VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Studánky vypravují příběhy: Sirovodíkové prameny na Smraďavce

Jméno letoviska Smraďavka u Buchlovic je odvozeno od několika sirovodíkových pramenů, vyvěrajících z úpatí zdejšího kopce Hříšťku. Význam a léčebný účinek pramenů byl poprvé popsán již roku 1580 v práci Tomáše Jordána z Klauzenburku – Kniha o vodách hojitedlných neb teplicech moravských.

28.10.2013
SDÍLEJ:

Výtok sirovodíkových pramenů pod kaplí.Foto: DENÍK/Bořek Žižlavský

Autor uvádí, že „lid sedlcký tam se schází, a ti, kteří zimnice mají, tu vodu plnou kátrou pijí a odtud neodcházejí, leč až se nasytí a potom ji také domů s sebou odnášejí. Potom však jsouce uzdraveni, že tím znamením dobrodiní od vody sobě učiněné, vysvědčují. Též jsem spatřil, že zde i onde kouskové chleba suchého již rozdrobeného ležely, týmž, jakž praví, úmyslem tu zanechání, jako by je bohům studnic za zdraví navrácené obětovali".

Po několikerém zkoumání smraďavské vody v ní Jordán vedle síry a sirovodíku rozpoznal ještě příměsi solí a zejména sanytru. „Protož břicho obměkčuje," píše dále o účincích vody, „strakaté a rozdílných barev vlhkosti mocně vyčišťuje, a ty věci, kteréž se v hlubokosti těla shustly neb ssedly, totiž kusy krve, a jinou krev ssedlou rozpouští, z hluboka vytahuje, rozhání a rozptyluje… V hojení vředův neb ran, pro moc stírající, kteráž od sanytru pochází, tato voda jiné převejší."

Vodní kaple

Nad jedním ze sirnatých pramenů nechal postavit majitel panství Hanuš Zikmund z Petřvaldu v sedmdesátých letech 17. století čtvercovou vodní kapli s nízkou střechou, zasvěcenou sv. Kříži, v níž vytékala voda, která se pak ztrácela v mokřině blízké louky. Během dalších staletí byla kaple upravována podobně jako její pramen, jenž byl před několika desetiletími sveden do vybudovaných záchytných nádrží, a to v souvislosti s napájením van sousedních malých lázní.

K posledním úpravám kaple, výtoků sirovodíkových pramenů a nejbližšího okolí došlo zcela nedávno nákladem městyse Buchlovice, jemuž tato historická památka náleží. Ve stejné době s uvedenou kaplí vznikl i malý lovecký zámeček, provedený ve slohu raného venkovského baroka, jenž později sloužil jako byt revírníka i pokoje pro návštěvníky. Svou původní podobu však pozbyl při poslední rekonstrukci, a tak ji můžete uvidět toliko na dobových fotografiích. V jeho sousedství stojí lázeňská budova z první třetiny 19. století, jejíž popis zanechal v topografii z roku 1838 Gregor Wolny: „…bydlí zde nájemce lázní, je zde sál a 14 pokojů k využití pro hosty, dále 10 komor, každá se 2 vanami…".

Historie lázní

Již od počátku své existence se úzce regionální lázně víceméně potýkaly s nedostatkem zájemců o koupelové služby a často střídaly nájemníky. Zájem o jejich zvelebení však nepřicházel ani od jejich majitelů, velkostatkářů Berchtoldů. Obyvatelé nejbližšího okolí si ale jejich služby pochvalovali a často je navštěvovali. Nájemcem restaurace a koupelí se stal v září 1939 Antonín Švarc, který v tom čase obhospodařoval 6 jednolůžkových a dvoulůžkových pokojů s 18 lůžky, 10 lázeňských kabin s vanami, 1 nálevnu, 1 sál, 1 kuchyni a 2 osobní pokoje.

Poslednímu majiteli Aloisi Berchtoldovi byly budovy 
v roce 1945 vyvlastněny ve prospěch okresní sociální péče o mládež. Dalším rozhodnutím byly lázně v roce 1949 začleněny do Sdružení komunálního podniku města Uherské Hradiště a poté měnily majitele, přičemž samotná lázeňská činnost tu během následujících let prakticky zanikla. Ve druhé polovině devadesátých let 20. století zakoupila a zvelebila budovy, někdejší zámeček i lázeňskou budovu 
s restaurací, rodina Krystýnkova z Buchlovic. Té se v průběhu roku 2012 podařilo druhému z objektů, napojeného na nový vrt sirnaté vody, vrátit oficiální statut lázní, které úspěšně provozuje.

Leopoldov, také Schwefelbade Leopoldsthal

Vedle oficiálního názvu Smraďavka byly zdejší lázeňské budovy v minulosti nazývány rovněž Leopoldovem, ale i tendenčním německým jménem Schwefelbade Leopoldsthal, na počest nejvýznamnějšího příslušníka rodiny Berchtoldů, filantropa Leopolda I. Ten se narodil roku 1759 a po studiích filozofie a práva vstoupil do státních služeb. Procestoval Evropu, severní Afriku a Malou Asii, kde si všímal sociálních poměrů prostých obyvatel. Poté se oženil a usadil na svém panství 
v Buchlovicích.

Praktikoval povznesení hospodářství zaváděním strojů, vydržoval školy a horlivě podporoval vdovy a sirotky. Počátkem 19. století zřídil 
z buchlovického zámku bezplatnou nemocnici a starobinec výhradně pro nemajetné a s rodinou se odstěhoval do smraďavského zámečku. Za napoleonských válek velel batalionu v Rakousku a poté byl jmenován inspektorem vojenských nemocnic na Uherskohradišťsku. Při návštěvě velehradského lazaretu se nakazil tyfem a 26. července 1809 právě na Smraďavce zemřel.

BOŘEK ŽIHLAVSKÝ

Autor: Redakce

28.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Francouzský prezident Emmanuel Macron s manželkou
8

Macron se poprvé sejde s Putinem. Tvrdí, že půjde o tvrdý rozhovor

Ilustrační foto.
8 8

Řepka vynáší, myslivci jsou z ní ale nešťastní, je zabijákem pro srny

AKTUALIZUJEME

ON-LINE: Pro zelené aktivisty vytvořme rezervaci, řekl Zeman na jihu Moravy

/ANKETA/ Prezident Miloš Zeman dorazil na návštěvu Jihomoravského kraje. Před vstupem do budovy krajského úřadu ho vítalo několik protestujících s plakáty odkazujícími na jeho nedávnou cestu do Číny.

V Balkové na Plzeňsku se vzbouřili cizinci. Na místě zasahuje policie

Část cizinců v záchytném zařízení v Balkové na Plzeňsku dnes zahájila vzpouru a zabarikádovala se. Zasahuje proti nim policejní zásahová jednotka.

Jako z hororu: cyklostezku u Olomouce obklopily pavučiny housenek

Přemnožené housenky předivky zhoubné si pochutnávají na listnáčích podél vyhledávané cyklostezky spojující Olomouc – Černovír a Hlušovice.

Odstartovaly dotace na dešťovou vodu. Zájem je obrovský

Během prvních dvou hodin od otevření nového dotačního programu Dešťovka přijal stát přes 800 žádostí za zhruba 39,5 milionu korun. Je to zhruba 40 procent celkového rozpočtu programu, ve kterém chce stát přerozdělit 100 milionů korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies