Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Studánky vypravují příběhy: Sirovodíkové prameny na Smraďavce

Jméno letoviska Smraďavka u Buchlovic je odvozeno od několika sirovodíkových pramenů, vyvěrajících z úpatí zdejšího kopce Hříšťku. Význam a léčebný účinek pramenů byl poprvé popsán již roku 1580 v práci Tomáše Jordána z Klauzenburku – Kniha o vodách hojitedlných neb teplicech moravských.

28.10.2013
SDÍLEJ:

Výtok sirovodíkových pramenů pod kaplí.Foto: DENÍK/Bořek Žižlavský

Autor uvádí, že „lid sedlcký tam se schází, a ti, kteří zimnice mají, tu vodu plnou kátrou pijí a odtud neodcházejí, leč až se nasytí a potom ji také domů s sebou odnášejí. Potom však jsouce uzdraveni, že tím znamením dobrodiní od vody sobě učiněné, vysvědčují. Též jsem spatřil, že zde i onde kouskové chleba suchého již rozdrobeného ležely, týmž, jakž praví, úmyslem tu zanechání, jako by je bohům studnic za zdraví navrácené obětovali".

Po několikerém zkoumání smraďavské vody v ní Jordán vedle síry a sirovodíku rozpoznal ještě příměsi solí a zejména sanytru. „Protož břicho obměkčuje," píše dále o účincích vody, „strakaté a rozdílných barev vlhkosti mocně vyčišťuje, a ty věci, kteréž se v hlubokosti těla shustly neb ssedly, totiž kusy krve, a jinou krev ssedlou rozpouští, z hluboka vytahuje, rozhání a rozptyluje… V hojení vředův neb ran, pro moc stírající, kteráž od sanytru pochází, tato voda jiné převejší."

Vodní kaple

Nad jedním ze sirnatých pramenů nechal postavit majitel panství Hanuš Zikmund z Petřvaldu v sedmdesátých letech 17. století čtvercovou vodní kapli s nízkou střechou, zasvěcenou sv. Kříži, v níž vytékala voda, která se pak ztrácela v mokřině blízké louky. Během dalších staletí byla kaple upravována podobně jako její pramen, jenž byl před několika desetiletími sveden do vybudovaných záchytných nádrží, a to v souvislosti s napájením van sousedních malých lázní.

K posledním úpravám kaple, výtoků sirovodíkových pramenů a nejbližšího okolí došlo zcela nedávno nákladem městyse Buchlovice, jemuž tato historická památka náleží. Ve stejné době s uvedenou kaplí vznikl i malý lovecký zámeček, provedený ve slohu raného venkovského baroka, jenž později sloužil jako byt revírníka i pokoje pro návštěvníky. Svou původní podobu však pozbyl při poslední rekonstrukci, a tak ji můžete uvidět toliko na dobových fotografiích. V jeho sousedství stojí lázeňská budova z první třetiny 19. století, jejíž popis zanechal v topografii z roku 1838 Gregor Wolny: „…bydlí zde nájemce lázní, je zde sál a 14 pokojů k využití pro hosty, dále 10 komor, každá se 2 vanami…".

Historie lázní

Již od počátku své existence se úzce regionální lázně víceméně potýkaly s nedostatkem zájemců o koupelové služby a často střídaly nájemníky. Zájem o jejich zvelebení však nepřicházel ani od jejich majitelů, velkostatkářů Berchtoldů. Obyvatelé nejbližšího okolí si ale jejich služby pochvalovali a často je navštěvovali. Nájemcem restaurace a koupelí se stal v září 1939 Antonín Švarc, který v tom čase obhospodařoval 6 jednolůžkových a dvoulůžkových pokojů s 18 lůžky, 10 lázeňských kabin s vanami, 1 nálevnu, 1 sál, 1 kuchyni a 2 osobní pokoje.

Poslednímu majiteli Aloisi Berchtoldovi byly budovy 
v roce 1945 vyvlastněny ve prospěch okresní sociální péče o mládež. Dalším rozhodnutím byly lázně v roce 1949 začleněny do Sdružení komunálního podniku města Uherské Hradiště a poté měnily majitele, přičemž samotná lázeňská činnost tu během následujících let prakticky zanikla. Ve druhé polovině devadesátých let 20. století zakoupila a zvelebila budovy, někdejší zámeček i lázeňskou budovu 
s restaurací, rodina Krystýnkova z Buchlovic. Té se v průběhu roku 2012 podařilo druhému z objektů, napojeného na nový vrt sirnaté vody, vrátit oficiální statut lázní, které úspěšně provozuje.

Leopoldov, také Schwefelbade Leopoldsthal

Vedle oficiálního názvu Smraďavka byly zdejší lázeňské budovy v minulosti nazývány rovněž Leopoldovem, ale i tendenčním německým jménem Schwefelbade Leopoldsthal, na počest nejvýznamnějšího příslušníka rodiny Berchtoldů, filantropa Leopolda I. Ten se narodil roku 1759 a po studiích filozofie a práva vstoupil do státních služeb. Procestoval Evropu, severní Afriku a Malou Asii, kde si všímal sociálních poměrů prostých obyvatel. Poté se oženil a usadil na svém panství 
v Buchlovicích.

Praktikoval povznesení hospodářství zaváděním strojů, vydržoval školy a horlivě podporoval vdovy a sirotky. Počátkem 19. století zřídil 
z buchlovického zámku bezplatnou nemocnici a starobinec výhradně pro nemajetné a s rodinou se odstěhoval do smraďavského zámečku. Za napoleonských válek velel batalionu v Rakousku a poté byl jmenován inspektorem vojenských nemocnic na Uherskohradišťsku. Při návštěvě velehradského lazaretu se nakazil tyfem a 26. července 1809 právě na Smraďavce zemřel.

BOŘEK ŽIHLAVSKÝ

Autor: Redakce

28.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Helena Suková.
EXKLUZIVNĚ

Helena Suková: Nevěřila bych, že Plíšková bude světovou jedničkou

Tepličtí bezdomovci dostávali jídlo, prádlo a pití.
6

Nejchudší lidé dostanou nádobí a oblečení za čtvrt miliardy

Královský závod v Heidelbergu: princ William porazil Kate na celé čáře

/VIDEO/ Mladý královský pár se nijak netají svou náklonností ke sportu. Nebylo proto žádným překvapením, když se princ William a vévodkyně Kate zúčastnili exhibičního závodu ve veslování v německém Heidelbergu na řece Neckar.

Trest potvrzen, primář v nymburské nemocnici skončil

Krajský soud v Praze potvrdil, že lékaři nymburské interny jsou zodpovědní za smrt pacienta a následné falšování lékařské dokumentace. U primáře Václava Hulínského a lékaře Michala Křižanoviče tresty potvrdil. U lékařky Tamary Malcevové, která se podílela na falšování dokumentace, trest snížil. Primář a zmíněný lékař v nymburské nemocnici končí, lékařku čeká podle jednatelky nemocnice Aleny Havelkové „pracovně-právní postih“.

Chcete pracovat u policie a hasičů? Máte šanci!

V průmyslu je více volných pracovních míst než zaměstnanců. Ve státní správě také chybí lidé v uniformě policisté, hasiči a celníci. V Ústeckém kraji naštěstí v malé míře.

AKTUALIZUJEME

Ostrov Kos postihlo silné zemětřesení: nejméně dva mrtví, stovky zraněných

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Nejméně dva lidské životy a stovky zraněných si vyžádalo zemětřesení o síle 6,7 stupně na řeckém ostrově Kos v Egejském moři. Otřesy zaznamenané u řecko-turecké námořní hranice způsobily i kvůli následné tsunami značné materiální škody na budovách a v přístavu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení