VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zámek Dačice – pravý Kupka i Kronika světa

Nenápadný klenot, takové označení se hodí pro jeden z mála klasicistních zámků u nás, který leží na hranici jižních Čech a Vysočiny. Skromná fasáda neměla oslňovat kolemjdoucí, neboť všechno bohatství bylo soustředěno do vybavení jeho interiérů.

20.7.2013
SDÍLEJ:

Zámek DačiceFoto: zamek-dacice.eu

Dačický zámek pochází z posledních desetiletí 16. století, kdy jej pro Oldřicha Krajíře z Krajku vystavěl italský architekt Francesco Garof. Jeho renesanční původ dodnes připomínají zachované nádvorní arkády. Architektura zámku i podoba interiérů je ovlivněna úpravami provedenými v baroku během vlády uměnímilovných rodů hrabat Berků z Dubé a Osteinů.

Současný vzhled získal zámek teprve po klasicistní přestavbě architekta Karla Schlepse na počátku 30. let 19. století. Tehdy jej už vlastnil rod říšských svobodných pánů z Dalbergu. Zámecká expozice vypráví především jejich příběh.

Rodina, pocházející z Porýní, přenesla své sídlo do Dačic během napoleonských válek, když byly majetky v jejich rodném kraji opakovaně ničeny procházející-
mi vojsky.

První kostka cukru

Karl Maxmilian Dalberg byl mimořádně schopným hospodářem. Kromě přestavby zámku, po níž byly jeho interiéry prohlašovány za jedny z nejkrásnějších na Moravě, založil u zámku anglický park a stál také za hospodářským vzestupem města.

Mimo jiné se podílel i na založení cukrovaru, v němž v roce 1843 vznikla první kostka cukru.

Jeho jediný syn Friedrich Dalberg byl nadšeným vědcem, především mineralogem a ornitologem. Dalbergova ornitologická sbírka byla po jeho smrti rodinou věnována jihlavskému muzeu a je oceňována jako jedna z nejrozsáhlejších soukromých sbírek svého druhu.

Dnes vstupují návštěvníci do pokojů Friedrichova bytu, zrekonstruovaného podle archivních pramenů a fotografií do podoby, jakou měl v roce 1908, včetně mnoha dochovaných předmětů osobní potřeby.

Šťastné období

Většina zámecké expozice vás však zavede do doby o několik let pozdější. Tehdy už Dačice patřily Friedrichovu druhorozenému synovi Friedrichu Egbertu Dalbergovi, žijícímu zde se svojí manželkou Karolinou a syny Josefem a Johannem.

Bylo to poslední šťastné období rodu i jejich sídla. Tehdy naposledy se zde budovalo a přestavovalo. Obnovovaly se renesanční arkády, zavedlo ústřední topení a pokoje se přizpůsobily vkusu začínajícího dvacátého století. Při úpravách vznikla i nová zámecká kaple a hlavně nejkrásnější místnost zámku – velká knihovna navržená architektem Hansem Prutscherem pro uložení téměř 17 tisíc knih.

Smrt Friedricha Dalberga v předvečer světové války roku 1914 zahájila úpadek rodu, jehož poslední člen Johann Dalberg zemřel v roce 1940. Zámek připadl rodině Salm-Salm, jíž byl zkonfiskován v roce 1945. Zámecké interiéry byly necitlivě přetvořeny v muzeum bytové kultury empíru, vzpomínky na šlechtické majitele měly být vymazány.

Od roku 2010 probíhá rozsáhlá rekonstrukce zámeckých interiérů. Všem obytným pokojům prvního patra byla po dlouhodobém archivním i restaurátorském průzkumu navrácena jejich podoba z počátku 20. století – posledního zlatého věku rodiny Dalbergů, a tak, stejně jako ve slavných dobách Karla Maxmiliána Dalberga, patří nyní interiéry zámku k nejkrásnějším na Moravě.

Přijďte na poklady

Standardní prohlídky jsou až do 15. září doplněny výstavou v zámecké galerii. Pod názvem Zapomenuté poklady se zde veřejnosti poprvé představují dosud neznámá umělecká díla, zhotovená v 17. až 19. století dačickými umělci nebo vytvořená pro dačický zámek a zdejší chrámy nejlepšími malíři moravského baroka.

Ve druhé části pak objevíte nejcennější exponáty zámeckých sbírek.  K vidění jsou zde obrazy Františka Kupky či Johanna Lucase Krackera i jedna z nejvzácnějších tištěných knih u nás – Kronika světa Hartmanna Schedela z roku 1493, která dokládá bibliofilskou zálibu rodiny Dalbergů.

Hudba i moučníky

V červenci se na zámku konají pravidelné koncerty a divadelní představení v rámci festivalu Za dačickou kostku cukru, srpen patří festivalu vážné hudby a barokního divadla nazvaném Dačické barokní dny. Jeho program je pro letošní rok spojen s Hradozámeckou nocí.

V sobotu 31. srpna tak můžete zažít tajuplnou večerní atmosféru zámeckých pokojů, okusit dalberské moučníky, upečené podle originálních receptů, a zaposlouchat se do tónů hudby klasicistního komponisty Huga von Dalberga.

Během letních dní zve k procházce anglický park. Návštěvu můžete spojit s prohlídkou městského muzea ve druhém křídle zámku.

JAN MIKEŠ

Autor: Redakce

20.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
20 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies