VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z hradu se stala tabáková továrna

Při vyslovení slovního spojení hodonínský hrad si někteří lidé stále představují úplně jinou stavbu než tu, která byla termínem myšlena. Často bývá za hrad považován Zámeček, nynější sídlo Masarykova muzea, znalejší však vědí, že hrad byl o pár set metrů dál směrem na Slovensko, v místech, kde stojí komplex budov, dlouho patřících tabákové továrně.

22.1.2012
SDÍLEJ:
Fotogalerie
6 fotografií

V bývalém hodonínském hradu vznikla tabáková továrna.Foto:

Vyjmenovat, kdo a kdy na hradě v Hodoníně byl, není účelem tohoto textu. Ale jen namátkou pár příkladů z knihy „Hodonín – městská privilegia“: „V roce 1220 vystavuje Přemysl Otakar I. v Hodoníně listinu pro velehradský cisterciácký klášter, v níž mu daruje Žarošice, v roce 1290 se na hodonínském hradě sešel král Václav II. s uherským králem Ondřejem k poradě, jak dále spravovat své říše, roku 1315 řídí král Jan Lucemburský z hodonínského hradu boje proti Rakušanům a Uhrům a v roce 1372 v Hodoníně dojednává Karel IV. s uherským králem Ludvíkem Velikým zasnoubení svého syna Zikmunda s Ludvíkovou dcerou Kateřinou.“

Podobných příkladů lze uvést více, nás však zajímá rozsáhlý komplex budov. Po připojení Slovenska k Uhrám se hrady stavěly na strategických místech a takovým místem byl i Hodonín, který ležel na cestě z Čech do Uher. Původní hrad byl situován na ostrově obtékaném řekou Moravou, která vytvářela hradu obranný val. Během své existence byl hrad mnohokrát přestavěn, jednu z prvních přestaveb provedla královna Konstancie roku 1230. Představu o velikosti hradu, změněného v 16. a pak v 18. století na zámek, si můžeme udělat z popisu v knize „Hodonín, dějiny města do roku 1948“: „Zámek podoby nepravidelného obdélníka o stranách 65, 43, 51, a 54 metrů s vnitřním dvorem zhruba 23×35 metrů. Zčásti tento zámek zachovával podobu z doby pánů z Kunštátu, ale vstupní renesanční část dala hraběnka Marie Antonie z Liechtenštejna znovu stavebně upravit v roce 1744. Budova přitom získala barokní helmici vysoké branské a hlásné věže, která tak dominovala nejen zámku samému, ale celému městu.“

Hrad či zámek sloužil jako panské sídlo, dvakrát zde žily i královské vdovy Konstancie a Kunhuta. Za dobu své existence byl několikrát zastaven a nakonec v dědičném držení prodán. „Když císař Josef II. roku 1783 pronajal hodonský zámek rakouskému eráru na tabákovou továrnu, byl jeho další osud zpečetěn. Postupně ustupoval dalším a dalším továrním traktům a roku 1915 po zbourání staré kartonáže zanikl úplně. Jenom v zahradě ředitele továrny zůstal jako památka na bývalý hodonský zámek prostý pískovcový nosný sloup i se čtvercovým podstavcem pro něj. Na sloupu, který pocházel z loggie vnitřního dvora zámku, stála ozdobná keramická váza s květinami. Na žádost místního muzea byla celá tato památka dne 3. března 1947 přenesena doprostřed dvorní zahrádky okresní knihovny na Gottwaldově náměstí jako základ příštího skromného lapidária. Před lety – neznámo kdy a kam – památný sloup i s podstavcem a vázou ze dvorku zmizel,“ píše k zániku hradu Václav Novák ve spise o Hodonínu Zrnka a Zrníčka.

Že na místě hradu byla tabáková továrna, je všeobecně známo, o něco míň se ví, že zde byla i jedna z prvních rakousko-uherských textilek. Po roce 1762 byl zámek prázdný, vrchnost se přestěhovala do Kobylí a později do Čejkovic. Zámek si pronajali bratři Gruberové, zřídili zde textilní továrnu na zpracování konopí a lnu a vyráběli tu pro vojenské účely lněná i konopná plátna. Všechno vyrobené zboží dodávali výhradně cís. král. vojenské hospodářské komisi ve Štokrově v Dolních Rakousích. „O existenci této továrny v Hodoníně se zmiňuje matriční zápis z 20. listopadu 1774. Tu čteme, že toho dne si Josef Eder, hospodář v textilní továrně v panském zámku popisné čís. 189, za manželku vzal Kláru, dceru Jiříka Václavíka, panského kováře v Lednici, a že za svědky jim stáli pan Václav Job, panský písař porybný a Matyáš Weiller vrchní myslivec,“ stojí v Zrnkách a zrníčkách. V roce 1778 vídeňský šlechtic Fridrich Franz Edler von Entnersfeldt dokonce doporučil císaři Josefovi II. textilku rozšířit.

V roce 1783 byl zámek pronajat na tabákovou továrnu. „Tabáčka“ postupně staré zámecké budovy bourala a stavěla objekty nové. V roce 1802 vyhořela větší část města a s ním i tabáková továrna. Ta se poté přestěhovala do Louky u Znojma. Do Hodonína se vrátila až v roce 1821, do areálu, který byl v roce 1819 prodán eráru. Do roku 1863 byla továrna vybavena jedním parním strojem vázaným na koňský potah, sítem, mlecím a brousícím aparátem. Později byla vybavena strojem firmy Siegel o výkonu 30–40 HP. Původně se zde vyráběly doutníky a žvýkací tabák, od šedesátých let pak podle zkušeností z Krakova cigarety.

K tabákové továrně se váže zajímavá informace z roku 1891. V lednu tam byl zřízen tzv. polévkový ústav tabákové továrny, tedy „závodní jídelna“, která již první den navařila 700 porcí polévky po třech krejcarech.

V důsledku různých přestaveb se z hodonínského hradu nezachovala jediná původní zeď. Poslední zbytky hradu byly zbourány v roce 1915, zůstala tabáková továrna, a od roku 2005, kdy i ta ukončila svoji činnost, je areál využíván pouze sporadicky.

Antonín Kučera

Autor: Redakce

22.1.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
3 10

Andrej Babiš: Havel měl u nás zavést prezidentský systém

ilustrační fotografie
14

Pro a proti: Facka jako násilí. Zrušíme fyzické tresty dětí?

Revitalizace se blíží, v Ládví zavřou obchoďák

Revitalizace prostoru náměstí u metra Ládví se blíží, začíná už na jaře a na její realizaci by mělo stačit 12 měsíců. V rámci zkrášlování prostředí zavře společnost Regata Čechy obchodní dům. Opravovat začnou za rok na jaře.

Egyptská víza budou stát více než dvojnásobek

Od příštího týdne budou egyptská vstupní víza stát více než dvojnásobek. Zdraží z původních 25 dolarů (asi 640 Kč) na 60 dolarů (asi 1530 Kč). Víza, jež umožní několik vstupů do země, budou stát 70 dolarů (asi 1790 Kč). Informovala o tom dnes agentura AP s odkazem na zdroje z egyptského letiště.

Účet za lety do Mnichova dělá 60 milionů. Letiště Brno už linku dotovat nechce

Brno – Z vlastní kapsy dotuje Letiště Brno provoz letecké linky z Brna do Mnichova. Celkem ho spojení, které využívá v průměru padesát lidí denně, stálo doposud šedesát milionů korun. Jihomoravský kraj a město Brno přitom slíbili linku podpořit celkem pětačtyřiceti miliony korun. Zatím nedali nic.

Facebook je zajatcem politiky

Baracka Obamu dostal Facebook do Bílého domu. Zdeňka Škromacha bazénková selfie z politiky vylila. Jak si politické celebrity vedou na této sociální síti?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies