VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vzpomínky na Maroko: jak chutná dortík v mužském světě s Ali Babou po boku

Postřehy a zážitky redaktorky Nymburského deníku z třítýdenní expedice po Maroku, zemi, která v sobě spojuje nespojitelné a pro její obyvatele nic není problém …

11.7.2011
SDÍLEJ:
Fotogalerie
24 fotografií

Posezení u místních hostitelů - Ali Baba. Foto: Deník/ Olga Havránková

Etapa 6. – O váženém Ali Babovi, o běhu do kopce, o kavárně plné mužů, o nebezpečných stromech a o nadívaných kuřatech při svíčkách.

Na parkovišti u pramenů řeky Rbia se musím zhluboka nadechnout, abych vyčistila plíce od vůě benzinu unikající v našem autě. Úsměv na tváři mi ale nemizí při pohledu na údolí otevírající se před námi a šumící proudy vody, které nám téčou naproti.

Jen tak podvědomě mě zaujme krabička postavená na protějším svahu. Konstrukce je obalená pytlovinou a mezi čmáranicemi výrazný nápis WC. Celá budka i s nápisem působí v přírodě jako pěst na oko. Neztrácím úsměv.

Stoupáme proti proudu řeky, sledujeme ženy peroucí prádlo na druhém břehu, míjíme první stánky z klacků a klád, přehozené plachtou s nápoji v pet lahvích chlazenými v lavoru s vodou. Otevřené přístřešky, ve kterých prý místní obyvatelé spí i v zimě, jsou roztroušené všude kolem koryta řeky a odvádí si z ní vodu. Střechy mají propleteny z palmových listů.

Ali Baba při mě stál

Přijímáme pohoštění u jednoho z pánů domu, známého našeho průvodce Karla. Ve třech usedáme zutí na koberec dle zvyku třikrát naléváme marocký čaj. Kolem betonového posezení divoce proudí voda, jako v tobogánu. Kouřící tažin (typický marocký pokrm) jíme už s malým rodinným publikem.
„Ok, Ali Baba?“ zeptal se hostitel mého otce. Od té doby mu nikdo jinak neřekl. Tatínek spokojeně pokynul a bylo jasné, že se dokonale vžil do své marocké role vousatého muže, tedy moudrého staršího. A já jsem dcera Ali Babi.

Při odchodu se dcera Ali Babi odhodlala obdarovat malého syna našeho hostitele hračkou. Dle předchozích informací jsem se nejdřív zeptala otce klučiny, zda nic nenamítá a vzápětí už roztomilý chlapeček s nudlí u nosu držel malého plyšáka a leskla se mu tmavá kukadla. Maminka se usmívala a když jsme se otočili zpět a zamávali pohostinné rodině, už plyšáka zkoumala starší sestra.

Důstojnost často zapudí lidské potřeby. To jsem pocítila vzápětí a velký Ali Baba mě svižným tempem doprovázel. „Kde jsou tady záchody?“ „Nevím.“ Zněla Karlova odpověď, snad jedinkrát během celého zájezdu. Pak jsem si vybavila svůj první pobavený pohled na stráň nad parkovištěm a získala jasný směr a cíl. Po vyběhnutí strmého svahu mě pár metrů od budky neodradil ani štěkot psů s vyceněnými zuby opodál a zběsilé hýkání osla. Zřejmě místní hlídači. Na humbuk vyběhla z nedaleké chatrče slečna výběrčí, ale to už měl v režii Ali Baba.

Dortík v mužském světě

Město Azrou nás přivítalo posezeními na chodnících, obchůdky s výrobky z cedrového dřeva a vyšisovanými pohledy. V menším městě prý stejně nemá cenu je posílat, protože na poště čekají, až se těch adresovaných do Evropy sejde víc, než je pošlou dál. Takový je berberský systém. Žádný spěch.

A tak se necháváme zlákat kavárnou, kterou už má vedoucí Karel vyzkoušenou. Tři ženy a samozřejmě Ali Baba. Mlsně rentgenujeme pohledem vitríny plné malých i větších dortíků, barevných, nadýchaných, zkrátka k nakousnutí. Objednávám si hned dva a kafe ole, jehož název se mi tuze zamlouvá.
Takový vzácný pocit v cukrárně jsem snad naposledy zažila jako malá. Není divu, když jsem se ještě ráno vzbudila zmrzlá ve stanu uprostřed lesa a odpoledne se přede mnou v civilizaci rozprostře cukrové panoptikum.

Další nezvyklý pohled mě nenechává klidnou hned vzápětí. Dosedáme u jediného prázdného stolu v rozlehlé patrové kavárně do posledního místa zaplněné muži. Uklidňuje mě trochu přítomnost jediné místní ženy za pultem. Schází se u nás mnoho pohledů mužů, kteří popíjí kávu, mlsají, sledují zprávy v televizi a debatují.

V tomto prostředí mi cesta na dámský záchod minimálně ve dvojici připadá skutečně opodstatněná. Na pohled zřejmý fakt, že jsme cizinky, je asi nechával klidnými.

Horké chvilky pod nebezpečným stromem a nad nadívaným kuřetem

Cestou za slibovanou delikatesou, nadivaným kuřetem nejlepším široko daleko, se ve mně pere varování o nepřejídání se s neskutečně lákavou záplavou chutí. Odpolední incident mi připomenou i nebezpečné stromy, obsypané velkými bílými ptáky, pod kterými je radno přidat do kroku.

Bez úhony zasedáme ke společnému stolu, pijeme colu a opět se dozvídám víc o životech členů excpedice. Řešíme zběsile běžící klimatizace přímo nad námi, ze které nás mrazí. Rázem je po problému. Vypli proud. Romantika při svíčkách trvá jen slabou půlhodinku, ale na záchod chodíme s baterkou celou dobu večeře.

Smích nám těžkne až ve chvílích, kdy statečně dojídáme útroby obřího kuřete s hranolkami a olivami. Ach jo, zase jsem se přejedla. Naštěstí u stolu poznávám milou zdravotní sestru Péťu. Péťa se také přejedla.

Ráno v cedrovém lese naměřili tři stupně Celsia. Balíme stany a odjíždíme se ohřát směr Sahara. Štíra jsem nepotkala, zato z kufru vyháním škvory.

Autor: Olga Havránková

11.7.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Pražský hrad.
2

Porno na počítači prezidenta. Národní bezpečnostní úřad o tom nevěděl

Předseda KDU-ČSL a místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (vpravo) a 1. místopředseda strany a ministr zemědělství Marian Jurečka.
8

Devět procent. Lidovci a STAN by se do Sněmovny společně nedostali

DOTYK.CZ

Největší poslanečtí snaživci? Na špici jsou Kalousek i Okamura

Už více než dvě stovky zákonů předložili současní poslanci. Sice jich protlačili jen 26, ale nesmutní z toho. Hlavně, že jsou vidět.

Tisíce květů vzácného šafránu bělokvětého rozkvetly u Lačnova

Tisíce květů vzácného šafránu bělokvětého rozkvetly nyní na loukách a zahradách v okolí Lačnova na Vsetínsku. Lokalit je 18, k největším patří například louka za školou nebo na Sucháčkových pasekách, tam bývá až 20.000 nebo 30.000 květů, řekl dnes Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody Valašské Meziříčí.

Kvůli dálnici D3 začnou brzy hlídat studny

Specialisté brzy zahájí monitoring studní v okolí budoucí dálnice D3 u Českých Budějovic. Sledovat se bude hlavně výše hladiny vody. V případě, že by byl později s vodou problém, budou mít totiž majitelé nárok na kompenzace, například prohloubení studní.

Jarolím: 6:0? Po první půli jsem těch branek čekal ještě víc

/ROZHOVOR od zvláštního zpravodaje Deníku/ První půle na výbornou, druhá už slabší, celkově však spokojenost. Tak ve zkratce zhodnotil kvalifikační výhru 6:0 nad San Marinem kouč české fotbalové reprezentace Karel Jarolím.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies