„Chybí nám už jen devět metrů k tomu, abychom Hranickou propast prohlásili za nejhlubší zatopenou jeskyni světa. Bylo by to samozřejmě příjemné, ale osobně bych k ponorům raději využil robota. Výskyt člověka je v takové hloubce velmi riskantní," řekl předseda České speleologické společnosti Hranický kras Miroslav Lukáš.

Krzysztof Starnawski se opět zcela sám ponořil do 214 metrů.

„Nejprve musel najít pevný bod, ze kterého spustil sondu. Stálo by za to zjistit, jestli se může sonda spustit i z jiného místa," doplnil k pokusu Miroslav Lukáš.

Úzká restrikce, kterou speleologové nazvali „Mikádo" podle dětské hry a kterou se Starnawski propasíroval při předloňském rekordním ponoru, se zasypává haluzemi a kmeny napadaných stromů. Akvanaut se proto do ještě hlubších míst protáhl jinou „cestou".

Pár minut v hloubce 214 metrů

V hloubce 214 metrů jde hlavně o čas. Starnawski se tam zdržel asi pět až osm minut, každá minuta přitom odpovídá zhruba tři čtvrtě hodině v dekompresním stanu, jenž potápěči slouží k vyrovnání tlaku.

„Sestup dolů trval Krzysztofovi asi patnáct až dvacet minut, návrat nahoru už je pomalejší, kvůli bezpečnosti se musí postupovat podle přesně daných tabulek," přiblížil předseda speleologické organizace. Délka ponoru se včetně pobytu v dekompresní komoře blížila k deseti hodinám.

Speleologové Hranického krasu byli 12. října svědky mimořádné události přímo na místě, ovšem kvůli nabitému programu polského potápěče, který ihned poté odjel do Mexika, se zatím na videozáznam nepodívali.

Další přepis ve statistikách Hranické propasti se jistě projeví i na zájmu turistů o region.

„Lidé mají rádi zajímavosti i záhady a tímto rekordem se rozhodně řadíme do skupiny atraktivních míst. Myslím, že podzimní rekord se pozitivně odrazí nejen novými turisty zajímající se o samotnou Propast, ale také zvýšenou návštěvností našeho města. To, že se o Propasti mluví, má rozhodně pozitivní vliv na celý region," zmínila referentka Turistického informačního centra v Hranicích Lenka Dočkálková.