VYBERTE SI REGION

Studentka na humanitární misi: Kdo se o vás v nemocnici zajímá, chce peníze

Je sobota ráno a my vyjíždíme směr Ehmedli. To je část města, kde se nachází další pobočka naší hostící organizace a kde plánujeme strávit náš den. Dnes máme pomáhat s projektem Adopce na dálku. Z

22.4.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie
Ázerbájdžán fotoaparátem Vlčnovjanky.

Ázerbájdžán fotoaparátem Vlčnovjanky.Foto: Kateřina Pijáčková

Zatím netušíme, co všechno to obnáší. Jakmile vkročíme do centra, hned nás popadnou za ruce a začínají vysvětlovat: „Holky, dneska trošku nestíháme. Ne jen, že musíme za dnešek udělat vše potřebné pro Adopci na dálku, ale taky musíme rozdat potravinové balíčky a ještě navštívit jednu rodinu, kde nejspíš zahrneme jejich děti do projektu." V očích nám zajiskřilo a dali jsme se do práce. Nafotit děti z rodin, vytisknout fotky, vytisknout všechny potřebné dokumenty, které se posílají sponzorům, nadepsat dopisy, správně vytřídit který dopis patří do které obálky. Hotovo. Už jen odeslat a každý sponzor bude vědět, jak se daří jím sponzorovanému dítěti, jak mu jde učení, co se naučil, co by dál chtěl studovat nebo co by do budoucna potřeboval.

Na řadu přicházejí potravinové balíčky. Na stole jsou kopy rýže, cukru, čaje, pohanky, soli, čočky, oleje, mouky a malé balení pracího prášku. Vše se musí rozdělit, na nic se nesmí zapomenout. Každé rodině se dá jeden balík a zároveň se toto setkání využije k rozhovoru. Jak se jim žije, co děti, co rodina celkově a jak jdou dětem kurzy v Maryam centru. Někdo přijde s dětmi a usmívá se, někdo přijde sám a pláče jen co překročí práh. Někdo říká pravdu, někdo si vymýšlí a někdo lže a snaží se vytěžit, co nejvíc to jde. Naštěstí tady Salesiáni pracují už dost dlouho na to, aby poznali po pár rozhovorech, kdo je na tom dobře a nepotřebuje pomoc, a kdo je na tom opravdu špatně a potřebuje pomoci odpíchnout ode dna.

Následoval oběd, chvilka odpočinku a vydali jsme se k vytipované rodině, která by mohla potřebovat pomoc. Dojeli jsme na okraj Baku a začali jsme hledat ve spletitých ulicích a uličkách. Domy vypadají všechny stejně. Je to čtverec cca 5×5 metrů čtverečních, venku turecký záchod a barel s vodou. Uvnitř je jedna žárovka, která trčí uprostřed stropu, jedna postel, tři matrace na zemi, jedny kamínka, jeden muž co má problémy s motorikou a jeho sedmiletý syn, který se o něj stará. Při tom pohledu zatínám zuby a říkám si, že nemůžu plakat před nimi. Kluk, který má být venku s kamarády stejného věku, nebo má svůj čas trávit ve škole a užívat si bezstarostné dětství je zavřený doma a stará se o svého otce. Ptám se, kde je žena. Je mi sděleno, že utekla před třemi měsíci a tři děti nechala s manželem. Prý nechtěla trávit zbytek života staráním se o mrzáka. Ona se nechtěla starat a tak se teď musí starat jediný syn. Další dvě děti, dívky, jsou venku a shánějí nějaké jídlo a peníze. Vyslechneme si příběh muže, který nám velmi pomalu a se špatnou artikulací popisuje, jak chránil své malé dcery před náhodným opilcem. Opilec byl ozbrojený nožem, kterým mu poranil páteř v oblasti krku. Jelikož s tím nešel do nemocnice, následky jsou zřetelné do dnes. Skoro nemůže chodit a mluvit může jen těžko srozumitelně. Ptáte se, proč nešel do nemocnice? Je to jednoduché. Když vás přijmou v nemocnici, každý, kdo se o vás nějak zajímá, vyžaduje peníze. Vrátný, který vám řekne, kam máte jít, sestřička, která vás příjme, sestřička, která vás ošetří, sestřička, která vás zavede k doktorovi, doktor, který konstatuje, že musíte k primáři a primář na to taky nezapomene. Nyní se pohybujeme v cenové relaci několik set manatů. Manat je stejně silná měna jako euro. A to je částka, na kterou má to menší procento ázerbájdžánské populace. Muž, o kterém píši, do tohoto procenta nepatří. Druhá věc je kvalita služby. Ale o tom možná v příštím článku.

Na konec jedno pravidlo, které bych doporučila všem cestovatelům, kteří se chystají na Kavkaz.

„To, že ti zastaví první auto na čtyřproudové silnici, ještě neznamená, že to druhé, třetí a čtvrté ti zastaví."

Autor: Kateřina Pijáčková

Autor: Redakce

22.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Banka UBS v Curychu. Ilustrační foto.

Kde nejlépe platí cizincům? Ve Švýcarsku. V Česku nemají smysl pro humor

Ilustrační foto.
8

Domácích zabijaček prasat ubývá

Udělal si fajn selfie. Ostatní mysleli, že je sebevrah

Ústí nad Labem – „Je tam sebevrah," ukazovali kolemjdoucí na oblouk Benešova mostu. Na místě svítily majáčky policie a hasičů, byla sobota asi osm hodin večer, provoz na mostě byl uzavřen policií a vypnuto trakční vedení trolejbusů.

Před rokem zemřel europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf

Europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf, který zemřel náhle před rokem, 22. ledna 2016, byl výrazným komunistickým politikem posledních 25 let. Nejprve zasedal ve Federálním shromáždění, poté byl poslancem Sněmovny a od roku 2004 vykonával mandát v Evropském parlamentu. Ransdorf byl znám svým intelektuálním rozhledem, který oceňovali i jeho političtí oponenti. Dožil se 62 let.

Konec twitteru na vnitru. Zaměstnanci retweetnuli nelichotivé foto z inaugurace

Americké ministerstvo vnitra dostalo pokyn uzavřít všechny své twitterové účty poté, co na jednom z nich jeho zaměstnanci retweetnuli nelichotivé porovnání fotek z inaugurace exprezidenta Baracka Obamy a nynějšího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies