VYBERTE SI REGION

Vedro láká turisty do podzemí hornického muzea

Vyrazit v současných vedrech po hradech a zámcích chce pořádnou dávku hrdinství, i když uvnitř těchto kamenných staveb může být docela příjemně. Určitě tam ale nebude o třicet stupňů Celsia méně, jako například v příbramském podzemí, kde se o uplynulém víkendu takzvaně dveře netrhly.

11.8.2015
SDÍLEJ:

Hornické muzeum Příbram, důl Anna, jedno z mála míst, kam si dnes musíte vzít bundu.Foto: archiv muzea

„Kam jinam by se také dalo v tom horku jít? Když je venku tropické vedro nebo se čerti žení, při prohlídce muzejního podzemí je stále příjemných 7 až 10 stupňů Celsia," říká ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl.

Důvodů, proč navštívit muzeum je mnoho, nenabízí jen příjemnější teploty. Návštěvníci se v neposlední řadě dovědí, a uvidí, spoustu zajímavostí. Například v nedaleké Prokopské štole prezentuje muzeum turistům atrakci, kterou nemá v nabídce žádné jiné evropské hornické muzeum – pohled do historické jámy z roku 1832 hluboké 1 600 m, nejhlubší v revíru a třetí nejhlubší v naší zemi.

V muzeu je také prvně prezentován unikátní vzorek stříbra vytěžený v roce 1980 v někdejších Uranových dolech Příbram, který byl následně vyvezen do zahraničí. Muzeu se podařilo tuto přírodninu vykoupit na mezinárodní mineralogické burze v Mnichově a tímto způsobem ji získat zpět do Příbrami. Dle názoru odborníků se jedná o největší kus stříbra ve sbírkách muzeí České republiky. (maja)

Deset důvodů, proč zavítat do hornického podzemí v Příbrami:

1. Muzeum se od prvopočátku zabývá bohatou tradicí místní těžby a zpracování rud, která sahá až do prehistorie. V minulosti se zde těžilo zejména stříbro a olovo, v okolí také železná ruda a zlato, v novodobé historii uran. Když je venku tropické vedro nebo se čerti žení, při prohlídce muzejního podzemí je stále příjemných 7 – 10° C.

2. Největšího rozmachu dosáhlo příbramské báňské podnikání v 19. století, kdy se ve zdejším revíru vytěžilo až 90% zásob stříbra v rámci celého habsburského státu a doly zaznamenaly řadu mezinárodních úspěchů, což dokumentuje muzeum četnými nemovitými i movitými památkami, nyní prohlášenými na národní.

3. Například roku 1875 bylo v dole Vojtěch, zpřístupněném veřejnosti, dosaženo poprvé na světě 1 000 m hloubky s využitím jediného těžního lana.

4. Prvně v tehdejší monarchii byla v březohorském revíru uplatněna aplikace drátěných těžních lan a došlo k použití parních a tzv. stoupacích strojů v rudném hornictví.

5. Němým svědkem oné doby je zejména nádherný parní těžní stroj dolu Vojtěch z roku 1873, upravený v roce 1889, nejstarší na území ČR, který byl v provozu až do ukončení těžby v roce 1978.

6. V popředí zájmu odborné i laické veřejnosti je též parní těžní stroj dolu Anna z roku 1914, který zažil období, kdy se Anenská šachta stala nejhlubší v Evropě. Také tento stroj pracoval až do roku 1978.

7. V nedaleké Prokopské štole prezentuje muzeum turistům atrakci, kterou nemá v nabídce žádné jiné evropské hornické muzeum – pohled do historické jámy z roku 1832 hluboké 1 600 m, nejhlubší v revíru a třetí nejhlubší v naší zemi.

8. Další technickou lahůdku skrývá podzemí dolu Drkolnov v podobě monumentálního vodního kola z 19. století o průměru 12,4 m, které před aplikací parních strojů sloužilo k čerpání důlních vod. Je jediné dochované na území ČR a mimořádně ceněné i v mezinárodním kontextu. Turisté se k němu mohou dostat chůzí přívodní štolou nebo jízdou po skluzavce dlouhé 51 metrů, umístěné v šikmé štole zvané úpadnice. V podzemí je celoročně příjemných 10° C.

9. Při prohlídce muzea můžete obdivovat unikátní mineralogicko-geologické vzorky, zavítat do původní hornické chlupy se základy ze 17. století nebo se svézt důlními vláčky v Prokopské štole, mezi Ševčinským a Vojtěšským dolem a také v Památníku Vojna.

10. V muzeu je prvně prezentován unikátní vzorek stříbra vytěžený v r. 1980 v někdejších Uranových dolech Příbram, který byl následně vyvezen do zahraničí. Muzeu se podařilo tuto přírodninu vykoupit na mezinárodní mineralogické burze v Mnichově a tímto způsobem ji získat zpět do Příbrami. Dle názoru odborníků se jedná o největší kus stříbra ve sbírkách muzeí České republiky.

Josef Velfl, ředitel Hornického muzea Příbram

Autor: Markéta Jankovská

11.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.
1

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies