VYBRAT REGION
Zavřít mapu

ZOO Praha postaví nový pavilon goril, kvůli záplavám bude výš

Pražská ZOO postaví nový pavilon goril, kvůli hrozícím záplavám bude stát v horní části zahrady. Novinářům to  řekl ředitel zoo Miroslav Bobek, který o tom jednal s pověřeným primátorem Tomášem Hudečkem (TOP 09). Stavba může vyjít na desítky milionů, ZOO chce část peněz získat sbírkou. Dolní část pražské ZOO je stále plná bahna, se stěhováním goril se zatím opatrně vyčkává. Konečný účet za vzniklé škody podle ředitele  zatím nelze s určitostí vyčíslit. Půldruhá stovka milionů tak prý už neplatí.

9.6.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
23 fotografií

Pražská zoo po povodních v pátek 7. června. Foto: Deník/Dimír Šťastný

Povodeň z minulých dní v dolní části zoologické zahrady zaplavila stejnou plochu, jako před jedenácti lety. Podle ředitele Miroslava Bobka odhadovaná škoda 160 milionů korun už není aktuální. „Musíme provést nové šetření, suma se může výrazně změnit. V tuto chvíli ta předešlá prostě neplatí," uvedl ředitel.

Důvody jsou prý jednoduché vodní sloupec povodně byl letos nižší a trval kratší dobu. Navíc spodní část zahrady se naštěstí nestala součásti vltavského koryta. „V podstatě se jednalo o rozlitou plochu, kterou nedevastovaly vodní proudy," vysvětloval Miroslav Bobek.

I neagresivní klidná vodní plocha zanechala po opadnutí hladiny jistou spoušť. Podepsala se především na pavilonu goril, který se topí v blátě. Jak se v takové břečce chodí, si vyzkoušel i Tomáš Hudeček, pověřený pravomocemi primátora.

Betonová hráz by prý byla zbytečná

„Došli jsme s vedením zahrady k názoru, že tento pavilon není možné nadále zanechat v záplavové zóně. Objekt je výkladní skříní pražské zoo a budeme proto jednat o ceně a časovém výhledu stavby nového pavilonu na vybraném místě v horní části zahrady," podotkl Hudeček. Padaly i zmínky o jiné variantě ochrany před budoucími povodněmi, které podle Miroslava Bobka dozajista v budoucnu přijdou.

Například stavba betonové protipovodňové hráze kolem pavilonu Amazonia. „Jen se obávám, že bychom hráz čas od času museli stále zvyšovat," vyjádřil své pocity Bobek.

Velkou otázku, jak se vypořádat s gorilí tlupou, toho času separovanou v protipovodňové věži, řeší vedení zahrady téměř nepřetržitě. Situace zvířat totiž není dlouhodobě udržitelná.

Vůbec největší obava plyne z jejich možného a již avizovaného přestěhování do zoo ve Dvoře Králové. Obavy nejsou ze samotného transportu, ale z případné zdravotní újmy zvířat.

„Řešíme, co je lepší vyčkat a sledovat jejich chování v provizoriu, nebo je uspat a přemístit jinam. Jenomže stejný proces bychom realizovali třeba už po týdnu, kdy by se gorily mohly do svého domácího pavilonu vrátit," sdělil Miroslav Bobek s tím, že konečné rozhodnutí tedy ještě nepadlo.

Návštěva v zoo zatím nic moc

Není ani rozhodnuto, zda kromě gorilího pavilonu změní své bydliště v lidském zajetí i další zvířata. Na pořadu dne je proto sloninec a hrošinec oba pavilony jsou rovněž v dolní části zoologické zahrady. V některých místech se totiž ještě vodní sloupec drží a je přes metr vysoký. Zrovna tak vysoko mezi davem lidí a novinářů v zahradě skákal jakýsi potetovaný podivín, aby prý viděl, zda člověk v doprovodu ředitele Miroslava Bobka je opravdu zastupující primátor Tomáš Hudeček. „Chci jen jeho podpis, tak mně nechte na pokoji," bránil se personálu zahrady, která muže vykazovala do míst určených jen veřejnosti.

Ta byla v dopoledních hodinách na návštěvu velmi skoupá hodinu po poledni digitální ciferník ukazoval pouhých 495 návštěvníků.

„Je sice všední den, ale i tak si lidi dávají na čas. Asi je odrazuje to, že v zoo se nemohou pohybovat, jak předtím byli zvyklí," zamyslel se jeden z členů bezpečnostní ochranky. Podle jejího personálu se v době povodní nikdo nepokusil do zoo nedovoleně vniknout. To ale lze jakýmkoliv způsobem na povodňové konto. Samozřejmě s úmyslem dobrovolných finančních darů. Podle Miroslava Bobka už různí mecenáši vcelku štědře přispěli na účtu je prý aktuálně více jak 2,5 milionů korun. Pražskou zoo v současné chvíli trápí obrovská zabahněná plocha, kterou se snaží personál zlikvidovat. A k tomu je zapotřebí rovněž obrovské množství vody, protože slunce bahno rychle přeměňuje na tvrdou krustu, kterou je možno odstraňovat jen s největšími obtížemi. Samozřejmě s ještě větší spotřebou vody.

Na personálu zoologické jsou již vidět patrné stopy únavy, ale podle oslovených jedinců sloužících dobru věci si velké množství práce prý nijak nepřipouštějí. „Ten, kdo má rád zvířata a že já je rád mám, pochopí, že musí mít zpět svůj patřičný komfort. A to je vždycky hra s časem," svěřil se Vít Lukáš, kurátor primátů.

S gorilí rodinkou a samozřejmě se samcem Richardem v čele tlupy je v každodenním kontaktu. Hlavně při krmení, které zvířatům přivážejí na člunu. Tedy zatím, protože voda v protipovodňové věži pozvolna opadává a příští dny ošetřovatelé již spatřují mnohem optimističtěji.

Ustaraní kurátoři bez výjimky beztak mohou být v daných podmínkách vcelku spokojeni. Podle šéfa zoologické zahrady odvedli opravdu profesionální práci, protože například záchrana šesti stovek různého ptactva, potažmo jejich náročný odchyt provedli prý s největším možným citem. Podle kurátorů stresovat jakéhokoliv živočicha by mohlo pro něj mít fatální následky. Oběti tedy naštěstí nejsou žádné.

Autor: Petr Štrompf

9.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies