Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Alergie

To není zánět. Je to alergie, vyřkla oční doktorka ortel. – Ne! Vykřikla jsem, jako kdyby to byla fatální diagnóza. – Co ti je, řekla doktorka. To má dneska každý. – Já ne! Bránila jsem se znovu. To přejde! – Určitě, ujistila mne. Tady máš kapky. Všechno letos kvete najednou, je toho plno. A vůbec, třeba se ti to už nevrátí.

25.6.2008
SDÍLEJ:

Foto:

Cestou ze schodů jsem si kapala do k zešílení svědících očí, tryskem jsem proběhla kolem rozkvetlého parku a ukryla se v polotemné kavárně. Nechci býti alergičkou, plakala jsem v duchu. Alergií trpí velká část mých příbuzných a přátel a jejich choroba silně otravuje život jim i jejich okolí. Otravuje život jako takový! Hlavou mi běžely obrazy mužů, žen a dětí, kteří dnes vedou podivný život. Jako kdyby nebyli součástí přírody, ale třeba Sedmou z devíti ze Star Treku. Jako by to nebyli lidé, ale citlivé přístroje.

Sotva se na stromech nalijí pupence, ubední se alergik doma, v autě, v kanceláři. Nesmí mít doma květiny, prach, zvířata, zimu, horko, sucho a vlhko. V červnu se mu dobře daří hlavně v autě na smrduté výpadovce. O prázdninách v klimatizovaném nákupním centru, zastřešeném chlorovaném bazénu a pivním sklepě. V tašce má několikastránkový seznam potravin, po kterých se osype. Nesmí se umývat obyčejným mýdlem. Mluví jako pravidelný kuřák marihuany, jelikož jeho sliznice splaskne jen po vysokých dávkách prášků, které prý nemají vedlejší účinky. Když před ním řeknu, jak je dnes krásně, anebo že miluji vůni šeříku, potřese zoufale hlavou. Věcí, které nemůže vdechovat, jíst a pít, pořád přibývá. Toho, co ještě snese, je stále méně. Z jeho choroby a následné přecitlivělosti masivně těží nejrůznější vykutálené fi rmy. Ta nejznámější nabízela před patnácti lety praktický antialergický vysavač za sedmdesát tisíc korun. Mnozí ještě pamatují, jak šikovní agenti ukazovali shromážděným hospodyním půlmetrové makrosnímky roztočů, kterých prý máme všichni plné peřiny, koberce a koupelny.

Ne, vůbec to nezlehčuji. Viděla jsem své vlastní alergické děti neodpovědně řádit na seně, a pak jim vyletěla teplota a dusily se. Viděla jsem přátele, kteří určitě nejsou hypochondři, a přesto jim naskákaly po těle rudé boule po požití jediné jahody. Viděla jsem jiné, kteří sípali a modrali, sotva uviděli první jarní poupě. A to přitom pamatuji doby, kdy lékař radil maminkám zjara kýchajících dětí: To přejde, paní. Hlavně ať nosí čepici. V kavárně mi oči poměrně rychle splaskly a přestaly svědit. Nemohla jsem tam ale zůstat až do zimy. A tak sem vyšla na ulici a všude kolem explodovaly kvetoucí keře, záhony květin a voněla posekaná tráva.

Zatím se to všechno snažím vydržet. Ale když se mne někdy zeptají, zda jsem alergička, říkám, že nevím. Cosi neznámého způsobuje, že mne svědí oči. Možná je to listí na stromech, letní tráva anebo slunce svit. Já ale přesto doufám, že to tak není. Že nejsem alergická na nic krásného, ale na hloupé lidi, nudu, frontu v samoobsluze, český pop a muzikál a na rozbitý ventilátor v hospodě naproti. Anebo si už člověk ani nemůže vybrat, co mu vadí? To je tedy smutné!

Tereza Brdečková, autorka je spisovatelka

25.6.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Stanislav Šulc.
8 14

Komentář Stanislava Šulce: Politiky zbavená kauza Čapí hnízdo

Jiří Kajínek hraje fotbal v Třemošnici
15

Jiří Kajínek nazul kopačky a hrál fotbal za rodné Prachovice

AKTUALIZUJEME / SLEDUJEME ON-LINE

Noční bouřka se prohnala Hradeckem, u Vlachova Březí zavřela silnici

Bouřka, která se prohnala zemí, neušetřila ani Jindřichohradecko. Několik tisícovek domácností v jižních Čechách je stále bez elektřiny. Mimo provoz také stále zůstávají některé železniční tratě.

Smršť zranění kosí hvězdy. Jsou tenisté přepracovaní?

Na kurtech připomínají nezničitelné superhrdiny. Roger Federer, Novak Djokovič, Andy Murray ti všichni umějí s tenisovou raketou v ruce věci, nad kterými se méně talentovaným jedincům tají dech. Přesto to ale jsou normální lidé, ne nezničitelné stroje na úspěchy. Poslední týdny to dokazují víc než kdy jindy.

AUTOMIX.CZ

Sen chalupářů. Nadšenec si z VW postavil pojízdnou chatku, jezdí až 160 km/h

Proč jezdit na chatu, když můžete jezdit přímo s chatou? Tohle sice nebyla záminka pro stavbu tohoto kuriózního vozidla, ale na pojízdné chatce si najde výhody snad každý. Je dílem britského mechanika a trochu překvapivě opravdu může i na silnici.

Mezi oběťmi teroru v Barceloně jsou také děti, islamisté zavraždili i tříletou

Rodina sedmiletého Juliana Cadmana pomocí sociálních sítí zoufale prosí o informace. Julianovu matku srazila vražedná dodávka, žena je nyní s těžkými zraněními v kómatu. Chlapce od té doby nikdo neviděl. Blízcí jiných mladých obětí ale už nemají ani tuto slabou naději.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení