VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Studánky vypravují příběhy: Sirovodíkové prameny na Smraďavce

Jméno letoviska Smraďavka u Buchlovic je odvozeno od několika sirovodíkových pramenů, vyvěrajících z úpatí zdejšího kopce Hříšťku. Význam a léčebný účinek pramenů byl poprvé popsán již roku 1580 v práci Tomáše Jordána z Klauzenburku – Kniha o vodách hojitedlných neb teplicech moravských.

28.10.2013
SDÍLEJ:

Výtok sirovodíkových pramenů pod kaplí.Foto: DENÍK/Bořek Žižlavský

Autor uvádí, že „lid sedlcký tam se schází, a ti, kteří zimnice mají, tu vodu plnou kátrou pijí a odtud neodcházejí, leč až se nasytí a potom ji také domů s sebou odnášejí. Potom však jsouce uzdraveni, že tím znamením dobrodiní od vody sobě učiněné, vysvědčují. Též jsem spatřil, že zde i onde kouskové chleba suchého již rozdrobeného ležely, týmž, jakž praví, úmyslem tu zanechání, jako by je bohům studnic za zdraví navrácené obětovali".

Po několikerém zkoumání smraďavské vody v ní Jordán vedle síry a sirovodíku rozpoznal ještě příměsi solí a zejména sanytru. „Protož břicho obměkčuje," píše dále o účincích vody, „strakaté a rozdílných barev vlhkosti mocně vyčišťuje, a ty věci, kteréž se v hlubokosti těla shustly neb ssedly, totiž kusy krve, a jinou krev ssedlou rozpouští, z hluboka vytahuje, rozhání a rozptyluje… V hojení vředův neb ran, pro moc stírající, kteráž od sanytru pochází, tato voda jiné převejší."

Vodní kaple

Nad jedním ze sirnatých pramenů nechal postavit majitel panství Hanuš Zikmund z Petřvaldu v sedmdesátých letech 17. století čtvercovou vodní kapli s nízkou střechou, zasvěcenou sv. Kříži, v níž vytékala voda, která se pak ztrácela v mokřině blízké louky. Během dalších staletí byla kaple upravována podobně jako její pramen, jenž byl před několika desetiletími sveden do vybudovaných záchytných nádrží, a to v souvislosti s napájením van sousedních malých lázní.

K posledním úpravám kaple, výtoků sirovodíkových pramenů a nejbližšího okolí došlo zcela nedávno nákladem městyse Buchlovice, jemuž tato historická památka náleží. Ve stejné době s uvedenou kaplí vznikl i malý lovecký zámeček, provedený ve slohu raného venkovského baroka, jenž později sloužil jako byt revírníka i pokoje pro návštěvníky. Svou původní podobu však pozbyl při poslední rekonstrukci, a tak ji můžete uvidět toliko na dobových fotografiích. V jeho sousedství stojí lázeňská budova z první třetiny 19. století, jejíž popis zanechal v topografii z roku 1838 Gregor Wolny: „…bydlí zde nájemce lázní, je zde sál a 14 pokojů k využití pro hosty, dále 10 komor, každá se 2 vanami…".

Historie lázní

Již od počátku své existence se úzce regionální lázně víceméně potýkaly s nedostatkem zájemců o koupelové služby a často střídaly nájemníky. Zájem o jejich zvelebení však nepřicházel ani od jejich majitelů, velkostatkářů Berchtoldů. Obyvatelé nejbližšího okolí si ale jejich služby pochvalovali a často je navštěvovali. Nájemcem restaurace a koupelí se stal v září 1939 Antonín Švarc, který v tom čase obhospodařoval 6 jednolůžkových a dvoulůžkových pokojů s 18 lůžky, 10 lázeňských kabin s vanami, 1 nálevnu, 1 sál, 1 kuchyni a 2 osobní pokoje.

Poslednímu majiteli Aloisi Berchtoldovi byly budovy 
v roce 1945 vyvlastněny ve prospěch okresní sociální péče o mládež. Dalším rozhodnutím byly lázně v roce 1949 začleněny do Sdružení komunálního podniku města Uherské Hradiště a poté měnily majitele, přičemž samotná lázeňská činnost tu během následujících let prakticky zanikla. Ve druhé polovině devadesátých let 20. století zakoupila a zvelebila budovy, někdejší zámeček i lázeňskou budovu 
s restaurací, rodina Krystýnkova z Buchlovic. Té se v průběhu roku 2012 podařilo druhému z objektů, napojeného na nový vrt sirnaté vody, vrátit oficiální statut lázní, které úspěšně provozuje.

Leopoldov, také Schwefelbade Leopoldsthal

Vedle oficiálního názvu Smraďavka byly zdejší lázeňské budovy v minulosti nazývány rovněž Leopoldovem, ale i tendenčním německým jménem Schwefelbade Leopoldsthal, na počest nejvýznamnějšího příslušníka rodiny Berchtoldů, filantropa Leopolda I. Ten se narodil roku 1759 a po studiích filozofie a práva vstoupil do státních služeb. Procestoval Evropu, severní Afriku a Malou Asii, kde si všímal sociálních poměrů prostých obyvatel. Poté se oženil a usadil na svém panství 
v Buchlovicích.

Praktikoval povznesení hospodářství zaváděním strojů, vydržoval školy a horlivě podporoval vdovy a sirotky. Počátkem 19. století zřídil 
z buchlovického zámku bezplatnou nemocnici a starobinec výhradně pro nemajetné a s rodinou se odstěhoval do smraďavského zámečku. Za napoleonských válek velel batalionu v Rakousku a poté byl jmenován inspektorem vojenských nemocnic na Uherskohradišťsku. Při návštěvě velehradského lazaretu se nakazil tyfem a 26. července 1809 právě na Smraďavce zemřel.

BOŘEK ŽIHLAVSKÝ

Autor: Redakce

28.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Nejčastějšími riziky pro zaměstnance na evropských pracovištích jsou stres a problémy pohybového aparátu, zejména zad a rukou.
10

Odškodné za bolavá záda? Zničí nás to, tvrdí o návrhu firmy

Maria Šarapovová na exhibici v Las Vegas.
14

Pohledem Vojtěcha Žižky: O Máše a pokrytectví

Kde je farmářský trh s kvalitním jídlem? To si lidé musí povědět mezi sebou

Kus nebo třeba jen kousek vlastního pozemku? V Praze to má málokdo. Ani s dostatkem času nebo i chuti hrabat se v hlíně to občas není růžové. Právě v metropoli se tak staly fenoménem farmářské trhy.

Vakcíny proti tetanu docházejí. Lékaři při přeočkování upřednostňují starší děti

V dětské ambulanci v Kunštátě na Blanensku předminulý týden vypotřebovali poslední Boostrix Polio. Vakcínu, kterou povinně přeočkovávají deseti až jedenáctileté děti proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně. A několik měsíců ji ani nedoobjednají. Dodavatel oznámil přerušení výroby. „Potřebujeme obnovu dodávek hned, začínáme mít nenaočkované děti," přiblížila tamní lékařka Marie Neníčková.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies