Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z Poličky napříč kontinenty: Jak se zrodil nápad objet svět na kole

Polička – Učitel Petr Mazal se 
z Poličky dostal až do Jižní Ameriky, Asie i Afriky. Přes léto čtenáře Deníku seznámí se svou cestou kolem světa, kterou na kole podnikl. V prvním dílu vysvětluje, proč se k putování napříč kontinenty rozhodl.

3.7.2016
SDÍLEJ:

Učitel Petr Mazal.Foto: Archiv

Přemýšlím nad životem – činím tak denně. Někdy jen tak, mimoděk. Jindy cíleně. Něco mi chybí, těžko se to popisuje. Mám super ženskou, kterou mi může závidět celý svět. Neumím se nudit – moje koníčky zaplňují veškerý můj volný i nevolný čas. Práce mě taky občas baví, ale…

Prostě potřebuji něco prožít, po čem snad už konečně budu sám se sebou spokojený. Alespoň tak nějak se mi to v té mojí škebli honí. Chtěl bych uskutečnit něco, při čem bych mohl spojit touhu ke sportu s prožitím něčeho hlubokého. Chci něco, co mne posune v mém životě někam dál. Netrvalo dlouho a můj životní sen začal vyrůstat 
z prosté myšlenky do propracovaného projektu.

Nejprve v mé hlavě, poté na papíře. Nejpodstatnějšími faktory něčeho takového je myšlenka, nápad. Poté odhodlání a přemlouvání sebe sama k tomu ten nápad realizovat. Když už to bylo v mé hlavě, muselo to jít na veřejnost – v pořadí, moje životní partnerka a poté zbytek. Říkal jsem si, „ty vole", řekneš jí, že chceš jet na rok na kolo a ujet něco mezi 30000 až 40000 km a že předpokládáš, že to bude stát něco kolem čtvrt „mega" – už vidím, jak se na to bude tvářit.

„Jo, to je super nápad, jdi do toho." Byl jsem v šoku. Neznám takovou ženskou, která by takovým způsobem na něco tak ujetého reagovala. Ale moje Ivča prostě taková je. Není to ani moc ženská. Je to takovej polochlap, občas jí dokonce říkáme Ivane.

Nezlobte se prosím na mou chvílemi trochu nespisovnou češtinu, ale píši co cítím, snaha transformovat myšlenky a prožitky na papír je sice velká, ale výsledek ne vždy takový, jaký bych předpokládal. Zkuste ale popsat něco nepopsatelného. Na druhou stranu, slova a věty jsou krásné v tom, že každý 
z nás je chápeme odlišně 
a proto každému z Vás může čtení těchto a následujících řádků přinést něco odlišného.

Budu se ve všech kapitolách snažit o co nejreálnější popis situací, které mi cesta, lidé a prostředí nachystaly. A že těch prožitků bylo. Ani ve snu jsem neočekával, že zažiji pár tak intenzivních okamžiků, ve kterých mi půjde jen o to, abych prožil i další chvíle 
v životě. Ale pěkně popořadě. Příprava na expedici takových rozměrů není nic jednoduchého. Připravoval jsem se rok, fyzicky, psychicky i materiálně.

Do práce jsem chodil dost unavený, protože poslední měsíc před odletem jsem žil za dva. Rekonstruoval jsem se svou přítelkyní byt, spal na půdě, trénoval jsem a chodil do práce. Na odpočinek a spánek mi moc času nezbývalo. Můj den probíhal tak, že mi vždycky ráno zvonil ve 4:30 budík, abych mohl do 7, než přijdou řemeslníci trénovat. Poté jsem nosil z palet ležících před barákem tuny materiálu do bytu. V prádelně jsem se hadicí opláchl 
a běžel do ZUŠ Bohuslava Martinů Polička učit.

Umíte si asi představit, jak jsem byl čerstvý. Co se týká materiálu, to je taky velmi podstatné, jelikož si na kole při tak dlouhé cestě musíte vzít vše, o čem předpokládáte, že by se to mohlo hodit. Nejvíce hmotnosti tvoří náhradní díly, protože ve střední Asii, ale také v Africe moc cykloservisů není. Vezete si v podstatě celý dům. Moje kolo i se vším vážilo asi 40 až 45 kilogramů.

Petr Mazal

Autor: Redakce

3.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Protiatomový kryt ve Strahovském tunelu.
1 11

Kam se Pražané schovají v případě ohrožení?

Ilustrační foto.
2

Čechům se i nadále daří lépe než Slovákům. Dohánějí nás, ale nestíhají

Bojkot ostravského festivalu Colours: Fajn hudba, ale velké korporace jsou fuj

Dollars of Colours! Svobodu notám! Kulturou se nevykoupíš! Přiznejte barvy! Pod těmito hesly se ve čtvrtek uskutečnil protest proti komercionalizaci Colours of Ostrava a firmám, které ho podpořily.

Psi žijí v otřesných podmínkách. Až mi je vezmou, pořídím si další, říká majitel

/FOTOGALERIE/ Vstup do domu Na Kozině, jenž patří Václavovi Hrbáčkovi, který vlastní několik psů, je jen na vlastní nebezpečí. Ještě před dveřmi vás přivítá nesnesitelný zápach a hlasité štěkání a kňučení několika desítek psů, kteří tu žijí v naprosto otřesných podmínkách. 

Číslo 68 žije. Bude Jágr dál pokračovat za velkou louží?

/ANKETA/ Ne, určitě Edmonton. Tam je ale zima a vysoké daně, místo toho půjde do Las Vegas. Mýlíte se, pánové, někdo právě napsal na Twitteru, že Jágra viděli v Ottawě na letišti. Jo? Stejně se vrátí do Pittsburghu. 

První město vyhlásilo zóny bez dávek na bydlení. Hrozí, že se ghetta přesunou

/ANKETA/ Krušnohorská ulice, Ervěnice a Březenec. Pokud se do této části severočeského Jirkova po 1. září někdo přistěhuje, musí si na nájem a energie vydělat sám.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení