VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vedro láká turisty do podzemí hornického muzea

Vyrazit v současných vedrech po hradech a zámcích chce pořádnou dávku hrdinství, i když uvnitř těchto kamenných staveb může být docela příjemně. Určitě tam ale nebude o třicet stupňů Celsia méně, jako například v příbramském podzemí, kde se o uplynulém víkendu takzvaně dveře netrhly.

11.8.2015
SDÍLEJ:

Hornické muzeum Příbram, důl Anna, jedno z mála míst, kam si dnes musíte vzít bundu.Foto: archiv muzea

„Kam jinam by se také dalo v tom horku jít? Když je venku tropické vedro nebo se čerti žení, při prohlídce muzejního podzemí je stále příjemných 7 až 10 stupňů Celsia," říká ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl.

Důvodů, proč navštívit muzeum je mnoho, nenabízí jen příjemnější teploty. Návštěvníci se v neposlední řadě dovědí, a uvidí, spoustu zajímavostí. Například v nedaleké Prokopské štole prezentuje muzeum turistům atrakci, kterou nemá v nabídce žádné jiné evropské hornické muzeum – pohled do historické jámy z roku 1832 hluboké 1 600 m, nejhlubší v revíru a třetí nejhlubší v naší zemi.

V muzeu je také prvně prezentován unikátní vzorek stříbra vytěžený v roce 1980 v někdejších Uranových dolech Příbram, který byl následně vyvezen do zahraničí. Muzeu se podařilo tuto přírodninu vykoupit na mezinárodní mineralogické burze v Mnichově a tímto způsobem ji získat zpět do Příbrami. Dle názoru odborníků se jedná o největší kus stříbra ve sbírkách muzeí České republiky. (maja)

Deset důvodů, proč zavítat do hornického podzemí v Příbrami:

1. Muzeum se od prvopočátku zabývá bohatou tradicí místní těžby a zpracování rud, která sahá až do prehistorie. V minulosti se zde těžilo zejména stříbro a olovo, v okolí také železná ruda a zlato, v novodobé historii uran. Když je venku tropické vedro nebo se čerti žení, při prohlídce muzejního podzemí je stále příjemných 7 – 10° C.

2. Největšího rozmachu dosáhlo příbramské báňské podnikání v 19. století, kdy se ve zdejším revíru vytěžilo až 90% zásob stříbra v rámci celého habsburského státu a doly zaznamenaly řadu mezinárodních úspěchů, což dokumentuje muzeum četnými nemovitými i movitými památkami, nyní prohlášenými na národní.

3. Například roku 1875 bylo v dole Vojtěch, zpřístupněném veřejnosti, dosaženo poprvé na světě 1 000 m hloubky s využitím jediného těžního lana.

4. Prvně v tehdejší monarchii byla v březohorském revíru uplatněna aplikace drátěných těžních lan a došlo k použití parních a tzv. stoupacích strojů v rudném hornictví.

5. Němým svědkem oné doby je zejména nádherný parní těžní stroj dolu Vojtěch z roku 1873, upravený v roce 1889, nejstarší na území ČR, který byl v provozu až do ukončení těžby v roce 1978.

6. V popředí zájmu odborné i laické veřejnosti je též parní těžní stroj dolu Anna z roku 1914, který zažil období, kdy se Anenská šachta stala nejhlubší v Evropě. Také tento stroj pracoval až do roku 1978.

7. V nedaleké Prokopské štole prezentuje muzeum turistům atrakci, kterou nemá v nabídce žádné jiné evropské hornické muzeum – pohled do historické jámy z roku 1832 hluboké 1 600 m, nejhlubší v revíru a třetí nejhlubší v naší zemi.

8. Další technickou lahůdku skrývá podzemí dolu Drkolnov v podobě monumentálního vodního kola z 19. století o průměru 12,4 m, které před aplikací parních strojů sloužilo k čerpání důlních vod. Je jediné dochované na území ČR a mimořádně ceněné i v mezinárodním kontextu. Turisté se k němu mohou dostat chůzí přívodní štolou nebo jízdou po skluzavce dlouhé 51 metrů, umístěné v šikmé štole zvané úpadnice. V podzemí je celoročně příjemných 10° C.

9. Při prohlídce muzea můžete obdivovat unikátní mineralogicko-geologické vzorky, zavítat do původní hornické chlupy se základy ze 17. století nebo se svézt důlními vláčky v Prokopské štole, mezi Ševčinským a Vojtěšským dolem a také v Památníku Vojna.

10. V muzeu je prvně prezentován unikátní vzorek stříbra vytěžený v r. 1980 v někdejších Uranových dolech Příbram, který byl následně vyvezen do zahraničí. Muzeu se podařilo tuto přírodninu vykoupit na mezinárodní mineralogické burze v Mnichově a tímto způsobem ji získat zpět do Příbrami. Dle názoru odborníků se jedná o největší kus stříbra ve sbírkách muzeí České republiky.

Josef Velfl, ředitel Hornického muzea Příbram

Autor: Markéta Jankovská

11.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Angela Merkelová
AKTUALIZOVÁNO
5 7

První letošní úspěch Merkelové ve volbách. CDU jasně uspěla v Sársku

Masarykův onkologický ústav. Ilustrační foto.
14

Odpadky vedle onkologie? Absurdní, tvrdí ředitel ústavu

AKTUALIZUJEME

Nejlepší poločas v historii ČR! Fotbalisté zničili San Marino šesti góly

/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE DENÍKU/ Povinné vítězství vyšperkované šesti góly. Čeští fotbalisté pod vedením trenéra Karla Jarolíma potvrdili roli favorita a na půdě San Marina zvítězili vysoko 6:0. V pátém duelu kvalifikace mistrovství světa si tak připsali druhou výhru. V Serravalle dokonce odehráli nejlepší půli v historii, fotbalovému trpaslíkovi vystřelili do pauzy pět branek.

Muž zemřel přímo na zastávce. Nezachránili ho řidič, kolemjdoucí ani lékaři

Plzeňští policisté vyjížděli krátce před nedělní půl desátou dopolední do Dopravní ulice na Nové Hospodě. Na zastávce MHD tam ležel 70letý muž bez známek života.

AKTUALIZOVÁNO

Vojenský konvoj dnes opustil ČR. Před kasárnami zasahovala policie

Konvoj americké a britské armády má za sebou přesun přes Českou republiku. Poslední, sedmá část konvoje překročila přechod do Polska v Náchodě po 15:00. Vojáci jeli přes ČR od soboty. Vojenská kolona čítající 125 vozidel a 550 lidí se přes Česko přesouvala z Německa do Polska, kde by vojáci měli působit v rámci snahy NATO o posílení svých východních členů.

Útok v Berlíně: kriminalisté varovali před Amrim už před rokem

Kriminalisté v Severním Porýní-Vestfálsku už loni v březnu varovali, že by Tunisan Anis Amri mohl plánovat teroristický útok. Napsal to dnes list Bild am Sonntag. Amriho sledovaly německé úřady opakovaně, loni v prosinci ale stejně spáchal útok na vánoční trh v Berlíně, při kterém zahynulo 12 lidí a desítky utrpěly zranění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies