VYBERTE SI REGION

Zoolog a ekolog: Naprostá většina dnešních rybníků je úplně mrtvá

Rezervace. Notoricky známé slovo, pod nímž si představíme místo s nedotčenou přírodou. Že by ale mohl být byť jen kousek něčeho přírodovědecky cenného prakticky v okresním městě, to už trochu zavání sci-fi. Ale skutečnost je jiná. Máme v republice cenné lokality ve městech a Příbram není výjimkou. Je tady dokonce rarita  - motýlí rezervace. Za to může Příbramák, zoolog a ekolog Ondřej Sedláček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Letos o prázdninách představil již pátou motýlí rezervaci v okolí Příbrami.

11.8.2013
SDÍLEJ:

Ondřej Sedláček se svým synem Kryštofem v roce 2009 před jednou z motýlích rezervací, kterou pomáhal u Příbrami zakládat.Foto: archiv: O. Sedláčka

Všechny vznikly z jeho iniciativy. Přitom se Ondra už za studií specializoval na ornitologii (avifaunu) a posledních deset let se věnuje výzkumu afrického ptactva v subsaharské Africe, především v Kamerunu a učí na katedře ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Co bylo impulsem, že jste zanevřel na naši avifaunu a odjel do Afriky?

Nezanevřel. Jen jsem si uvědomil, že tropičtí ptáci jsou z vědeckého i ochranářského hlediska důležitější. Předně, tropy hostí naprostou většinu druhového bohatství, a to nejen ptáků.

To chápu, ale proč je to důležitější než ochrana našich druhů ptáků?

Třeba na Kamerunské hoře, kde teď bádáme, žije 375 druhů ptáků. Na jediném kopci! To je zhruba tolik jako v celé České republice. Zároveň o naprosté většině tropických druhů nevíme téměř nic. Zvláště u mnoha afrických ptáků ani netušíme, co žerou, jak a kdy se rozmnožují. O naší sýkoře koňadře bylo napsáno více vědeckých prací než o všech tropických druzích ptáků dohromady. Jinými slovy, vše podstatné pro biologii se odehrává v tropech a víme toho trestuhodně málo.

A jaký konkrétní druh výzkumu děláte v Africe?

V současné době se snažíme přispět k poznání změn druhové bohatosti podél gradientu nadmořské výšky v tropech. Zajímá nás, nejen, jak se postupně mění počet druhů, ale i jaké druhy s jakými vlastnostmi obývají drsnější podmínky horských lesů a jaké hlavní selekční tlaky formují převažující životní strategie. Třeba množství predátorů nebo parazitů. Kamerunská hora je pro takový typ výzkumu ideální. Je to činná sopka vyrůstající od mořského pobřeží až do výšky 4095 m. Na takovém gradientu nalezneme celou řadu úplně odlišných prostředí a jednotlivé druhy ptáků tato prostředí kopírují. Když třeba ráno vyrazíte třeba z 1500 m n. m. a seběhnete dolů k moři, po cestě potkáte úplně jiná ptačí společenstva. Druhy, které hnízdí v různých nadmořských výškách, přitom vlastně nedaleko sebe, se nikdy nepotkají a čelí odlišným podmínkám prostředí. To je strašně zajímavé.

Čím se živíte v horském pralese?

To je prozaické. Rýží a špagetami, k tomu nějaké omáčky z pytlíku. Vozíme si je z Čech. Alternativou jsou sardinky s protlakem jako příloha. Toho se člověk snadno přejí. Obecně jsou to takové patlaniny, dost vždycky zhubneme.

Ochutnali jste tamní speciality?

Speciality je asi silné slovo. Pokud tím myslíte něco skutečně afrického, ochutnal jsem téměř všechno. Moc toho ale není a většina jídel je bez výrazné chuti. Různé typy kaší, často zkvašených a šíleně pálivé omáčky. To mi naštěstí nevadí. Horší je, že každé jídlo obsahuje hodně palmového oleje. Ten má specifickou chuť a na Evropany působí dost projímavě. Ano, vzpomínám si na jednu skutečnou specialitu. Jednou jsme byli pozváni na sváteční nedělní oběd a byla nám naservírována hovězí kopyta. Vůbec jsme si s tím nevěděli rady. Jinde jsme jedli hovězí oční víčka. Podezřívám Afričany, že maso jim nechutná a z krávy jedí právě jenom takovéhle bizarnosti. Mám rád ale třeba smažené kobylky. Takové africké chipsy k televizi.

Také mě zajímá, jak váš zájem o ornitologii najednou rozšířil zájem o motýly?

Právě hlavně ochranářské důvody. Motýli reprezentují ohrožené skupiny organismů vázaných hlavně na bezlesí. A pro takový typ ochranařiny, jakou jsem se rozhodl dělat, se hodí. Chránit ptáky, tedy aby to mělo smysl, je složitější. Jejich populace vyžadují obrovský prostor. Třeba ochrana čápa bílého by zahrnovala změnu zemědělské politiky, spíše na nadnárodní úrovni. Na to rozhodně jeden člověk nestačí. Motýli jsou navíc mnohem ohroženější než ptáci. Jejich biotopy, tedy květnaté stepi, pestré mokřadní louky a světlé lesy z naší krajiny rychle mizí. Motýli se pro upozornění na tento problém dobře hodí. Každý je zná, jsou krásní. Navíc reprezentují tzv. deštníkové druhy.

Co to je deštníkový druh?

Pokud péči o danou lokalitu podřídíme třeba ochraně modráska hořcového, který ke svému přežití nezbytně vyžaduje výskyt vzácné rostliny hořce hořepníku i specifických mravenců, ochráníme s modráskem i celou řadu dalších organismů. Prostě se schovají pod jeho deštník.

Jaké vidíte největší prohřešky dnešní doby proti přírodě?

Spoustu debat věnujeme třeba Šumavě. Pro mě je to, s prominutím, problém spíše okrajový. Daleko víc mě rozčiluje třeba problém s rybníky.

No, je pravda, že jako kluk je pamatuji čistší…

To, co pozorujeme, je naprosto šílené, pro tyhle nejdůležitější mokřadní ekosystémy v naší krajině úplně devastující. Rybníky po dlouhá staletí plnily celou řadu mimoprodukčních funkcí. Hlavně hostily obrovskou rozmanitost různých typů organismů. Od vodních rostlin, přes bezobratlé až po obojživelníky a vodní ptáky. Naprostá většina dnešních rybníků je úplně mrtvá. Hnusné, zapáchající kádě na ryby. Kdy jste se naposledy odvážil koupat v nějakém rybníku? Tohle je navíc problém opravdu plošný, zasáhl celou republiku. Každý návesní rybník, každá louže je narvaná kapry.

Autor: Karel Hutr

11.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ve Švýcarsku byl plně zprovozněn nejdelší železniční tunel světa

Erstfeld (Švýcarsko) - Nejdelší a nejhlubší železniční tunel na světě, vybudovaný ve Švýcarsku pod Alpami, byl dnes otevřen pro plný dopravní provoz. Gotthardský tunel, přezdívaný podle francouzské zkratky GBT, je dlouhý 57,1 kilometru a v některých místech je až 2,3 kilometru pod povrchem.

Loučení s tratí do Koutů: končí barevné motoráky i soukromník

Údolí Desné – Největší změna za devatenáctiletou historii nastala v noci ze soboty 10. na neděli 11. prosince na Železnici Desná. Osobní vlaky zde přestala provozovat soukromá firma, nahradily ji České dráhy.

Sobotka: Přes návrhy změn by se měly firmy na EET nadále chystat

Praha - Přes návrhy změn v elektronické evidenci tržeb (EET), které projednává Poslanecká sněmovna, by se měli podnikatelé na její zavedení připravovat podle platného zákona. Norma jasně uvádí, koho se evidence tržeb týká. V pořadu Otázky Václava Moravce České televize to dnes uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle něj se zdá, že návrhy z dílny ministerstva financí i koaličních lidovců nebudou schváleny. Byla by to nejlepší varianta, dodal premiér.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies