Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vzrušující cesta taxíkem z Johannesburgu do Lesotha

Jaroslav Vracovský, Jana Švecová, Jaroslav Mikeš a novinářka Irena Kastnerová odletěli do jižní Afriky, aby zde pomáhali. Průběh cesty dokumentují a pravidelně posílají zprávy do své domoviny. Jaká byla jejich jízda taxíkem z Johannesburgu do Lesotha?

24.11.2009 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv Jaroslav Forejt

V srpnu se z Lesotha vrátila Eva, naše dobrovolnice, která tu pracovala ve škole a školce St. Luke‘s Mission. Kromě pěti kil dopisů a dárků, které sem posílá, jsme i my osobně zvědaví na místo, kde strávila rok svého života.

Cestování podle symbolů

Nemáme žádné jihoafrické randy. Vzhledem k tomu, že dolary ani eury se v JAR platit nedá, vybíráme randy klasickou VISA kartou z místního bankomatu. V Johannesburgu neexistují autobusy MHD. Jediným hromadným dopravním prostředkem je tzv. taxi – minibus pro cca 12 lidí (alespoň podle technického průkazu…).

Kromě sběrných nádraží si člověk může taxi stopnout i kdekoli na cestě. Zajímá nás, jak pak ale řidič pozná, kam chce dotyčný stopař jet. Prý jednoduše. Ukazováček nahoru = chci do Johannesburgu-centra. Ukazováček dolů = chci jet někam do blízkého okolí. I další části města mají své vlastní symboly.

Jezdí zde "nafukovací" taxi

Ani do Lesotha se nedá dostat jinak než taxi. Nejbližší stanoviště je asi 45 minut cesty autem. Naštěstí nás odváží další místní spolupracovník. Je skvělé mít s sebou člověka, který poradí. Na stanovišti taxi stojí desítky aut. Očekávám, že naše bude stát pod nápisem Lesotho. Omyl. Pán z přepážky, u kterého jsme si za 140 randů na osobu koupili lístky, ukazuje na opodál stojící bílý oprýskaný minibus. Jízdenky se nevedou, při koupi si zapisují navíc naše jména (prý pro případ nehody na cestě).

Účtenku vystaví až na požádání. Taxi se nám zdá již téměř plné, ale mýlíme se. Je zřejmě zázračně nafukovací. Celkem nás v něm po několika minutách sedí 17. Nafukovací bohužel není již kufr, do kterého se řidič snaží nacpat naše velké batohy. Při vší snaze nedrží zavřený. Africká pružnost si však umí poradit i s tímto drobným technickým problémem. Narychlo sehnaný velký hřeb vražený zvenku za dveře kufru jistí, že zůstanou skutečně zavřené. Jako jeden muž v to pevně doufáme.

ZDE SE MŮŽETE PODÍVAT NA VIDEO, které natočila přímo vJihoafrické republicedobrovolnice Kateřina Gutwirthová.Tu vyslala v rámci projektu Adopce nablízko do JAR česká Salesiánská asociace Dona Boska.

Veselá a rychlá cesta

Taxíky nemají žádný jízdní plán. Odjíždějí tehdy, až se naplní. Nebýt našich peripetií s batohy, čekali bychom na odjezd kolem 15 minut. Dobrý čas. Cesta vesele a rychle ubíhá, také díky řidiči, který bez ohledu na značky omezující rychlost na 60, 80 nebo 40 km jede 120 i víc. Mohl by se vymlouvat na nefungující ručičku u tachometru.

Naše GPS bohužel informuje spolehlivě. Cesta vede stále rovně, přímo za nosem. První zatáčka o 90 stupňů doprava přichází teprve po několika desítkách minut. Další dlouhá rovná cesta je lemována suchou a prázdnou přírodou bez známek jakékoli civilizace. Ale přeci. Vjíždíme do Betléma. Vida, co všechno ještě nestihneme. Po čtyřech hodinách překvapivě bez hlasité hudby, zato s nepřeslechnutelným povídáním místního lidového vypravěče, který do rozhovoru zatáhl celé osazenstvo auta, dorážíme do Ficksburgu.

Jsme asi 100 m od hranice s Lesothem. Už zdálky vidíme most přes řeku, která oba státy odděluje. Od jihoafrických celníků dostáváme razítko do pasu a vstupujeme na most. Už na nás mávají první pouliční obchodníci sedící za plotem. Obhlížíme místní nabídku: počínaje nejrůznějšími cetkami až po neidentifikovatelné hlízy a další zeleninu. Náš pas se obohacuje o další razítko, tentokrát od celníků lesothských.

Bezpečnější Lesotho než JAR

Lesothské horské království nás vítá. Nejnižší bod celé země má kolem 1000 m.n.m. Překvapuje nás poměrně teplé a příjemné počasí. Atmosféra ve městě Maputsoe, které je asi hodinu od hlavního města Maseru, je úplně jiná než v Johannesburgu. Z obou stran silnice zní hlasitá hudba, obchodníci nás lákají do svých obchodů, na silnici je zmatek a plno lidí. Připomíná nám to Indii. Všude se prodávají typické lesothské deky na přehození přes ramena v chladných dnech. Panorama na všech stranách tvoří hory.

Lesotho je prý podle místních mnohem bezpečnější země než JAR. Lidé jsou tu velmi milí a laskaví. Otec Pavel ze St.Luke’s Mission nás bere na návštěvu jedné místní rodiny. Baráček je malý, ale pěkný a podobný těm u nás. Povídáme s otcem rodiny. Začínají se nám rozplývat představy o bezpečném Lesothu. Před pár lety, když ještě podnikal, mu zastřelili dceru. Bylo jí 23 let. S podnikáním proto raději přestal.

Před týdnem prý nedaleko jeho domu našli znásilněné a zabité dítě. Pracuje v organizací, která hostí zahraniční dobrovolníky. Pro jistotu se přestěhovali do domu s mřížemi v oknech. Ať tak nebo tak, první dojem z Maputsoe jako „místa, kde lišky dávají dobrou noc“, se postupně rozplývá. Líbí se nám tu a těšíme se moc na další dny.

Jana Švecová


24.11.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Otec a syn Bushovi
16

Rodina Bushů se připojila ke kritikům Trumpa. Jeho poradní tým se rozpadl

Ilustrační foto
4

Ve Dvoře Králové přišli o hrocha. Zemřel dva měsíce od převozu

RECENZE: Retro pro tátu. Strniště pro Jana Svěráka

Laskavé retro z těžké doby. Natočené podle klíče Obecné školy. To je v kostce nový film Jana Svěráka Po strništi bos, který režisér natočil spíš kvůli otci nežli kvůli sobě.

Pohledem Stanislava Šulce: Slyšet HDP růst

Výkon ekonomiky je stále obdivuhodnější. Tedy alespoň to tak vypadá u stolů makroekonomů, kteří sledují výlučně růst hrubého domácího produktu. Růst HDP o 4,5 procenta by nám mohli ostatní snad i závidět. Proti tomu však stojí rostoucí počet nespokojených lidí, kterým je růst HDP lhostejný, protože jej jednoduše neprožívají. Kvalita jejich životů stagnuje stejně jako platy, mírný růst vyváží stále sílící zdražování, které se zdaleka neomezuje jen na máslo.

Libanon zrušil zákon, který umožňoval pachatelům znásilnění vzít si své oběti

Aktivisté za práva žen se radují. Dlouho požadovali zrušení článku 522 trestního zákona, ke kterému nyní došlo. Jejich kampaň podpořil ministr pro záležitosti žen Jean Oghassabian, který uvedl, že zákon je "z doby kamenné". Podobné právní předpisy byly nedávno zrušeny také v Tunisku a Jordánsku.

Podvodníci zaplavují sociální sítě. Chtějí získat peníze skrze falešné profily

Neposílejte nikomu svoje číslo, policie varuje před podvodníky, kteří vytvářejí falešné profily na Facebooku a chtějí získat peníze. Méně pozorné uživatele dokáží připravit o tisíce korun. Snaží se získat ověřovací SMS pro internetové mobilní platby.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení