VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Továrnu na hořčici, tunel z radnice i šikmou věž. To vše skrývá Budyšín

Liberec - Patřil k českému království, žijí tam Slované a přeci leží na mapě Německa.

24.10.2016
SDÍLEJ:

Na centrálním náměstí jsou třikrát týdně trhy, v adventu trh Václavský. Foto: Jens-Michael Bierke

Pokud chcete poznat opravdu mimořádné místo, nemusíte pátrat daleko. Jen pár desítek kilometrů od našich hranic, zhruba nad Šluknovským výběžkem, leží starobylý Budyšín. Jedno z nejkrásnějších středověkých měst v Německu. Najdete tu všechno čtvrť se supermoderními byty, půvabné hradby nad údolím Sprévy, kostel, který skrývá dvoje varhany a výbornou kuchyni a hlavně kus historie. Dávnověké i té poměrně nedávné.

Zaujatě o tom dokáže vyprávět Jens Michael Bierke z tamního infocentra. Tak jako tento týden v liberecké knihovně, kam si odskočil na přednášku. Mluvil poutavě, s humorem a… česky. „Česky jsem se začal učit asi před patnácti lety kvůli turistům," říká rodilý Němec, který nemá ani české, ani slovanské kořeny. A že by klidně mohl.

LUCEMBURKOVÉ I HUSITÉ

Město až do 17. století patřilo k Českému království. Stejně jako v nedaleké Žitavě, správcem tu byl Jindřich z Lipé, přítel a chráněnec poslední Přemyslovny, ovšem jen do té doby, než se zamiloval do královny vdovy a Eliščiny macechy. To už je ale jiný příběh. V době husitských válek se město marně pokoušeli dobýt husité. Před zaslepenými revolucionáři město ochránily nejen pevné hradby, které dodnes lemují historický střed města a nabízejí romantickou procházku, ale podle pověsti i svatý Michael. Tomu je tu dodnes zasvěcen kostel.

Po králi Václavovi IV. se dokonce jmenuje adventní trh Václavský. „Panovník tu ale příliš oblíbený nebyl. Vedl spory s místními řemeslníky a pár jich dokonce nechal během povstání zkrátit o hlavu," líčí Jens Bierke a vyprávění podtrhne typickým gestem. Město je ale známo především díky svým věžím a věžičkám. Dohromady jich je 17. Kromě kostelních jsou mezi nimi věže vodárenské a jedna z nich je dokonce šikmá. Prý kvůli nízké základně v písčitém podkladu. Městu dávají neopakovatelný ráz a půvabné jsou hlavně při nočním nasvícení. Další zajímavostí je zdejší podzemí. Vede z radnice a ústí v nedalekém infocentru. „To aby měli radní kudy utíkat", směje se německý průvodce Jens a zdůrazňuje, že chodby jsou z 15. století.

ŽLUTÁ BÍDA

Bývalá věznice byla postavena na začátku 20. století ze žlutých pálených cihel klinkeru. Odtud její název Žlutá bída. Nebylo to ovšem jediné vězení. Za Honeckerova režimu tu bývala i věznice ministerstva vnitra. „To bylo hodně neobvyklé i na svou dobu, aby tajná služba měla svoje vězení," komentoval Bierke. Dnes je tu muzeum vězeňství. Návštěvníci tu mohou vidět kobky s vězeňskými kavalci i vězeňský dvůr, který vypadá jako na dílky rozdělený betonový koláč. I při vycházkách panoval režim samotky. „Když měl člověk smůlu, byl třeba deset let úplně sám," komentuje zrůdnost režimu průvodce. O památník totality je ale mezi návštěvníky města velký zájem. Ročně sem zavítá na sto tisíc lidí. Budyšín ale neláká jen na vězeňské kobky. Je tu i muzeum srbské kultury či muzeum drogerie z 18. století.

HEJ, SLOVANÉ

Dalším unikátem jsou dvojjazyčné cedulky s názvy ulic. V němčině a slovanském jazyce zdejší menšiny Lužických Srbů. Ti žijí nejen v Budyšíně, ale celé Horní Lužici už od 7. století, mají svůj jazyk i zvyklosti. A jména. Na místním hřbitově, kde jsou všechny hroby opatřené stejnými bílými kříži, najdete třeba Hawelku. Ještě patrnější jsou dvojjazyčné názvy v okolních vesnicích. Hoyswerda, Wostrow/Ostro, Kulow/Wittichenau…

Ať už do Budyšína zavítáte v kteroukoliv roční dobu, bude stát zato. Nejen v době adventního Václavského trhu. Určitě si odtud nezapomeňte odvézt dva suvenýry typickou modrou lužickou keramiku a ještě typičtější budyšínskou hořčici. Má tu svou továrnu v nedaleké Kleinwelce, muzeum a dokonce i festival.

Lužickosrbské zvyky a tradice

Na jihu Braniborska a západě Saska se můžete setkat se zajímavým fenoménem. Dvojjazyčnými názvy. V němčině a slovanském jazyce, podobnému polštině. To proto, že právě tady žijí příslušníci nejmenšího slovanského národa Lužických Srbů. Mají nejen svůj vlastní jazyk, ale i kroje a zvyklosti. V mnohém se podobají našim. Kromě těch tradičních vánočních a velikonočních mají určitá specifika. Například velikonoční jízdu (na snímku), při níž se z každé vesnice vydá průvod mužů ve svátečních oblecích na koních do sousední vsi. Průvod vyjíždí z každé vesnice. Také doba adventu se v něčem liší. Kromě sv. Barbory a sv. Mikuláše se slaví i sv. Martin. V některých místech, včetně Budyšína, chodí děti v tento den koledovat. Stejně jako na Mikuláše. Samotný Mikuláš pak naděluje v předvečer svátku do připravených bot. Dalším místním zvykem je obcházení Božího dítěte. Krojovaná postava obchází domácnosti, školky či domov důchodců, naděluje a žehná. Zdroj: Lužickosrbské kulturní centrum

Autor: Jana Švecová

24.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Z areálu muniční továrny v Boříně se ozývají exploze. Hasiči se z místa museli stáhnout.
SLEDUJEME ON-LINE
15 18

Výbuch v Poličce: 19 zraněných. Policie chystá evakuaci okolí

Tramvaj přejela mladého muže u brněnského Ústředního hřbitova.
AKTUALIZOVÁNO
4

Tramvaj přejela muže ležícího na kolejích. Amputovala mu obě nohy

AKTUALIZOVÁNO

Muž se dotkl tyčí vedení na železniční trati. Na místě zemřel

Podivín – Tragické následky měl ve čtvrtek pro muže kontakt s vedením na železniční trati mezi Podivínem a Ladnou. Policii o tom informoval dozorčí železničního provozu.

Vybavení a spotřeba českých domácností: Auto vlastní dvě třetiny českých rodin

Praha - Zhruba dvě třetiny energií, které české domácnosti spotřebují, používají k vytápění. V roce 2015 to bylo 196 585 terajoulů. Průměrná energetická náročnost českých domácností od roku 1990 klesla o 28 procent na 65 gigajoulů na byt. Televizí, pračkou a ledničkou disponuje drtivá většina českých domácností. 

VIDEO: Na Moravě se hnuly ledy. Přehnaly se přes jez a zamířily k Dunaji

Hodonín – Zajímavou podívanou připravilo tání ledu v meandrech řeky Moravy. Ve středu se uvolněné ledové kry nahromadily u Rohatce, na druhý den se dostaly k hodonínskému jezu. „Kolem jedenácté dopoledne už směřovaly k Dunaji," uvedl provozovatel Přístaviště U Jezu František Ondruš.

Zlikviduje KLDR svého velvyslance v Česku? Prý je na řadě

Paranoidní severokorejský režim v čele s Kim Čong-unem by mohl zlikvidovat svého velvyslance v Česku Kim Pchjong-ila, který patří k členům vládnoucí dynastie. Tvrdí to zahraniční experti na KLDR, podle nichž je ambasador pro režim hrozbou, stejně jako nedávno zavražděný bratr diktátora Kim Čong-una.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies