Tuzemští vinaři zřejmě nedají dopustit na svá regionální vína, k nimž mají po právu jistý osobní vztah. Mnozí však tento lahodný mok rádi ochutnávají i tam, kam je srdce táhne při jejich cestách.

V rámci Evropy mají milovníci vinařské turistiky nespočet možností. Je libo doušek Chianti, Ryzlinku rýnského, Beaujolais či Vinho do Porto? Slavné vinařské oblasti nabízejí svá tradiční vína v místních restauracích i vinných sklepech.

DOURO: NASLÁDLÁ VŮNĚ NAD PORTEM

Ilustrační foto.Do města Porto na březích řeky Douro turisty přitahuje mnoho věcí. Například bohatá architektura počínaje čistým románským stylem nejstarších církevních staveb až po vzletnou secesi. Sotva prý existuje nějaká architektonická výrazová forma, jejíž prvky by návštěvník tohoto města na severu Portugalska neobjevil.

Ještě více však turisty Porta přitahují staré malebné čtvrti a sladká vůně portského vína. Ačkoliv se v oblasti kolem řeky Douro pěstuje až okolo pěti set odrůd, přesto je nejvyhledávanějším artiklem zvláštní vinný mok nasládlé chuti.

Za jeho vznik údajně Portugalci vděčí Angličanům. Byli to pravděpodobně oni, kteří poprvé nalili do vína trochu brandy, aby se cestou na britské ostrovy nezkazilo. Zachutnalo jim tak silně, že s Portugalskem uzavřeli takzvanou dohodu, která měla Angličanům zaručit přednostní právo na zásobování portským. V současnosti vlastní britští a také další zahraniční velkoobchodníci obrovské sklady portského vína na jižním předměstí Porta (ve Vila Nova de Gaia). Odtud se prý v bezvětrných dnech vznáší nad Dourem a protilehlou historickou částí města svůdně sladká vůně. Zde také můžete portské ochutnat přímo od zdroje – ve vinných sklípcích. Dostane se vám tak jedinečné příležitosti dozvědět se, jak se portské vyrábí a jak chutnají jednotlivé druhy Vinho do Porto.

Co dodat? Ačkoliv údajně není přesně dáno, kdy, kde a jak pít portské, existuje řada doporučení. Například to, že bílé portské je nejvhodnější podávat jako aperitiv doplněný o solené mandle pražené na olivovém oleji. Nebo to, že dvacetileté tawny lze podávat na samém konci stolování.

BURGUNDSKO: NEJDRAŽŠÍ VÍNO NA SVĚTĚ

Ilustrační foto.Společne s Bordeaux je Burgundsko hlavní vinařskou oblastí Francie a zároveň regionem, kde lze najít ta nejlepší světová vína. Na výrobu většiny vín, jejich vůní a chuti, si údajně Burgunďané vystačí pouze se dvěma odrůdami – Pinot Noir a Chardonnay. A v obou případech zde dosahují té nejvyšší kvality a bohatosti svých projevů, nechávajíc další země daleko za sebou.

Hledáte-li opojné, sofistikované a neustále překvapující Pinot Noir, které je na druhou stranu jemné a decentní, jste v Burgundsku správně. A plné, minerální ale i svěží a jiskrné Chardonnay? Nemůžete najít lepší než v této oblasti na jih od Dijonu.

Pokud se vydáte do nejjižnější části Burgundska směrem k Lyonu, jistě si nenecháte ujít fenomén mezi víny – Beaujolais Nouveau. Ať už ochutnáte ta tradiční – z jihu regionu, nebo kvalitnější ze severu –, všechna používají odrůdu Gamay, jejíž projev je považován za velmi lehký, svěží a ovocný. Kromě červeného Beaujolais můžete ochutnat i růžové a bílé Beaujolais z Chardonnay. Těch je ale z celkové produkce Beaujolais jako šafránu – tvoří pouze jedno až dvě procenta.

K jednomu z burgundských vín se ale zřejmě nedostanete. Víno Romannée Conti je totiž jedním z nejdražších na světě. Ročně se ho vyrobí asi jen šest tisíc lahví a za jednu si vinaři účtují i přes sto tisíc korun.

PORÝNÍ: BONBONY S NÁPLNÍ OCHUCENOU RYZLINKEM

Ilustrační foto.Dobrým a kvalitním vínem vás pohostí i němečtí vinaři. Velmi oblíbeným se stalo víno z oblasti Porýní. Za vznik dnes již uznávaného ryzlinku může údajně z velké části náhoda. Benediktini, kteří obývali klášter v kraji Rheingau, se od 15. století věnovali ošetřování vinic na malebných kopcích na severním břehu Rýna. Jelikož ryzlink tehdy neměl mimořádnou kvalitu, většinou se přidával do směsek. Každým rokem putovaly vzorky hroznů k představenému ve Fuldě, aby je okusil a dal souhlas k jejich sklizni. V roce 1775 se ale posel s ochutnávkou opozdil kvůli válečným událostem a díky tomu se začalo se sběrem až koncem října. Ze scvrklých a nevzhledných hroznů ale získali výtečný mok a od té doby se hrozny ryzlinku sbírají velmi pozdě, často i v listopadu.

Zaslíbeným krajem pro Ryzlink rýnský jsou především údolí řek Rýna a Mosely. Moselská oblast je také nejproduktivnější ze všech třinácti vinných regionů Německa. Na víno úrodný kraj je také zaslíbeným rájem turistů, vyhlášené jsou zejména cyklistické trasy kolem řeky Rýn. Ty jsou atraktivní právě díky vinným sklepům, které je možné navštívit. Za ochutnávku svěžích mladých vín, ale i vyzrálých několikaletých pozdních sběrů tu zaplatíte okolo deseti eur. Za chutí a vůní ryzlinku se vyplatí zajít i do místních restaurací. Kromě zvěřinových kulinářských zážitků, si odtud můžete odnést i speciální bonboniéru s rheingauerskými Rieslingtrüffel neboli s náplní posilněnou ryzlinkem.

Další vinařské oblasti
• ITÁLIE
Mezi Florencií a Sienou leží vinařská oblast Chianti, která proslula červeným suchým vínem rubínové barvy a výrazného charakteru. Víno barvy rubínu se vyrábí ve dvou základních směsích – Chianti a Chianti Classico. Do Classica se údajně přidává i podíl bílých hroznů a poznáte ho podle označení na etiketě s pečetí černého kohouta.

• ŠPANĚLSKO
První vína, která prorazila do světa, byla z oblasti Rioja. Území na severu středního Španělska kolem horního toku řeky Ebro produkují především červená vína, pro která je typické zrání v dubových sudech. Většina vín jsou směsky z různých odrůd. K těm špičkovým patří například El Coto.

• RAKOUSKO
Většina z celkem 16 vinných regionů leží ve východní části země – Dolním Rakousku. Země je známá především svými zelenými veltlíny. Tato vína mají zázračnou vlastnost – lze je pít téměř ke každému jídlu. Mladý veltlín se hodí k těstovinám, rybám a mořským plodům, mohutnější k hovězímu, vepřovému a telecímu masu. V současnosti si tato vína oblíbila i čínská, thajská a vietnamská kuchyně.

Zdroj: Jiří Kolečko, Doušek vína, 
nakladatelství Fortuna Libri

Lenka Vašková