VYBERTE SI REGION

Etnografka o Velikonocích: Cestu k pokladu poradí kvetoucí kapradí

Poslední předvelikonoční víkend je za námi. V průběhu tohoto týdne vyvrcholí přípravy na velikonoční svátky. O tom, jakým způsobem prožívali Pašijový týden naši předkové, se pro Deník rozpovídala etnografka mělnického muzea Naďa Černá.

28.3.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/ Kateřina Krejčová

„Dříve začínal týden nedělí," prozradila starý zvyk s tím, že tou poslední před Velikonocemi je neděle Květná. „Tradovalo se, že je to nejšťastnější den v roce, kdy se vám zadaří všechno, na co sáhnete. Říká se také, že děti, které se v ten den narodí, budou mít celý život štěstí a nebudou mít žádné problémy ani nemoci," popsala Černá. Zároveň dodala, že pokud někdo dlouhodobě odkládá nějakou nepříjemnou či nudnou práci, má se na ni vrhnout právě na Květnou neděli. „Vždycky dávám takový příklad, že by si děti měly v ten den třeba uklidit pokojíček. Práce jim totiž půjde sama od ruky a bude rychle hotová," poznamenala.

Zvyky se dost lišily

Činností, které se směly nebo naopak nesměly vykonávat v poslední předvelikonoční neděli, bylo ovšem v minulosti mnohem více.

„Pod kvočnu a pod kachnu se ráno dávala jejich vajíčka. Věřilo se totiž, že z každého takového vajíčka se vylíhne nové kuřátko nebo kachně," uvedla etnografka. „A v některých oblastech se třeba nesmělo péct z kynutého těsta, zapekly by se tím totiž květy na stromech. Mohl by pak ještě přijít mráz a spálit celou budoucí úrodu," upozornila.

Zvyky, které se v tuto neděli dodržovaly, se však region od regionu a mnohdy i vesnici od vesnice lišily. „Rozhodně se to nedá paušalizovat, pověrečné praktiky se v každé části kraje mohly dost zásadně lišit. Například u nás v Polabí se na Květnou neděli pekly takové zvláštní figurky, které se pak rozdávaly mezi chasu. Nebo se dávaly děvčatům, která po vesnici nosila líto, tedy symbol Vesny, nadcházejícího jara," přidala Naďa Černá jeden příklad za všechny.

Černá středa? To se uklízelo

Po Květné neděli následuje Modré pondělí a Šedivé úterý. Tyto dny jsou v rámci předvelikonočních příprav spíše běžné, všední, obyčejné.

„Po nich už ovšem přichází Sazometná středa, někde se jí také říká Černá. A tam už je znát, že se velikonoční svátky neúprosně blíží," popsala zástupkyně ředitelky mělnického muzea. „Ve středu byl totiž na řadě velký úklid, který je po každé zimě potřeba," řekla Černá s tím, že se nejen drbaly stropy a podlahy, které bývaly dřevěné, ale také se nově bílilo a čistila se okna. „Celá světnice byla plná sazí, jak se topilo v kamnech. A do oken se zase jako jakási tepelná izolace dával mech, který se musel odstranit," přiblížila situaci našich předků.

Ve čtvrtek kluci řehtali

Zelený čtvrtek pak byl dnem, který byl velmi důležitý pro mladé chlapce a hochy. Po ranním gloria totiž umlkly na znamení smutku z ukřižování Ježíše Krista všechny zvony a jejich úlohu převzali na svá bedra právě mládenci z vesnice. „Ve čtvrtek v poledne a večer, v pátek ráno, v poledne a večer a v sobotu ráno museli kluci projít celou vesnicí a pomocí klepaček a řehtaček oznamovali, kolik je hodin. Nahrazovali tak funkci zvonů, které nesměly až do sobotního poledne zvonit," uvedla Černá.

Zároveň tímto rachotem prý hoši vyháněli Jidáše, který Ježíše Krista zradil. „Po sobotním ranním řehtání pak obcházela skupinka celou vesnici a dostávala za svou třídenní práci odměnu. Většinou to byla nebarvená syrová vajíčka a nějaký ten drobný peníz na přilepšenou," popsala s tím, že největší ostudou bylo, pokud řehtači zaspali. „Proto se dřív domlouvali, že se vyspí společně někde na statku ve stájích, aby vstávali všichni dohromady. O něco později už každý spal doma, ale ti spolehlivější měli za úkol každé ráno obejít spáče a včas je vzbudit. Traduje se, že někteří kluci měli na noze přivázaný provázek, který vyhodili z okna ven na ulici, takže ten, kdo je přišel vzbudit, ani nemusel dovnitř. Stačilo, aby za provázek zatahal a dotyčného tím probudil," popsala Černá postupný vývoj jedné z dnes už skoro zapomenutých tradic.

V pátek byl půst

Skupinka řehtačů navíc měla jasně danou hierarchii. Nejmladší byl žáček, nejstarší a nejzkušenější zase pán nebo kaprál. Při dělbě o odměnu pak mohly nastat chvíle, kdy došlo i na menší rvačku. „Někde bylo dělení rovnoměrné, jindy právě podle toho, kdo měl ve skupině jaké postavení. A někdy se prostě pánové na poli za vsí poprali a kdo vyhrál, ten bral všechno," poznamenala etnografka.

Velký pátek je známý nejen tím, že se v ten den podle pověstí otevírá země a vydává své poklady, ale také skutečností, že býval nejpřísnějším dnem v předvelikonočním období, co se půstu týče. „Rodiče mnohdy nejedli vůbec a dětem udělali jenom obyčejnou polévku nebo jim uvařili vajíčko," popsala Naďa Černá. „Také se v ten den nesmělo pracovat se zemí, tedy orat, vláčet nebo cokoli sázet. Byl to den, kdy Ježíš odpočíval v hrobě, takže musel být v tomto směru zachován klid," dodala. Kdo tradici nedodržel, mohl se dostat do sporu se sousedy.

Beránek se pekl až v sobotu

S hledáním pokladů souvisí také další pověst, která říká, že místo, kde se poklad nachází, označuje kvetoucí kapradí. To má navíc moc učinit člověka neviditelným. Kapradí přitom ve skutečnosti nekvete. „A navíc se země otevírá jen od šesti do devíti hodin, takže se musíte včas vrátit, jinak byste tam zůstali až do příštího roku. Ačkoliv vám by se to zdálo jako pouhá hodina," vysvětlila zástupkyně ředitelky muzea.

Na Bílou sobotu pak už směřovaly veškeré přípravy na Boží hod velikonoční. Pekl se velikonoční beránek, mazanec a také nádivka, které se v místním regionu říká hlavička. „Dávalo se do ní většinou uzené maso, pečivo, bylinky, kopřivy a vajíčka. Jinde se  zase uzené nahrazovalo vepřovým, jehněčím nebo klobásami," doplnila Černá.

Neděle před Velikonočním pondělím bývala radostným dnem, kdy se lidé oblékli do veselých, svátečních šatů, kluci pletli pomlázky a děvčata pro ně malovala vařená vajíčka.  „Pomlázka musí být z čerstvého vrbového proutí, mladého a ohebného. Protože jenom tak budou i děvčata, která chlapci vyšlehají, mladá a krásná. Dnes by se dalo říct, že je to nejlevnější a nejdostupnější zkrášlovací prostředek," uzavřela Naďa Černá s tím, že Velikonoční pondělí býval jediný den v roce, kdy se s některou z potravin, v tomto případě s vejci, plýtvalo, což rozhodně nebylo obvyklé.

Autor: Barbora Tesnerová

28.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Trumpovi právníci brání přepočítávání hlasů ve třech státech USA

Washington - Právníci nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa se snaží zablokovat ruční přepočítání hlasů ve státech Pensylvánie, Wisconsin a Michigan. Oznámil to dnes americký server Politico. K novému sčítání hlasů vyzvala neúspěšná prezidentská kandidátka Zelených Jill Steinová, žádost podpořila několikamilionovou kaucí.

Nádražka kvůli EET končí. Další bojují

Praha /FOTOGALERIE/ - Oblíbený podnik v Bubenči kvůli elektronické evidenci tržeb zavřel. Ostatní tradiční nádražky s administrativní zátěží zápasí.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies