VYBERTE SI REGION

V pražské zoologické zahradě vzniká unikátní paleontologická stezka

Doslova unikátní expozice vzniká v pražské zoologické zahradě. Poslední březnový den tu bude otevřena naučná stezka Stopy v čase.

19.3.2012
SDÍLEJ:

Odlitek fosilie Ichthyosaura - příprava pro montáž na fasádu budoucí galerie.Foto: DENÍK/Jiří Macek

Na zhruba třech stovkách metrů poblíž Gočárových domů se objeví devět stanovišť, která budou dokumentovat život na zemi v dávných dobách. Třináct objektů ilustruje vývoj života na zemi v podobě zkamenělin předchůdců dnes žijících druhů živočichů.

Expozice nabídne jak originály, tak kopie.

Návštěvníci tak spatří například zkamenělou část čelisti megalodona, žraloka, který měl tlamu s rozpětím dva metry. K vidění bude třeba i seymouria, prvohorní obojživelník, který žil před 280 miliony let, stopa tyranosaura či lebka šavlozubého tygra.        

Zkameněliny jsou z celého světa, originály trilobitů, orthocer nebo ústřic z nalezišť v České republice. Všechny exponáty bude možné si osahat, na stezce vznikne i dětské pískové naleziště s mnoha „poklady“.

Myšlenka na paleontologickou stezku vznikla u Jiřího Rumla a Vlastimila Sloupa. První stojí za akciovou společností Geotrade Bohemia a je spolumajitelem galerie minerálů a fosilií Geosvět v pražské Londýnské ulici, druhý je kamenář, který v Geosvětu pracuje. Oba pojí obrovská láska k minerálům a fosiliím.

Vlastimil Sloup retušuje odlitek Liliice z lokality Holzmaden v Německu.

„Když jsme vyhráli v loňském roce výběrové řízení, museli jsme napnout všechny síly. Nyní jsme ve fázi finiše. Instalace expozice nastane zhruba v polovině března,“ říká Jiří Ruml.

Podle něho bylo při výběru exponátů nejsložitější vybrat exponáty ze samého počátku vývoje lidstva. „Tehdy to byli houby a měkkotělí živočichové jako medúzy, jejichž zachování je velmi vzácné, ale hlavně je to takzvaně nekoukavé. Je to něco jiného než hlava tyranosaura s pořádnými zuby. Museli jsme najít exponát, který by dokumentoval začátek. Podařilo se a návštěvníci uvidí horninu se strukturami stromatolitů, což byly kolonie bakterií žijících v mělkých vodách moří kolem starohorní pevniny, tedy před třemi neuvěřitelnými miliardami let,“ podotkl Jiří Ruml.

Dlouhé hodiny vedli Jiří Ruml a Vlastimil Sloup debaty o složení expozice. „Názorů byla spousta. To víte, vybrat pár exponátů, které dokládají vývoj života na zemi, není jednoduché. Jednotlivé vývojové etapy jsou totiž odlišně dlouhé. Zatímco třeba starohory, kde máme první exponát, trvaly 2,5 miliardy let, ale prvohory „jen“ 542 milionů a třetihory ještě kratší dobu - 65 milionů let,“ vysvětluje Vlastimil Sloup.

První exponát spadá do starohor a je to už zmíněný stromatolit. „Nejmladším exponátem pak je z oblasti čtvrtohor část chodidla zadní nohy mastodonta druhu Mammut primigenius. Mastodont byl vymřelý příbuzný slonů, vážil až pět tun a dorůstal výšky tři metry. Originál našeho exponátu byl vykopán na Moravě v Předmostí u Přerova,“ popisuje Jiří Ruml.

Jiří Ruml drží v ruce odlitek zkameněliny rejnoka, Vlastimil Sloup odlitek fosilie Archaeopteryxe. Jde o polotovary před dokončením.

Některé objekty jsou originály, které Geosvět vlastní, další jsou kopie. Ty vznikaly buď přímo v dílnách v Geosvětu v Londýnské ulici v rukách Vlastimila Sloupa nebo v Brně, kde je vyráběl Oldřich Kroupa, pracovník Moravského zemského muzea.

„Pominu-li organizační stránku věci se zajištěním různých povolení, pak výroba jednoho odlitku trvá zhruba tři týdny. Nepracuje se ale samozřejmě nonstop,“ říká Jiří Ruml a Vlastimil Sloup dodává výrobu odlitku: „Nejprve se na originál nanese separátor, který má za úkol zamezit tomu, aby se posléze nanesený silikon nespekl s originálem a ten se nezničil. Po vytuhnutí se silikon sejme a máme formu. No a poté do formy naneseme umělý kámen, směs, která se po vytvrdnutí chová jako přírodní kámen,“ vysvětluje Vlastimil Sloup.

Deset minut v dílně:

Stačilo mi deset minut k tomu, abych „přičuchl“ k tomu, jak vzniká odlitek něčeho, co vzniklo tak dávno, že si to nedokážu snad ani ve snu představit. Stačilo, abych viděl, s jakou jemností a šetrností špachtličkou Vlastimil Sloup upravuje exponáty. Jak zasvěceně, ale hlavně zaníceně vysvětluje každý detail nejen výroby, ale především okamžiky před miliony lety. A když jsem se zeptal Jiřího Rumla, co ho napadne, když vidí zkamenělinu ichthyosaura, řekl to jasně a stručně: „Co mne napadne? To je, jako kdyby koukal filatelista na Modrého Mauritia. Jenomže těch Mauritiů tady pár je. Ale najít tohle, to je neskutečné štěstí. Spíše je to obrovská náhoda. Jen si to představte: někde před mnoha stovkami milionů let se někde něco událo. Musel to být okamžik a vše zalilo bahno nebo zasypal popel. Pak to další miliony a miliony let odpočívalo, až někdo náhodou odkryl kousek skály a tam se objevila tahle nádhera. Neskutečné!“

Jednotlivá stanoviště paleontologické stezky Stopy v čase, Zoologická zahrada, Praha

-         Stromatolit: dvoutunový balvan se strukturou stromatolitů - bakterií starých několik miliard let

-         Měkkotělí (medúzy): Cyclomedusa, Dickinsonia a Charnia – zástupci fauny z hornin starých 600 milionů let

-         Trilobiti: asi nejznámější skupina živočichů starších prvohor

-         Hlavonožci: vápencová deska se schránkami loděnkovitých hlavonožců z lomu Kosov u Berouna                     

-         Seymouria: masožravý, necelý metr dlouhý obojživelník

-         Amoniti a mušle: zkamenělé, nezvykle utvářené schránky amonitů (vypadají šnek) se nachází na území celého světa. Schránka tohoto hlavonožce dosahovala velikosti až tří metrů.

-         Tyranosaurus a jeho stopa: V druhohorách pevninu zcela ovládli dinosauři. Byli to skupiny dravých zvířat, např. náš Tyranosaurus a skupiny býložravých, např. Stegosaurus. Dinosauři si stavěli hnízda, kladli do nich vejce, o která pečovali až do vylíhnutí mláďat. Jejich hromadné vymírání způsobila pravděpodobně srážka Země s planetkou o velikosti zhruba 10 kilometrů v průměru. Ke srážce došlo asi před 65miliony let. Tím skončilo období druhohor.

-         Dynotherium a megalodon: Gigantický žralok – megalodon - dosahoval délky až 16 metrů a vážil okolo 50 tun. Jeho rozevřené čelisti o velikosti dospělého člověka byly osazeny trojhrannými, pilovitými zuby až 17 centimetrů velikými.

-         Šavlozubý tygr a mamut:  Šavlozubý tygr měl svalnaté masivní tělo, připomínal spíše medvěda než kočku. Žil a lovil ve větších smečkách a své šavlovité zuby využíval k rozpárání hrdla nebo břicha své kořisti. Mamuti, příbuzní dnešních slonů, žili v hustých jehličnatých lesích severní polokoule. Byli pokryti střapatou srstí.

Geotrade Bohemia, a.s., postavil také zkamenělý les v Botanické zahradě v Praze Troji. Unikátní fosílie a minerály je možné vidět, nebo si osahat v galerii Geosvět v Londýnské ulici v Praze 2. Na www.geosvet.cz je možná virtuální prohlídka.

Zeptali jsme se…

Ředitele Zoo Praha Miroslava Bobka…

Proč jste se v zoo rozhodli podpořit vznik paleontologické stezky?

Jedinečnost světa zvířat podle mého názoru skvěle vynikne tehdy, když vykročíme proti toku času a jejich současné formy konfrontujeme s těmi, které jim předcházely. Je to vlastně stejný princip, který nás i naše děti fascinuje ve filmu Cesta do pravěku. Navíc by tato stezka měla upozornit na bohatství paleontologických nalezišť v Praze i v celé České republice a na jejich význam pro poznání minulosti života na zemi.

Umístění poblíž Gočárových domů má nějaký záměr, nebo je to využití volného místa, které není pro expozice živých tvorů?

Geostezka povede od míst, kde byly Gočárovy domy zničené povodní až k jejich současnému umístění. Chceme tak zatraktivnit úsek cesty, který není a ani nemůže být lemován expozicemi se zvířaty – vede totiž pod skalním masívem. Dovedete si pro Geostezku představit vhodnější umístění?


Autor: Jiří Macek

19.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Starosta Příbrami: Krampuslauf? Žádná akce nevyvolala tolik diskuzí

Příbram - Žádná společenská akce v historii Příbrami nevyvolala tolik diskuzí, a to před jejím konáním, i po jejím skončení. Ať už si lidé o ní myslí cokoli, byla bezesporu vyvrcholením letošních oslav 800. výročí založení města. Jaké je ohlédnutí starosty Příbrami Jindřicha Vařeky po Krampuslaufu?

Soud pravomocně osvobodil exprimátora Českých Budějovic Thomu

Praha - Pražský vrchní soud dnes zprostil viny ze zneužití pravomoci bývalého primátora Českých Budějovic Juraje Thomu. Vyhověl mužovu odvolání a zrušil rozsudek, který Thomu posílal na pět let do vězení, a navíc mu ukládal jak pětiletý zákaz činnosti ve výkonných orgánech obcí, tak i povinnost uhradit městu škodu 12,5 milionu korun. Senát zároveň zamítl odvolání státního zástupce, který požadoval Thomu potrestat přísněji i za porušení pravidel hospodářské soutěže. Dnešní rozhodnutí je pravomocné.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies