Účastníkům ji stručně přiblížil boršický starosta Roman Jílek s tišnovským výtvarníkem, malířem, paleontologem a spisovatelem Liborem Balákem.

„Lovci mamutů patří do období takzvaného gravettienu, tedy kultury, která je nejstarší a dobře čitelná. Když chceme nahlédnout do hlubokého vesmíru pravěku, tak ti naši lovci mamutů přesně tam patří. Obrázky na panelech lidem přiblíží, jak lovci mamutů vypadali, jak žili, jaká zvířata lovili,“ pronesl úvodem Libor Balák.

Slavnostní otevření naučné stezky se neobešlo bez požehnání správce boršické farnosti P. Antona Kasana.

Obětování vodního buvola je vrcholem torajského pohřbu. Buvol má přitom pro obyvatele Sulawesi obrovskou cenu, jelikož jim pomáhá s obděláváním rýžových polí. Za buvola tak zaplatíte stejně jako za auto. Proto musí Torajové na svůj pohřeb šetřit celý živo
Zvířecí oběti i jídlo pro mrtvého. Na Sulawesi zachovávají tradice

„Za má kněžská leta jsem už ledasčemu žehnal, ale stezce mamutů nikdy. Dnes tedy žehnám nejen jí, ale všem těm, kteří se po ní dnes vydají poprvé, i těm, kteří po ní teprve někdy půjdou,“ řekl s pousmáním kněz.

V průběhu kilometrové vycházky boršickým lesíkem Chrástka, vyznačujícím se rozmanitým terénem, se pak lidé při komentované prohlídce a z jedenácti informačních panelů se sedmdesáti obrazy českého malíře Libora Baláka (56), žáka světově proslulého umělce Zdeňka Buriana, dozvěděli o době proslulých lovců mamutů, patřících do kultury zvané moravský gravettien. Ta zaujímala střední část mladého paleolitu přibližně před 30 tisíci lety.

„Naučná stezka je dovedená k úplné dokonalosti díky výtvarníkovi Liboru Balákovi, který pro informační tabule na stezce vytvořil rekonstrukce obrazů lovců mamutů a jejich kultury. S kolektivem spolupracovníků k nim také napsal texty,“ nešetřil slovy chvály archeolog Zdeněk Schenk ze společnosti Archai Olomouc, který měl v minulých letech možnost prozkoumávat posvátnou půdu na Velehradě.

Ilustrační foto.
Kempy na Prostějovsku letos praskaly ve švech, na příští rok chystají novinky

Pozorní návštěvníci byli na naučné stezce svědky toho, jak se dá také učit dějepis v přírodě. V závěru poučné vycházky ocenili kontrast naučných panelů s dřevěnými sochami zvířat a lovců mamutů v životní velikosti, které vytvořily dovedné ruce uměleckého řezbáře Martina Cigánka z Valašských Klobouk.

„Myšlenka vybudovat naučnou stezku lovců mamutů se u nás zrodila jako reakce na stovky archeologických nálezů z doby paleolitického osídlení zdejší krajiny až do doby lovců mamutů. Lovci netrpěli hladem, měli tu dobrý život, který tu máme dodnes,“ řekl sebejistě místostarosta Petr Dula.

Poznamenal, že žádost o dotaci na vybudování naučné stezky byla podána v roce 2016, na jaře letošního roku byla podpořena a v květnu se pustili Boršičtí do její výstavby, která přišla na jeden milion 382 tisíc korun.