VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vzpomínky na Maroko: šest lahví vína stálo muže na hranici možná život

Postřehy a zážitky redaktorky Olgy Havránkové z třítýdenní expedice po Maroku, zemi, která v sobě spojuje nespojitelné a pro její obyvatele nic není problém …

29.5.2011
SDÍLEJ:
Fotogalerie
28 fotografií

Chrám v Gironě. Foto: Deník/ Olga Havránková

Etapa 1. – O proměně Čechů v Evropany, o noční můře, o rychlojízdě do života Salvadora Dalí, o cejchu turisty a pažbách pušek při celní kontrole.

Teď už je to skutečně pravda. Pocit, který uniká klimatizací ven z autobusu, hned co se zavřely dveře před nádražím v Poděbradech. Za tři dny jsme v Maroku. V Africe.

Ale nejdřív ještě Praha, Plzeň, Německo, Francie a Španělsko. Do země, která v sobě spojuje zdánlivě nespojitelné a nelze ji obejmout najednou, ani když se člověk snaží vnímat sebevíc, musí se znovu vracet. Je nepolapitelná, stejně jako burshuga (imaginární marocké zvířátko vymyšlené v rámci expedice – pozn. red.). To, co vedoucí naší expedice musel cítit při svém jednatřicátém odjezdu do Maroka, jsem pochopila až po návratu domů. Tam nyní otevírám svůj deník, ze kterého i můj pes vysává vůni dálek…

Účastníci zájezdu

Příjemně naladěni vkládáme své životy na cestě do rukou dvou řidičů autobusu. Mohutnějšímu a drobnějšímu, kteří se budou střídat. Po představení prvního z nich a jeho strohém výkladu pravidel užívání autobusu i se zákazy se snad každému vybavil český film Účastníci zájezdu. A už padají první narážky. To ještě netušíme, kolikrát budeme řidičům v marockých skalách děkovat a dokonce tleskat za to, že se neřítíme dolů z útesu.

První zastávka lidských potřeb v Německu a ti, kteří nezmizeli do lesíka, hned platí padesát centů. Účastníci expedice Maroko si vzájemně postěžovali a tím se i navazovaly nové kontakty. Ještě pořád myslíme česky.

Španělská benzinka nás v noci přijímá rozespalé a nic po nás nechce. Touláme se kolem autobusu a hlouček se nás setkává s velkou noční můrou. Zabloudila ke světlům a neunikla kameře ani fotoaparátům. Opět seznámila několik lidí.

Ranní výsadek ve španělské Gironě je na celý den. Řidiči mají povinnou spací pauzu. Hned po rozchodu se zvládneme s taťkou ztratit skupině a tak si podrobně prohlédnout uličky probouzejícího se města na řece s metaři. Díky plánku, který nám prozíravě rozdal vedoucí, se jakoby nic ocitáme na moderním nádraží menšího města.

Do muzea o životě a díle fascinujícího umělce Salvadora Dalí v jeho rodném městě pojedeme vlakem. S vtipy typu „tady nikam nespěchají, tady hodina nic neznamená“ před námi zastavil osobák vzezření rychlovlaku na čas. Trasu asi jako z Poděbrad do Prahy jsme prolétli rychlostí dosahující 141 kilometrů v hodině, o jejím kolísání nás informovala obrazovka u stropu. Průvodčí se usmíval a velký úspěch měly výsuvné věšáčky, stále funkční, u jejichž obdivného komentáře jsme se zmínili o Star Treku.

Městečko Figueres nás přivítalo velikonočním církevním průvodem, palmami a jejich ratolestmi. Muzeum Dalího na nás dýchlo jiným světem, jako bychom se skutečně procházeli v útrobách velikána. Pohltily by mě na celý den. Cíl cesty přes Evropu je ale jako magnet a trajekt nečeká.

Mezi kontinenty

Ovšem nehrozí–li zrovna bouře na moři. Někdy se prý čeká i tři hodiny, než se vlny uklidní. To stihneme ranní kávu v přístavu Algeciras, než vyplujeme do africké Ceuty. Bouře se nekoná, spálila jsem si jazyk. Na otevřeném moři je znát, že se něco skutečně chystalo. Vlny jsou velké a každý, kdo na palubě přestává mluvit a smát se, je ostatním podezřelý. Smích se dostavuje okamžitě u všech, kteří sledují mou chůzi na toalety, podobnou tanci sv. Víta. Musím se smát taky. Jen, co otevřu dveře, přistane mi v náručí koště. Uklízečka asi zapomněla, že jsme na moři…

Na africké půdě jsme najednou Evropani. Kontinent známý vysušujícím sluncem nás vítá jarním deštíkem a teplotou kolem patnácti stupňů Celsia. Na nedaleké marocké hranici se nesmí fotografovat. Po předchozích instrukcích našeho vedoucího jsme k přechodu přijeli s respektem. Úředníci a vojáci jsou přísní, snad nebudou žádné komplikace. Vedoucí nás opouští i s pasy a s jeho mnohaletou zkušeností v něj vkládáme důvěru. Odchází s celníky.

Víno na celnici

Mezitím sledujeme, jak za ostnatým drátem přechází přes hory pašeráci. Najednou se v poklidném pásmu celnice rychle rozjelo osobní auto směrem do Maroka. Vojáci sehraně natáhli pás s hřeby přes cestu, doběhli k autu a vytáhli řidiče ven. Pak už jsem zahlédla jen kmitající pažby pušek nahoru a dolů za autem a bezvládné tělo řidiče, které odnášejí pryč. „Chtěl převézt šest lahví vína v kufru,“ vysvětlil mi později situaci náš vedoucí Karel. Pokud zákrok přežije, hrozí mu asi deset let vězení. Alkohol do Maroka zkrátka nepatří.

Můj respekt k Maroku značně stoupl a na cestu k nejbližší směnárně, i když za doprovodu mužů, už se automaticky halím do kapuce. Stejně prší. Kolega v kraťasech a tričku s krátkým rukávem byl okamžitě ocejchován. „Turist!“ utrousil kolemjdoucí muž v džalabě (typický oblek Maročanů, pozn. red.) Hned si ho také vyhlédl žebrající kluk, kterého se nezbavil až k autobusu.

29.5.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies