámcové podmínky pro to vytvořila Faschingová sama. Postarala se o vymalování staré nemocnice, její vybavení darovanými matracemi, lůžky, dětskou vahou a instrumenty, které sem byly přepraveny v kontejneru. Žádná žena už tu nemusí rodit na podlaze jako dřív. Kromě toho zavedla poskytování „porodních balíčků" mladým maminkám s dětským oblečením, mýdlem, šamponem a „plyšákem"…

Nemocnice je asi 70 kilometrů o Konakry. Cesty k ní jsou nezpevněné a v dešťovém období sotva sjízdné.

Mezitím byl v Horních Rakousích kontejner s pomocí znovu zaplněn a čeká na transport. Do Afriky se vrátí i Josefa Faschingová. Její kolegyně z Keplerovy univerzitní kliniky ji za mimořádné přínosy navrhly k ocenění Äskulapovou cenou hornorakouské lékařské komory za humanitu, uzavírá linecký list. Kandidatury na laureáty přijímá jury do 14. června. (www.aekooe.at)

Denně telefonují za volantem

V Rakousku je podle svazu pojišťoven a kuratoria pro dopravní bezpečnost denně vedeno z automobilů průměrně 900 000 telefonátů a odesláno 200 000 SMS, napsaly OÖN. Má to fatální důsledky, čtyři z deseti dopravních nehod se stanou kvůli nepozornosti řidiče. Ta byla loni nejčastější příčinou havárií.

Svaz definoval rozhodujících 131 forem odvedení pozornosti. Užívání mobilů patří k nejvýraznějším faktorům. Odeslání SMS trvá podle jeho zjištění průměrně pět sekund. To je jako jet při rychlosti 130 km/h 180 metrů se zavřenýma očima, nebo padesátkou po městě 70 metrů bez dívání… Jen od roku 2013 do 2014 se počet usmrcených účastníků dopravy v důsledku nepozornosti zvýšil o 27 procent. V roce 2014 se z tohoto důvodu přihodilo 13 000 nehod se zraněními a 111 mrtvými, tedy 38 procent.

Nepozornost se týká i chodců – 29 procent bylo při přechodu ulic prokazatelně „duchem nepřítomných".

Na staveništi našli zlatý poklad.Keltské mince v muzeu

Stavitel Franz Hofinger z Traunu loni zakoupil v Neubau pozemek k rozšíření sídla své firmy. Památkový úřad do pozemkové knihy nechal zapsat, že v tomto místě bude archeologický průzkum, a nabyvatel nemovitosti jej musel zaplatit ze svého, píší OÖN. Bylo to kolem 70 000 eur. „Dohodli jsme se ale, že když se něco cenného najde, rozdělíme se," říká Hofinger. Tak je to ostatně i v zákoně. A právě tam našla skupina archeologů Zemským muzeem pověřeného spolku ArchaeoPublica 44 keltských zlatých mincí pocházejících z prvního nebo druhého století před naším letopočtem. Dnes jsou k vidění v Zámeckém muzeum v Linci. Vedoucí jeho numismatické sbírky Bernhard Prokisch odhaduje jejich obchodní cenu na 50 000 eur. O vyrovnání s Hofingerem muzeum stále vyjednává.

Jutta Leskovarová, vedoucí sbírek, ke keltskému sídlišti v Neubau uvádí, že bývalo rozprostřeno na patnácti hektarech. Našlo se tu už víc vzácných předmětů, například železný prsten s kamejí, na níž by mohl být portrét Oktaviána Augusta. Jedinečný je také nález z Čech pocházejících mincí.

Otevřou první hospic

V nemocnici alžbětinek v Linci bude koncem června zřízen místo jedné stanice hospic Sv. Barbory, uvedl linecký Volksblatt. Bude mít zatím pět míst, po dokončení úprav v roce 2018 deset. Pak se přesune do jiných nájemních prostor. Provozovat jej bude společnost zřízená Červeným křížem, Vincencovou skupinou, obchodní společností Alžběty Durynské a Milosrdnými bratry. Financovat provoz s nimi budou zemská vláda a územní nemocenská pojišťovna. Od pacientů bude vybírán denní poplatek deset eur a 80 procent jejich pečovatelského příspěvku.

Dotovaná konkurence

Linecký deník Volksblatt, z něhož náš list také často cituje, patří od roku 1971 Rakouské lidové straně (ÖVP). Konkurenční OÖN se nyní pustily do kritiky podpor poskytovaných tomuto titulu z veřejných prostředků – po Standardu a Presse dostává Volksblatt nejvíc. Přitom vychází v nákladu údajně jen kolem 19 000 výtisků. Pro srovnání OÖN uvádí svých 134 000.

Privátním OÖN je také trnem v oku množství placených inzerátů zemské vlády a jí zřizovaných podniků. Od července 2012, kdy vstoupil v platnost zákon o transparentnosti médií, dosáhly platby 1,83 milionu eur. Celkově tak měl Volksblatt dostat z příspěvků daňových poplatníků od roku 2012 celkem 5,2 milionu eur.

Rešerše prý ukázaly, že jedno vydání Volksblattu je „sponzorováno" zemskou vládou 5,8 centu, zatím co OÖN mají státní inzertní zakázky jen v hodnotě 1,3 centu na vydání. „Tento nepoměr mezi příjmy Volksblattu z inzerce a nízkým nákladem je opakovaně experty kritizován," píší Nachrichten. Je to prý neslučitelné se základními zásadami účelnosti, spořivosti a transparence.

Gerhard Hasenöhrl, vedoucí oddělení tisku zemské vlády, s kritikou nesouhlasí a říká, že inzeráty nahlížejí jako „alternativní tiskovou podporu". Volksblatt má svůj význam jako jeden ze dvou posledních hornorakouských novin žijících z prodeje výtisků. Jaký význam, to prý „vysvětlil" zemský hejtman Josef Pühringer (VP) v interview s OÖN v srpnu 2013, když na otázku po nedovolených příspěvcích straně řekl, že v Horních Rakousích nic takového není, protože „kdo nás chce podporovat, může inzerovat ve Volksblattu", píší OÖN.

K problému zadávání inzerátů interpeloval hejtmana v dubnu zemský tajemník sociální demokracie Peter Binder. „Do příštího týdne na ni Pühringer musí odpovědět," končí OÖN. Binder by chtěl prosadit strop pro inzeráty ve vazbě na dosah (náklad) jednotlivých médií. Všechny příspěvky politických stran nad tuto hranici by měly být deklarovány jako stranické dary.

Chudinky děti

Čtvrtina všech dětí a mladistvých v Bavorsku bojuje s psychickými potížemi a vývojovými poruchami, uvedla PNP. Podle ministryně zdravotnictví Melanie Humlové má tyto problémy téměř 470 000 mladších 18 let. U nejmladších dětí jsou zjišťovány především poruchy pohybové a řečové, u sedmi- až čtrnáctiletých poruchy chování jako deficit soustředění apod. Mladiství trpí zvýšeně depresemi.

Zjistí pravdu o smrti svého krále?Vyšetří smrt krále?

130 let po smrti krále Ludvíka II. požaduje berlínský historik Peter Glowasz (79) definitivní objasnění příčiny jeho smrti, uvádí PNP. Podle přesvědčení Glowasze by mohla „virtuální pitva" ostatků „pohádkového krále" zjistit, zda byl zastřelen, nebo ne. Moderní technika, podle Glowasze vyvinutá ve Švýcarsku, by mohla být užita i při uzavřeném sarkofágu. „Tak bychom konečně mohli najít výsledek, aniž bychom rušili klid mrtvých," míní.

Myšlenka není nová, ale tentokrát ji Glowasz chce prosadit všemi prostředky, pokračuje PNP. Pokud by s přezkumem královské mrtvoly rod Wittelsbachů nesouhlasil, chce k věci vyhlásit referendum v Bavorsku. „Král Ludvík II. je veřejně známá osoba, oblíbená na celém světě. Lidé mají právo dozvědět se, jak zemřel," míní.

Ludvík II. zemřel 13. června 1886. Dodnes kolují o jeho smrti četné mýty. Podle oficiální verze utonul ve Starnberském jezeře,. Glowasz je ale přesvědčen, že byl zastřelen. Bývalý vládnoucí rod odmítá po celá desetiletí nechat jeho rakev otevřít.

Přejmenují ulice?

Město Mnichov chce vymazat nacisty, antisemity a rasisty z pojmenování ulic, píše PNP. Podle sociální demokracie se to dosud dělo spíš náhodně, když na to upozornili občané zajímající se o historii. Teď by měla být věc prozkoumána cíleně. Jaké jména jsou „historicky zatížena", by mělo být vyjasněno za pomoci městského archivu a odboru komunálních věcí. Vzniknout by také měla databanka.

Po skončení druhé světové války bylo přejmenováno kolem 200 mnichovských ulic, pokračuje list. Některá jména prý „sítem" přehodnocování propadla. V posledních letech proto došlo k dalším změnám, například když se provalila minulost Leonharda Molla. Byl profitérem nacistického režimu, stavěl prominentní stavby pro Hitlera a ve velkém zaměstnával nuceně nasazené. Když po něm v roce 1989 pojmenovali ulici v Sendlingu, nikdo si na to zřejmě nevzpomněl, až to odhalili v roce 2013 v městském archivu. Ulice se nyní jmenuje Landaubogen…

Autor: Vladimír Majer

11.6.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies