VYBERTE SI REGION

Český poutník: Za tajemstvím tunelů

Málokterá zpráva mě v dětství dokázala víc potěšit, než oznámení rodičů, že pojedeme na výlet do Prahy. Čekala nás totiž víc jak tříhodinová cesta po kolejích, která vedla několika „tajemnými“ tunely. Dodnes si vybavuji ten zvláštní pocit, když se rychlík s drobným zahoukáním vřítil do „tmavé díry.“ Strach, napětí, dobrodružství…

22.2.2011
SDÍLEJ:
Fotogalerie
11 fotografií
Poutník v útrobách Špičáckého tunelu. Slyšíte? Jede vlak, mu-síme pryč!

Poutník v útrobách Špičáckého tunelu. Slyšíte? Jede vlak, mu-síme pryč!Foto: Miroslav Rendl, Jaroslav Švanda

Fenomén železničních tunelů jsem nechtěl opomenout ani při svém současném putování. Do svého batohu jsem tentokrát k jídlu a náhradnímu oblečení přibalil i baterku a vydal se na dvoudenní cestu.

Z poloviny zasypán

A kde začít jinde, než na místech, která mne v dětství tolik fascinovala. V neděli časně ráno vystupuji z osobního vlaku na zastávce Krasíkov, ležící na trati z České Třebové do Olomouce. Jen několik desítek metrů odtud začíná Krasíkovský tunel, jeden ze tří nejstarších v České republice. Na rozdíl od svých dvou jen nepatrně starších bratříčků je stále přístupný.

Choceňský tunel byl sejmut po druhé světové válce a ten Třebovický nedávno padl za oběť rekonstrukci tratě. Modernizace se nevyhnula ani krasíkovské trati, ale stavbaři zdejší tunel zasypali jen z jedné strany.

Od zastávky je to k zasypanému ústí starého tunelu, který byl vybudován v letech 1844 až 1845, sotva deset minut poklidné chůze. Cestou míjím nově vybudovaný tunel, v němž vlaky mezi Zábřehem a Českou Třebovou mohou jezdit rychlostí až 140 kilometrů v hodině. Moderní stavbu ale nechávám za sebou a celý netrpělivý pospíchám k nezasypanému vchodu do svého „dětského“ tunelu. Slézám z prudkého srázu, vytahuji baterku a vstupuji…

Místo kolejí plechovky

Koleje už tudy dávno nevedou, byly vytrhány a odvezeny. Poslední známkou zdejšího kdysi rušného železničního provozu, který byl definitivně ukončen na přelomu let 2005 a 2006, jsou zbytky trakčního vedení, které mi visí nad hlavou. Opuštěná stavba dnes nejspíš nejčastěji slouží místní mládeží jako azyl při bujarých alkoholových oslavách. Lahve od vodky a prázdné konzervy jsou všude okolo. „Původně se zde plánovala cyklostezka, na její vybudování se ale nikdy nenašly peníze. Jako ostatně na nic v tomto zapomenutém kraji,“ říká postarší muž z Krasíkova, který se představil jako Milan.

Tunel plný bezdomovců

Večerním vlakem mířím do Prahy, abych navštívil další tunel, na který mám z dětství živé vzpomínky. Říkalo se mu Vítkovský a ani on už železniční dopravě neslouží. Nahradily ho tunely na takzvaném Novém spojení, které zkrátily jízdu vlakem mezi Libní a hlavním nádražím téměř o pět minut.
Původní 300 metrů dlouhý železniční tunel se má přeměnit v cyklostezku, ale jak zjišťuji, zatím slouží spíš bezdomovcům, kteří ho využívají k „zimnímu spánku“.

Noc z neděle na pondělí trávím po pražských kavárnách a musím říci, že kvalita podávané kávy se oproti mému mládí výrazně zlepšila. Pravdou ale je, že také výrazně poskočila její cena… Zahálčivý život kavárenského povaleče mám už ale několik let za sebou, proto se krátce po třetí hodině ranní vydávám zpět na hlavní nádraží a prvním vlakem mířím směrem na Plzeň a dál na Špičák, kde se skrývá donedávna nejdelší tunel u nás.

Desítky mrtvých barabů

Špičácký tunel byl tím nejdelším až do roku 2007. Z prvenství se těšil plných 130 let, uveden do provozu byl totiž už v roce 1877. Na stavbě 1747 dlouhého tunelu se podíleli dělníci z nejrůznějších zemí tehdejšího Rakousko-Uherska, Dalmácie, Chorvatska, Bosny a Tyrol. Při pracích zahynulo několik desítek děl-níků, kterým se říkalo barabové. Jejich těla skončila na hřbitově, který se dodnes nachází asi 100 metrů za kapličkou svatého Antonína a svaté Barbory pod železniční zastávkou Železná Ruda-město.

Závory zvedáme ručně

Trať z Klatov do Železné Rudy má ještě další zajímavost. Jako na jedné z mála se zde závory ještě ovládají ručně. „Projede tady každý den kolem dvaceti vlaků, na jedno spuštění závor musím klikou otočit dvaačtyřicetkrát. Kdybych udělala otoček míň, závora by nebyla úplně dole a mohlo by dojít k neštestí,“ prozrazuje zastupující výpravčí ze stanice Zelená Lhota Monika Perlingerová.

Před odchodem mi ještě ukazuje mechanické návěstí, kterým připravuje koleje pro přijíždějící vlaky. „Tohle už je dnes také rarita, na hlavních tratích řídí provoz počítače, ale u nás je ještě vše původní, mechanické a romantické,“ usmívá se sympatická výpravčí.

Velký zával

Z malebné staničky ukryté v šumavských lesích se přesunuji na opačný konec republiky, k nejdelšímu železničnímu tunelu v České republice. Nese jméno Březenský a nachází se na trati z Lužné u Rakovníka do Chomutova. Stavbu 1758 metrů dlouhého tunelu zaplatila Mostecká uhelná společnost, původní trasa kolejí musela totiž ustoupit těžbě hnědého uhlí.

„Budování tunelu bylo hodně složité a dlouhé. V roce 2003 došlo v průběhu ražby ve vzdálenosti 860 metrů od vjezdového portálu k velkému závalu o délce 72 metrů. Stavba se na dva roky přerušila. Tunel byl znovu proražen až v roce 2005 a v místě závalu byla z povrchu vyhloubena šachta, která dnes slouží jako únikový východ,“ prozradil mi výpravčí z nedaleké stanice Březno.

Pozor na policii

Březenský tunel je vybaven nejmodernější zabezpečovací tech-nikou a 24 hodin denně je monitorován kamerovým systémem. Při nedovoleném vstupu má hned poplach policie. Proto raději do útrob obřího tunelu nevstupuji a jen se kochám výhledem z jeho portálu. Jen pár stovek metrů ode mne jsou vidět i slyšet těžební stroje. Pod bývalou tratí dolují uhlí.

Má dvoudenní výprava po železničních tunelech je u konce. Mířím domů. Kousek za Benešovem projíždí vlak kolem několika rozestavěných tunelů, které by v budoucnu měly zkrátit 170 kilometrovou cestu vlakem mezi Prahou a Českými Budějovicemi z dnešních tří na necelé dvě hodiny. Pokrok nezastavíš.

Na viděnou příště!

Text: René Flášar Foto: Miroslav Rendl, Jaroslav Švanda

22.2.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Pomníček připomene automobilovou honičku StB a zakladatelů Charty

Praha - Automobilovou honičku Václava Havla a Pavla Landovského se Státní bezpečností, když 6. ledna 1977 ujížděli s prohlášením Charty 77 a seznamem podpisů k poštovním schránkám, má v Praze 6 ztvárnit dočasný pomníček. Instalován bude v Gymnazijní ulici, která ústí do Evropské ulice, tedy v místě, kde byli zatčeni. Slavnostní odhalení se uskuteční 5. ledna, v předvečer 40. výročí události, řekl novinářům náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů Ondřej Matějka, který krátkou uměleckou instalaci na místě paměti chystá.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies