VYBERTE SI REGION

V pralese znají každý strom. Při práci slyší volání kasuára

Uprostřed tropického lesa pozorují hmyz a každou rostlinu. O povolení musí žádat domorodé kmeny, z nichž každý mluví jiným jazykem. Zvykají si na stravu téměř bez masa a vlhké počasí. Dobrodružná je práce vědců na ostrově Nová Guinea pod vedením Vojtěcha Novotného.

16.11.2014
SDÍLEJ:

Vojtěch Novotný.Foto: archiv V. Novotného

 Tento zaměstnanec Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Biologického centra Akademie věd je šéfem výzkumné stanice, kterou Češi sami vybudovali.

O stát Papua-Nová Guinea v Oceánii se Vojtěch Novotný začal zajímat před dvaceti lety. „Biologie se musí dívat na celou planetu jako na arénu pro výzkum. Je důležité, co se děje ve střední Evropě, kde žijeme, ale zároveň spoustu věcí můžeme pochopit až díky celkovému pohledu. A mě vždycky lákaly tropické ekosystémy," vysvětluje. Při výběru konkrétního místa hrála roli řada faktorů. „Některé tropické země nemají vlastní vědeckou komunitu nebo nechtějí cizí výzkumníky, takže ty odpadají z praktických důvodů. Jiné zase nejsou biologicky tak zajímavé. Nová Guinea se naopak hodí. Není sice úplně ideální z hlediska dopravy, ale to je v dnešní době zanedbatelný problém," doplňuje Vojtěch Novotný.

Ostrov je podle něj unikátní. Objevují se tam skupiny živočichů a rostlin, které vědci jinde nenajdou, například rajky. Zároveň je oblast dostatečně velká na to, aby ekosystémy byly bohaté.  Nová Guinea je zároveň k výzkumníkům poměrně vstřícná a nabízí kulturní rozmanitost. Jedná se o jedno z mála míst, kde zůstává zčásti zachována původní kmenová společnost a mísí se s moderním státem a demokracií.

Na počátku svého působení jihočeští vědci využívali cizí výzkumnou stanici. Ta však byla náhle z finančních důvodů zrušena. „Mohli jsme se přesunout úplně jinam, ale už jsme na ostrově měli spolupracovníky a studijní plochy, tak jsme se rozhodli založit novou stanici. Začínali jsme skromně, pronajali jsme opuštěný domeček pro správce kokosové plantáže, 
v části bydleli a v části se věnovali výzkumu. Nakonec se stanice rozrostla v takový malý kampus, postavili jsme nové domy, staré opravili, máme dobré vybavení, 25 zaměstnanců, automobily, jezdí k nám studenti," popisuje Vojtěch Novotný.

Práce na Papui-Nové Guineji.

Nebylo to však jednoduché. Biolog podle svých slov například neočekával, že bude muset podrobně studovat místní zákony o zaměstnání, pojištění či registraci organizací. Dnes ale již jihočeská stanice hostí i vědce z dalších zemí. „Zpětně musím říct, že zavření původní stanice bylo to nejlepší, co nás mohlo potkat. Sami bychom na podobné dobrodružství nepomysleli," říká Vojtěch Novotný.

Náplní práce vědců na Papui-Nové Guineji je celkové studium tropického lesa. Mají zde padesátihektarovou plochu, na níž sledují a štítkem označují všechny rostliny. Ke každé z nich pak mají informace v počítačové databázi. „Je to 300 tisíc rostlin. Víme, jak rychle rostou, které zahynou, kdy vyrostou nové. Je to obrovská suma znalostí, která nám umožní vysvětlit velkou záhadu tropického lesa – jak je možné, že tam spolu roste tolik druhů stromů a keřů, mnohonásobně víc než v Evropě," dodává Vojtěch Novotný. K tomu se vědci zaměřují i na hmyz, ptáky či patogeny v půdě.

Hlavní výzkumná stanice stojí na krásném místě, z její verandy je výhled na moře 
a korálové útesy. Navíc je nedaleko města, což usnadňuje běžný provoz. Kromě toho ale mají vědci satelitní stanici 
v nedotčené oblasti. „Je na vrcholu malého kopce obklopená lesem. Veškerý stavební materiál jsme tam museli dopravovat na laně pod vrtul᠆níkem. Nyní se tam také můžeme dostat pouze letadlem nebo pěšky. Okolo je nedotčená příroda, můžete slyšet třeba volání kasuára. Loni ale stanici navštívil monacký princ a daroval nám solární systém, díky čemuž máme velmi dobrou elektřinu a je možné si vzít z ledničky vychlazené pivo," usmívá se Vojtěch Novotný.

Práce na Papui-Nové Guineji.Komfort pro běžný život vědců a studentů je tak podle jeho slov dobrý. Na hlavní stanici mají klimatizované laboratoře i internet. Stále  však podnikají dobrodružné expedice do odlehlejších oblastí, kde naráží nejen na materiální, ale také společenské rozdíly. „Tropický les je obydlený a drtivá většina pozemků patří domorodcům. Jakýkoli výzkum nebo návštěva se s nimi musí vyjednat. Vlastnictví ale není zapsané v katastrálních mapách, takže je to občas složitá vesnická politika," vypráví.

Zpočátku trávil Vojtěch Novotný na Nové Guineji většinu roku. Poslední dobou zde zůstává už jen na šest měsíců a postupně s kolegy vychovává zástupce a manažery, kteří jsou schopni udržovat stanici v chodu. Pracovat a studovat do tropického lesa jezdí nejen Češi, ale také Britové, Irové, Francouzi, Poláci, Švýcaři či Australané.

Některé dny sice vypadají stejně jako třeba v Budějovicích, protože vědec sedí u počítače a zpracovává vzorky 
v laboratoři, ale často je třeba vyrazit do terénu. „Tam má člověk příležitost si ekosystém skutečně osahat. Můžete zkoumat rostliny, zaměřovat vegetační plochy, chytat ptáky do sítí, odebírat vzorky krve pro genetickou analýzu,  sledovat rozšíření hmyzu," vyjmenovává biolog.

Velmi důležitá je znalost lesa, proto mezi zaměstnance stanice patří místní lidé. „Oni sice nemají takový vědecký základ, ale znají perfektně rostliny, jména stromů v místním jazyce a podobně. V kombinaci s lidmi z Jihočeské univerzity a Akademie věd tak vzniká skvělý tým," říká Vojtěch Novotný.

V jednotlivých domorodých vesnicích se mohou názory na vědce a jejich práci značně lišit, většinou jsou ale místní lidé vstřícní. „Obecně bych řekl, že jsme vítáni, protože nás vidí jako ekonomickou příležitost. Většina vesnic jinak moc možností výdělku nemá. Jsou ale i případy, kdy domorodci nemají zájem nebo nás v některé oblasti vyloženě nechtějí. Důvodem může být například tradiční víra v lesní duchy," vysvětluje Vojtěch Novotný.

Práce na Papui-Nové Guineji.Životní úroveň je na různých místech ostrova velmi rozdílná. Odvíjí se to od vzdálenosti od nejbližšího města a nejbližší sjízdné silnice. „Odlehlé vesnice ještě zcela odpovídají stereotypní představě o chýších a tomu, co filmaři rádi vybírají do dokumentárních snímků. Řada domečků je tam postavena bez jediného hřebíku 
a pouze z materiálu z lesa. Civilizace ale pomalu proniká. Oblečení západního typu už je všude, důležitou komoditou je petrolej na svícení 
a v poslední době přibývá mobilních telefonů. To je velký společenský fenomén, ale signálem je stále pokryta jen polovina země," popisuje.

Nová Guinea je mimořádná také tím, že se zde mluví obrovským množstvím jazyků. Téměř každý z kmenů si vyvinul svůj vlastní a až do nástupu koloniální správy neexistoval žádný společný jazyk. Ani nebyl potřeba, protože Novoguinejci neměli možnost cestovat. Když se to změnilo, vznikla i poptávka po společné řeči. „Spontánně se vyvinula takzvaná pidžin angličtina, což je taková zjednodušená verze angličtiny, ale má vlastní gramatiku. Moderním jazykem vzdělanějších vrstev je pak klasická angličtina, v ní se vede i výuka na středních školách, takže pro cizince není problém se domluvit," doplňuje Vojtěch Novotný.

Papua-Nová GuineaStát v Oceánii, osmdesát procent jeho rozlohy leží na ostrově Nová Guinea, zbylých dvacet procent tvoří asi 600 ostrůvků. Hlavním městem je Port Moresby.

Vládne zde teplé rovníkové podnebí. V přírodě se vyskytuje řada zajímavých živočichů, například ježura, krokodýli, různí ptáci (rajky, kasuáři) a deset druhů stromových klokanů.

Téměř tisíc kmenů původních obyvatel hovoří více než 740 jazyky.

Typická vesnická strava se od evropské výrazně liší. Je velmi chudá na maso a naopak bohatá na škrobové hlízy. „V Evropě máme jen brambory. Ty se tam také pěstují, ale jen v horách 
a jsou méně obvyklou a dražší surovinou. Nejběžnější jsou batáty, pak například tapiok. Všechny hlízy se vaří a domorodci jsou schopni jich sníst obrovské množství. Klasické vesnické jídlo je 
z našeho pohledu nevyvážené, tvoří ho jen kousíček masa a spousta hlíz a místní zeleniny," popisuje biolog.

Novoguinejci také velmi málo solí a jejich strava není pestrá. Nevadí jim jíst stejné jídlo každý den. Jihočeští vědci, kteří se stravují na výzkumné stanici společně 
s místními, se pro jídelníček snaží hledat kompromis. Velké popularitě se mezi nimi těší rýže, kterou je možné koupit v obchodě.
Teploty v nížině se ve dne blíží ke třiceti stupňům, v noci klesají zhruba na šestnáct. Problematičtější je však vysoká vlhkost vzduchu. „V oblasti, kde pracujeme, prší třikrát víc než na nejvlhčích místech České republiky. Jakmile jdete do vyšší nadmořské výšky, deště trvají, ale teplota a vlhkost se snižuje," říká Vojtěch Novotný.

Na podnebí, stravu i odlišný způsob života si podle něj člověk zvykne celkem rychle. Nikdy se však zcela nevyrovnává se zdejším společenským očekáváním. „V Evropě není člověk zapleten do tak náročné a rozsáhlé sítě vztahů, kde je každý z vesnice spojen se svými sousedy i velkým okolím. Na jednu stranu je to určitě společenská pojistka, na Nové Guineji neexistují žádné sirotčince a opuštěné děti, ale člověk je pod neustálým tlakem požadavků," vysvětluje.

Za uplynulých dvacet let se vědcům podařilo značně rozšířit poznatky o tropickém lese. Díky jejich studiím se nyní také odhaduje, že na světě existuje asi šest milionů druhů hmyzu. „Věda zatím popsala pouze asi milion. Je tedy stále co objevovat a má smysl v práci pokračovat. Navíc máme další otázky týkající se například ptáků nebo parazitů," uzavírá.

Autor: Andrea Zahradníková

16.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Írán pohrozil odvetou za možnost zavedení amerických sankcí

Teherán/Washington - Írán pohrozil odvetou za čtvrteční rozhodnutí Senátu amerického Kongresu schválit zákon, který o dalších deset let prodlužuje možnost zavedení protiíránských sankcí. Podle Teheránu jde - v případě jeho uplatnění v praxi - o jasné porušení loňské dohody o íránském jaderném programu.

Rath opět zamíří do soudní síně, tentokrát žaluje státního zástupce

Praha - Bývalý středočeský hejtman David Rath znovu míří do soudní síně, tentokrát v roli žalujícího. Jeho žalobu na státního zástupce Petra Jiráta, který dozoruje Rathovu korupční kauzu, začne soud veřejně projednávat v únoru. Redakce to zjistila z justiční databáze Infosoud. Rathovi vadí některé výroky, které o něm Jirát řekl v rozhovoru pro média.

V Praze končí kongres evropských socialistů

Praha - V Praze dnes končí třídenní kongres Strany evropských socialistů. V rámci jednoho z diskusních panelů v Kongresovém centru promluví k účastníkům mimo jiné lídr britských labouristů Jeremy Corbyn. Jednání by mělo uzavřít přijetí deklarace.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies