VYBERTE SI REGION

Trojické údolí zatím rájem turistů asi nebude

Od roku 1963 vzniklo mnoho návrhů, jak industrializací postiženou Slezskou Ostravu oživit.

28.10.2012
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie
Na turistické trase vedoucí od Slezskoostravského hradu je stará halda Ema. Stala se vděčným cílem turistů. Z ní pokračuje stezka k zoologické zahradě.

Na turistické trase vedoucí od Slezskoostravského hradu je stará halda Ema. Stala se vděčným cílem turistů. Z ní pokračuje stezka k zoologické zahradě. Foto: Deník/Boleslav Navrátil

Slezská Ostrava je těžbou uhlí nejpostiženější oblast celé takzvané Velké Ostravy. Výsypky a hlušina se nacházejí na mnoha místech. Dnes je celá oblast pokryta lesním porostem, vysazeným i vyrostlým samovolně.

Od roku 1963 vzniklo několik projektů, jak industrializací těžce zdevastovanou oblast nazvanou Trojické údolí revitalizovat. Všechny projekty a vzniklo jich do dnešních dnů asi deset počítaly s turistickými stezkami napříč celou oblastí od Slezskoostravského hradu až k haldě Emě a dál k zoologické zahradě. Měla tu být sportoviště, zábavní areály, výletní restaurace a podobně.

V roce 1967 byla těžba uhlí v Dole Trojice ukončena. Jeho historie je jedinečná. Hrabě Václav Kořenský, hejtman přerovského kraje, žádal již v roce 1753 vídeňskou horní kancelář o udělení privilegia na těžbu uhlí. Učinil tak, ačkoliv úřední zpráva o jeho nálezu na panství hraběte Wilczka v Polské Ostravě byla vydána až v roce 1757.

Mlynáře odstrčili

Další podrobnou zprávu o nálezu kamenouhelných slojí v Polské Ostravě podal v roce 1767 Johann Jacob Lutz. O nálezech vyhotovil podrobnou mapu. Nicméně klimkovický mlynář Augustin začal v údolí Burňa hloubit šachtici, štolu opatřil výdřevou a chystal se zahájit těžbu. Neměl však kutací povolení od pozemkové vrchnosti, tedy od hraběte Wilczka. Ten mlynáře odmítl a navíc mu celé dílo zabavil. V roce 1787 zahájil hrabě F. J. Wilczek zkušební těžbu sám, a tak byl vybudován nový důl. Název dostal podle založení na den svaté Trojice. Jako první v revíru zde byl v roce 1845 využit k těžbě ve sloji Josefa parní stroj. Je tomu právě 165 let, co zde bylo nasazeno parní čerpadlo. Horníci chodili zpočátku do dolu takzvanou úklonnou štolou, protože jáma Trojice byla vybavena pouze těžním okovem.

První modernizace

V roce 1870 byla šachta modernizována a vybavena novým těžním zařízením. Postavena byla jámová budova se strojovnou, v níž byl nejmodernější parní stroj v rakouském mocnářství. Sousední jáma Ema, vybavená čerpadly, zajišťovala odvodňování všech Wilczkových dolů ve Slezské Ostravě. V roce 1889 došlo k další rozsáhlé modernizaci. Kolem roku 1900 měla šachta hloubku 265 metrů. Další rekonstrukce Dolu Trojice proběhla v letech 1912 a 1915 a těžní zařízení začala pohánět elektřina, těžilo se v hloubce 402 metrů. Důl Trojice skončil těžbu v dubnu 1967, shodou okolností opět v den svaté Trojice. Byl v provozu přesně na den 123 let.

Skvělá památka

Současné budovy areálu Dolu Trojice jsou ukázkou průmyslové secese. Pravděpodobnost, že dojde k výstavbě moderních turistických stezek, zábavních areálů a sportovišť, je dnes menší než před dvaceti lety. Důvodem jsou zcela nové majetkové vztahy, kdy na svazích s působivým výhledem na město a do celého kraje bude z podnikatelského hlediska výhodnější stavět obytné domy vyšších cenových kategorií, vily nebo hotely. Navzdory tomu, že jsou zde nejvýznamnější turistické trasy z celého města. První část stezky, tedy z Černé louky, lávkou přes Ostravici ke Slezskoostravskému hradu je v podstatě vybudována. U soutoku Lučiny s Ostravicí se právě staví loděnice veslařského klubu. Od Dolu Trojice k haldě Ema se toho v následujících letech asi mnoho dít nebude.

LODĚNICE. Nedaleko soutoku řek Lučiny a Ostravice vyrůstá nová loděnice. Má být součástí turistické stezky vedoucí z ostravské Černé louky ke Slezskoostravskému hradu a k haldě Ema.

Autor: Boleslav Navrátil

28.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
AKTUALIZOVÁNO
28 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies