VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vzpomínky na Maroko: když ožije Sněm mrtvých před cestou domů, do Polabí

Postřehy a zážitky redaktorky Nymburského deníku z třítýdenní expedice po Maroku, zemi, která v sobě spojuje nespojitelné a pro její obyvatele nic není problém …

16.9.2011
SDÍLEJ:
Fotogalerie
35 fotografií

Centrum Marrákeše několik dní po výbuchu v kavárně Argana. Foto: Deník/ Olga Havránková

Etapa 15. – O Marrákeši po výbuchu, o kávě na Sněmu mrtvých, o posledním dnu u moře, o chvíli napětí na celnici.

Po noci dunících bubnů se ráno 4. května 2011 scházíme u autobusu nad vodopády Cascades d Ouzoud jako po flámu. Mnozí doslovně. Loučení s Marokem je těžké i náročné. Jirkovi přibyl na paži had namalovaný henou. Marocký dárek k narozeninám.

Na hotelovém pokoji nechávám nepotřebné oblečení a kufr plný vzácností vleču na cestu. Dnes budeme poznávat město Marrákeš.

Marrákeš po výbuchu

Ocitáme se po delší době v civilizaci, takže naše kroky směřují k bankomatu. Přímo na náměstí Djemaa El-Fna. Přes všední ruch se stánky s fresh džusy, praženými mandlemi, oblečením, suvenýry a kejklíři, kteří vám za krk nečekaně šoupnou opičku nebo hada, by člověk na velkém prostranství nepoznal, co jím před pár dny tolik otřáslo.

Při bližším pohledu vidíme trosky budovy s kavárnou Argana, ve které výbušnina libijského radikála usmrtila čtrnáct turistů. Jdeme blíž a vybavuji si televizní záběry z podobných tragédií. Mobilní kovové hrazení kolem budovy, stráže, věnce a naproti nim davy turistů i zvědavců s mobily a foťáky.

Hned ve vedlejší kavárně jsme mohli onoho dne sedět. Radši brzy mizíme v ruchu života, který jde naštěstí pro nás dál. V uličkách mediny ho chceme vychutnávat plnými doušky. Hned si objednáváme rajib a vyhlášený mangový koktejl. Procházíme kolem opravny zubů na ulici, míjíme deset autoopraven vedle sebe, na které bez varování navazuje řeznictví.

Káva na Sněmu mrtvých

Role turistů se nezbavíme. Žebráci a děti na nás pokřikují „Give me money!“ Když jsme zabloudili do spleti ztichlých uliček v naději, že se vracíme obloukem do centra, stáváme se lovnou pro chlapce na skútru. Odmítnutí jeho průvodcovských služeb nebere jako ne a slídí okolo nás, jakoby čekal až začneme volat o pomoc, kudy kam.

Cestu nakonec nacházíme sami, samozvaných průvodců nebo naháněčů do obchodů a restaurací ale potkáváme dostatek. Ženským okem ještě alespoň zběžně přejíždím výlohy a výklady s módními značkovými slunečními brýlemi a botami za neuvěřitelně nízké ceny. Evropané už sice vědí, že v těchto krajích není zančka jako značka, ale cena je cenou stále.

Pestré vjemy vstřebáváme při pohodlném posezení v kavárně na náměstí Djemaa El-Fna, což lze přeložit jako Sněm mrtvých. Pietu drží místní i turisté oslavou života. Popíjíme cafe olé, hovoříme o našich kořenech doma a přitom sledujeme, jak se v zapadajícím slunci náměstí mění do své noční podoby.
Během pár hodin prodejci přestaví stánky a vzniknou špalíry s posezením, kde se podávájí pokrmy z moře i souše a jí se, dokud někdo nepraskne. Přesto si neodpustíme ještě noční zákusek, vždyť vypadají tolik lákavě.

Horký den u studeného moře

Tolik mušlí na pláži znám jen z taťkova vyprávění o jeho prázdninách v Bulharsku. Na pláž jsme z kempu vyrazili ráno, ani tak by tam ale moc lidí nebylo. Nevydržím nevlézt do vody. Ta je ledová, ale srdce se nezastavilo a dovoluje mi plavat.

Na dlouhé povalování na osušce to není, neboť tátu to nebaví a v krátkých intervalech nás navštěvuje místní mladík, který na pláži asi ženu v plavkách často nevidí.

Raději se oblékám a vyrážíme do města. Jsme už na severu Maroka, k hranicím to není daleko. U pláže nechávám už velice unavenou osušku, kterou kdysi přivezl můj děda z cest, možná zrovna po Africe. Vracím ji tedy se vzpomínkou.

Zpětná aklimatizace probíhá už v kempu před cestou domů. K večeři si všichni dáváme vařené párky od našich řidičů. Při každém soustu jsou Čechy blíž, než jsme si před chvílí mysleli. Usínám naposledy na marocké půdě a ptám se, kam zmizely ty tři týdny? Jsem si téměř jistá, že jednou budou další.
Výstupní kontrola na celnici neprobíhá tak snadno, jako ta vstupní. Musíme všichni z autobusu, vedle kterého v řadě čekáme, co najde pes uvnitř. Po výbuchu byly všechny kontroly přísnější. Někdo vtipkuje, ale pocit je to nejistý, nepříjemný. Když zkontrolovali i střechu, zabavili jen nůž, který posléze vrátili.

Na trajekt musíme opět se všemi zavazadly v rukách. Na chvíli své úlovky z Maroka proklínám. Do dneška se mi ale ruce zkrátily do původní délky a vzpomínky na Maroko za to stojí.

Autor: Olga Havránková

16.9.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
10

Chyba za miliony. Pojišťovny platily za léky i dvojnásobek

Stánky trhovců na znojemském Masarykově náměstí zely v pondělí dopoledne prázdnotou.
29

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Úkol pro exekutory: vymoci tolik, jako je čtvrtina státního rozpočtu

/INFOGRAFIKA/- Políčeno mají hlavně na lidi mezi 28 a 47 lety. Těch je mezi dlužníky víc než polovina. Převažují muži.

Pohledem Jana Kličky: Akademie českých prezidentů

Nuda to nebude. Miloš Zeman má s definitivní platností v prezidentské kampani minimálně dva protikandidáty z „těžší váhy". Oba dva jsou to – i s trochou nadsázky – akademici. Ten první a již dříve potvrzený textař Michal Horáček šéfoval Akademii populární hudby. Druhý, nově potvrzený Jiří Drahoš byl až do minulého týdne předsedou ctihodné Akademie věd ČR.

Na Havaji Trumpův protiimigrační dekret neplatí, zatím na neurčito

Federální soud amerického státu Havaj prodloužil na neurčito příkaz, který pozastavil platnost protiimigračního dekretu vydaného v březnu prezidentem Donaldem Trumpem. Podle soudce bude příkaz platit do doby, než rozhodne o osudu žaloby, která označuje Trumpův krok za diskriminaci muslimů. 

Poslední rozloučení s loutkoherečkou Helenou Štáchovou, "maminkou" Hurvínka

Ve velké obřadní síni strašnického krematoria v Praze se dnes rodina, přátelé a veřejnost rozloučí s ředitelkou Divadla Spejbla a Hurvínka Helenou Štáchovou. Loutkoherečka, scenáristka, režisérka a dabérka zemřela po těžké nemoci 22. března ve věku 72 let.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies