Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Větrný mlýn na Kanciborku čeká velký průzkum, oprava i prohlídka

Třebíč - Jednou z dominant Boroviny i Třebíče je větrný mlýn na Kanciborku. Dokazuje to i fakt, že bývá častým námětem pohlednic a fotografií. Přesto poslední zásadní opravou prošel již před čtyřiceti lety. Interiér mlýna je nepřístupný a lidé z Třebíče i turisté si jej mohou prohlížet pouze zvenčí. To by se však mohlo brzy změnit.

15.10.2016
SDÍLEJ:

Současná podoba větrného mlýnu na Kanciborku.Foto: Deník/ František Vondrák

„Větrník na Kanciborku je technická památka. Jeho stav je však neutěšený už dlouhou dobu, protože poslední oprava se tam dělala v roce 1977," řekl třebíčský radní Pavel Heřman, který má péči o památky na starost.

Vedení města nyní nechá udělat stavebně-historický průzkum. „To je proces, při kterém se stanoví, co je na památce hodno opravy a co je důležité," vysvětlil Heřman. Teprve poté bude jasné, jaké úpravy je možné ve větrníku udělat. „Až potom se můžeme bavit také o náplni. Pokud zatím nevíme, jak budou probíhat stavební úpravy, těžko můžeme mít namyšlenou koncepci. Názorů, co s mlýnem, je víc," doplnil Heřman.

Otevřený mlýn

První příležitost nahlédnout do vnitřních prostor mlýna budou mít lidé o nadcházejícím víkendu. Od tří hodin odpoledne tam bude probíhat komentovaná prohlídka s odborníky. Slovo bude mít šéf Sekce větrných mlýnů při Technickém muzeu v Brně Jan Doubek, který pohovoří o historii větrných mlýnů. „Sám vlastní mlýn a jde o člověka, který mlýnům a mlýnským zařízením velice dobře rozumí," sdělil Heřman. Přímo o třebíčském větrném mlýnu bude mluvit Jan Šplíchal.

Od pondělí 17. října bude v budově Fórum v Třebíči k vidění výstava Větrné mlýny Českých zemí. „Zájemci ji najdou v šatnovém vestibulu, přístupná bude v pracovní dny od 9 do 18 hodin," informovala ředitelka MKS Třebíč Jaromíra Hanáčková. Vernisáž začne v pondělí v 16 hodin a o hodinu později začne v tamním malém sále přednáška Jana Doubka o osudech větrných mlýnů České republice.

Třebíčský větrník na Kanciborku nechali postavit Karel a František Budischowští v roce 1836. Sloužil k mletí smrkové kůry na tříslo užívané koželuhy při činění kůží. Sloužil půl století, než jej nahradil parní drtič kůry v borovinské koželužně Budischowských.

Na začátku třicátých let 20. století koupila zpustlý mlýn obec a předělala jej na provizorní byty. Poslední nájemník se odtamtud odstěhoval v roce 1977. „Z mlecího zařízení se nedochovalo nic. Jediné, co tam je dnes vidět, jak vypadalo sociální bydlení v třicátých letech," řekl Heřman.

V roce 1977 také došlo k poslední velké opravě. „Byl z venku opraven včetně šindelové střechy. Také byla zhotovena kovová vrtule, která byla poháněná elektromotorem, aby se navodila iluze větrného mlýna," dodal Heřman.

Autor: František Vondrák

15.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Aukční síň tvrdí, že hodinky, které prodala za více než milion eur, ruskému prezidentovi nepatřily.
8

Putinovy hodinky za milion euro? Nebyly prý jeho, dementoval Kreml

Unikátní plovoucí solární systém
5

Čína posouvá hranice v ekologii. Vybudovala největší plovoucí elektrárnu světa

Seznamte se: Alanya, perla Turecké riviéry

Opomíjená, možná i lehce zatracovaná. Taková je pro většinu české veřejnosti Turecká riviéra. Ale ne náhodou se říká, že kdo jednou objeví zdejší kouzlo, už nebude chtít domů. Že, egyptská královno Kleopatro?

Veselnická, která se sešla s Trumpem mladším, dělala i pro FSB

Ruská právnička Natalia Veselnická, která se před americkými prezidentskými volbami sešla s Donaldem Trumpem juniorem, má mezi svými klienty i ruskou tajnou policii FSB. Uvádí to agentura Reuters s odkazem na dokumenty, které získala k dispozici. 

Nejbizarnější přestup fotbalového léta? Portugalsko přišlo o klenot

/VIDEO/ Mohl si říct, kam půjde. Chtěla ho Chelsea, po jeho ceně pátrali i zástupci Arsenalu, Liverpoolu nebo Manchesteru United. Rúben Neves však zaskočil fotbalový svět.

Víc než na vojenské misi se bojím na D1, říká armádní lékař

Vidět mladé americké kluky, jak přichází třeba i o obě nohy, je těžké, říká armádní lékař Radek Uher. Pětatřicetiletý rodák z Břeclavi se v červnu po více než šesti měsících vrátil se svým týmem z polní nemocnice v Iráku. „Člověk musí být srdcař, aby tam jezdil,“ říká lékař.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení