VYBERTE SI REGION

Valtický zámek zpřístupnil dva knížecí sály

Návštěvníci mají o důvod víc vracet se do Valtic. Nalákat by je mohl třeba dochovalý želví krunýř či druhé vydání Diderotovy encyklopedie.

5.5.2011
SDÍLEJ:
Fotogalerie
8 fotografií
Kastelán valtického zámku Michal Tlusták v nově otevřeném loveckém salonku.

Kastelán valtického zámku Michal Tlusták v nově otevřeném loveckém salonku.Foto: DENÍK/Iva Valentová

Více než tisícovka knih patřících knížeti Mořici z Lichtenštejna, šest loveckých pušek či trofej v podobě dochovaného želvího krunýře. To mohou nově obdivovat návštěvníci valtického zámku. Po dvou letech se totiž hlavně díky úsilí kastelána Michala Tlustáka podařilo zpřístupnit dva sály z období biedermeieru.

„Původně se jednalo o část spojenou s apartmánem kněžny. Ta se využívala jako převlékárna či žehlírna. Dlouhou dobu jsme nevěděli, co s těmito prostory,“ vzpomínal Tlusták.

Nakonec se i kvůli penězům rozhodlo o spravení dvou místností bez ornamentální výzdoby. Právě v těch se nyní nachází lovecký salonek a knihovna. „Zvládli jsme to asi během roku a půl. Když jsme to dokončili, tak jsme začali řešit, co do sálů instalovat. Původní využití nebylo na pořadu dne, protože jsme neměli jak původní vybavení, tak ani fotografickou dokumentaci,“ řekl kastelán.

Nápad na využití sálů nevzešel nahodile. „O patro níž byl ve stejných místech lovecký salonek a knihovna. Nyní jsou tam depozitáře,“ popsal Tlusták.

Většímu ze sálu dominuje neobarokní knihovna, která patřila poslednímu moravskému zemskému prezidentovi Jaroslavu Mezníkovi. Tu tamní získali ze zámku v Kunštátě. Postupně do ní přibývají další a další z 1165 knih pocházejících z období mezi lety 1750 až 1810. Ty však původně do Valtic nepatřily. Byly uložené v zámku ve Velkých Losinách a poté v Muzeu města Brna.

Téměř všechny jsou psané francouzsky. Mezi svazky je vše od antické literatury, divadelních her, politických, filozofických, historických i teologických pojednání.

„Mořicova manželka byla krásná a vzdělaná. Na vzniku fondu má tedy zásluhy především ona. Nechybějí v něm ani romány, žertovné příběhy či pojednání o tom, jaké psychické a fyzické choroby způsobuje mužská masturbace. Vzácností je osmadvacetidílná Diderotova encyklopedie. Tu tady máme ve druhém vydání,“ vyzdvihl kastelán.

Poklady na zámku: nábytek i lovecké trofeje

Instalace loveckého salonku také nebyla náhodnou volbou. „Už od Karla Eusébia byli Lichtenštejni proslavení chovem koní a psů, což souviselo s obrovskými honebními revíry, které měli. I proto je v okolí tolik loveckých zámečků,“ připomněl kastelán.

Lovecké trofeje v místnosti reprezentuje obrovský želví krunýř. „To byla, kromě rozbitého paroží, jediná trofej, která se dochovala. Je tam i biedermeierovský nábytek, který je původní a do toho apartmánu dokonce patří. Máme tam i šest loveckých pušek s křesadlovými zámky,“ vyjmenoval kastelán.

Že bylo otevření dvou sálů dobrým tahem, potvrdil také návštěvník zámku Miroslav Holeček z Chomutova. „Zámek mě okouzlil. Instalace loveckého salonku a knihovny je velkým plus a důvodem, který mě nalákal k další návštěvě,“ usmíval se mladík.

O tom, že do města zavítá více turistů, je přesvědčený také tamní starosta Pavel Trojan. „Obojí obohatí expozici a rozšíří tak ve Valticích nabídku pro turisty,“ uvedl.

Autor: Iva Valentová

5.5.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
děti na základní škole
14

Stát bude platit školy asi podle počtu odučených hodin, ne žáků

Europoslanec Pavel Telička.
15 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím - Střední Itálii dnes postihla série silných zemětřesení. Podle seismologického střediska EMSC měly sílu od 5,3 do 5,7 stupně. Informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici, první menší škody ale hlásí město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies