Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tip na výlet: Pražská Matějská pouť slaví padesáté výročí!

„Dědo, asi pojedeme autem, viď?" zavolala devatenáctiletá Edita. „Jo, svez nás tam, prosím tě," zněla odpověď jednasedmdesátiletého muže v padnoucím šedém obleku. Nebyl to nikdo jiný než Václav Kočka. Muž, který už čtyřicet osm let svého života zasvětil Matějské pouti.

3.3.2013
SDÍLEJ:

Václav Kočka na MatějskéFoto: DENÍK/Dimír Šťastný

Sedla jsem do auta. Šedivého, s pohodlnými černými koženými sedačkami. Na sedadlo přede mnou se pohodlně uvelebil Václav Kočka. Zapálil si, dal pokyn vnučce a ta sešlápla plyn. Z horní části areálu jsme se pomalu přesouvali k té dolní. S několika přestávkami. Každý zaměstnanec chtěl s faktickým vládcem Matějské něco vyřídit, každý se ho potřeboval na něco zeptat. Nebo ho zkrátka jen pozdravit. „Ahoj strejdo!" slyšela jsem během cesty gestikulovat postavičky, které jsme míjeli.

Pokaždé jsme přibrzdili. On otevřel okénko a s každým pár slov prohodil. A ona pokaždé trpělivě zastavila.

V dolní části areálu nás zastavil další muž. Tak kolem padesátky, v šedo-modré kombinéze. Chvíli se překřikovali přes okénko řidiče, pak Václav Kočka něco v dáli zahlédl. To bylo ten den poprvé a naposledy, kdy výrazně zvýšil hlas. „A tamto odkliď, ať tady o to někdo nezakopne!"

Hlavní je bezpečnost

Muž v kombinéze začal protestovat. Nemělo to ale cenu. „Musí to jít pryč!" trval si na svém Kočka. Celou dobu vlídný a stále usměvavý se zamračil a technik rázem pochopil, že přes to nejede vlak.

„Bezpečnost je na prvním místě," komentoval to o pár vteřin později v autě, když se vnučka Edita snažila asi tak dvacetikilometrovou rychlostí proplést mezi atrakcemi, které jejich provozovatelé právě sestavovali.

„Každá atrakce má certifikát, že je bezpečná," komentoval do ticha Kočka. „Třeba vnučka, ta je vyzkoušela všechny. A můžete si být jistá, že bych Editku na nebezpečnou atrakci neposadil ani za sto milionů!" zdůraznil.

„A vy jste se na všech také povozil?" zajímalo mě. „No jasně, já také! Přece musím vědět, co tady na Matějské máme. A můj vnuk Venoušek, ten také," ukazoval mi přes sklo na vysokého bruneta, který se svým bílým mercedesem zaparkoval hned vedle nás.

Krásná vnoučata

„To je můj Venoušek," představil mi s hrdostí v hlase Václav Kočka svého dvacetiletého jmenovce. „On to tu jednou po mně vezme, víte? To je kluk šikovná, můj Venoušek," usmíval se Kočka.  „Představte si, on teď studuje vysokou školu. No a podívejte, jak mu to i sluší. Je to pěkný kluk, co říkáte? Ale ono to sluší oběma, i Editce. Mám to ale krásná vnoučata," liboval si Kočka. Vašek i Edita se jen rozpačitě usmáli.

Úplně jsem s nimi soucítila. Přesně takhle se se mnou také chlubí můj děda, shodou okolností stejně starý jako Václav Kočka. A vám  v tu chvíli nezbývá nic jiného, než se koukat s ohromným zájmem do země a předstírat, že neslyšíte.

Šedesát metrů nad zemí

Neslyšíte věci, které mohou být stokrát pravda, ale když jsou řečeny před cizími lidmi, tak nějak automaticky rudnete. „No, ale pojďte se teď podívat na parádní věc," změnil téma hovoru Kočka. Otočila jsem se a za mnou se rýsoval řetízkový kolotoč. Ale ne ledajaký. Šedesátimetrový. „Nechcete se svézt?" Vytřeštila jsem oči. Vzhlédla jsem nahoru. Šedesát metrů. Tak to radši ne. Sedačky, které se nevinně pohupovaly na zemi, by mi k radostné „přízemní" jízdě stačily.

„Venoušku, Editko, jděte se všichni společně svézt!" Teď už to nebyla nabídka, ale vyzvání. V tu chvíli ale zakročila vyšší moc. Odněkud se vynořil technik, cizinec, který nám vysvětlil, že řetízkáč ještě není zapojený do elektriky.

Toho dne jsme se ale i hodně nasmáli. To, když fotograf u každé atrakce chtěl, aby mu Václav Kočka pózoval. Sám.

Stát na místě ale sedmdesátník vydržel jen pár vteřin. Pak se začal ošívat a volat na vnoučata, ať se s ním jdou vyfotit. „Pojďte, Editko, Venoušku! Co by na mně fotograf fotil?" Vnoučata pokaždé dostala záchvat smíchu. „Ale dědo, oni chtějí jen tebe!" „Nesmysl, vždyť na mě není nic zajímavého," trval si na svém Kočka. Vašek i Edita za dědou pokaždé přišli. A on je vroucně objal. Hrdě. Tak, jak to umí jen dědové.

Matějská pouť ve zkratce

Koná se od soboty až do 21. dubna na Výstavišti Praha v Holešovicích.

Letos slaví pouť padesáté výročí, děti i dospělí budou moci vyzkoušet 130 atrakcí z České republiky, Německa nebo Holandska.

Otevřeno je od úterý do pátku, od 14.00 do 21.00 hod., o víkendech pak od 10.00 do 22 hod.

Vstupné o víkendu činí 25 korun, deset korun zaplatí návštěvníci od úterý do pátku. Děti do 120 cm mají vstup zdarma.

V pondělí 25. března proběhne od 11.00 do 15.00 Den pro postižené děti, které budou mít vstup do areálu i všechny atrakce zadarmo.

Autor: Veronika Cézová

3.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Odchytové klece na divočáky na myslivecké střelnici ve Zlíně.
23

Když se prase otočí, klec se uzavře. Hejtman nevylučuje ani trávení divočáků

Adam Matouš z Předlic má malé zemědělské hospodářství a někdo mu bezdůvodně tráví zvířata.
8

Mladému chovateli z Předlic zabili lidé už desítky zvířat

Krkonošská expedice na Špicberky. Tam, kde nezapadá slunce

Skupina krkonošských přírodovědců absolvovala expedici na severské souostroví Špicberky, přesněji v norštině Svalbard. Nejvyšší české hory za Arktidu vyměnilo na čtrnáct dní osm pracovníků Správy Krkonošského národního parku.

Evropu drancují lupiči sladkostí. Ve Švédsku ukradli čtyři tuny Ferrera

Řidič kamionu s nákladem čokoládových pochoutek spal na odpočívadle v jižním Švédsku. Hbití zloději zatím z návěsu „vymístili“ čtyři tisíce kilogramů nejrůznějších výrobků známé italské značky Ferrero.

Nejvyšší žalobce Zeman bude vypovídat. Pelikán ho zbavil mlčenlivosti

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán se nakonec rozhodl zbavit mlčenlivosti nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Učinil tak poté, co mu dnes sněmovní komise pro vyšetřování úniku informací z vyšetřovacích spisů objasnila důvody, proč chce žalobce vyslechnout. 

Pátrání po psech ztěžují nezodpovědní nálezci

/INFOGRAFIKA/ Jen loni přijal útulek v Troji téměř dva tisíce psů. Psi se ztrácejí častěji než fenky. Jejvětší překážkou při pátrání jsou samotní nálezci. Jejich povinností je nález psa nahlásit. Pokud tak neudělají, může jim hrozit trestní stíhání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení