VYBERTE SI REGION

O "českém ateismu"

„Asi jsem ateista,” zněl hlas za hlasem v jedné anketě doprovázený povzdechem, že v něco dotyčný možná věří, jenom neví vlastně přesně v co. Ale určitě to není Bůh, o kterém mluví ofi ciální katolická víra.

28.3.2008
SDÍLEJ:

Foto:

Není většího národního mýtu než český ateismus. O české „nevíře“ v Boha, přerušené a pošlapávané tradici církve, byly popsány stohy papíru. Většina lidí se označuje za ateisty, aniž by chápala, jak nepřesně pojmenovává svůj vztah k Bohu a věcem, které přesahují lidskou každodenní zkušenost a nelze je rozumem vysvětlit, ani na ně odpovědět. Většina obyvatel Čech a Moravy totiž rozhodně nepatří mezi ateisty. Být ateistou totiž znamená mít neméně silnou víru, jakou má věřící člověk. Být angažovaný a zcela promyšleně se rozhodnout, že se stanu ateistou. Musíte mít důvody.

Abychom si ozřejmili tragický omyl obyčejného českého „ateisty“, problém musíme vzít z gruntu. Ateisty byli například Marx, Lenin nebo Sartre, kteří promýšleli význam náboženství ve vývoji lidské společnosti. Marx a Lenin „věřili“ v materialismus a dialektický posun dějinného vědomí. Věřili, že mají důkazy, že všechno ve vesmíru je hmota, a že náboženství je opiem lidstva. Věřili způsobem, jakým vládnoucí vrstva udržuje v područí masy.

Ateismus vznikl jako víra, že věřit transcendentnímu Bohu je směšné a zpátečnické, protože jediné, co má hodnotu, je pohyb lidské společnosti směrem ke komunismu. Ateismus byl vědou plnou víry v důkazy o jediné pravdě. Sartre vnímal moderní dobu jako věk, který se musí vyrovnat se „smrtí“ Boha, s úpadkem duchovních křesťanských pilířů. Člověk byl podle něj odsouzen žít bez Boha.

Z posledních Kristových slov: „Bože, proč jsi mě opustil,“ vyvodil revoluční apel, že člověk se musí vypořádat s palčivými otázkami po smyslu života, času, bytí a smrti bez odkazu na Boha, který tvoří a pomáhá. Bůh člověka opustil, stejně jako Krista, a my v úzkosti musíme čelit neřešitelným problémům, strachu z nekonečného vesmíru. Takových myslitelů byly tisíce. Na tomto prostoru nemá smysl řešit důsledky jejich uvažování. Jde pouze o vymezení pojmu „ateista“. Za něj totiž nelze pokládat bytost, která o potlačení vlastní víry ve Stvořitele nepřemýšlela. Nelze za ateistu brát nikoho, kdo jen tak vystřelí, že v nic nevěří, proto je ateistou. Znamenalo by to zneuctění myšlenkového proudu, který popírá existenci Boha na základě argumentů nebo duchovní revolty, ale opět po dlouhé úvaze a mnohdy bouřlivé intelektuální diskusi.

To, co my vnímáme lidově jako ateismus, prý typicky český rys, není vůbec ateismem, nýbrž jen obyčejnou neznalostí a nevzdělaností. Většina lidí si často otázky po stvoření světa, zákonech jeho vývoje a smyslu tohoto pohybu nepoloží a odmítá také přijmout spirituální vysvětlení, které tak dobře po tisíciletí obhospodařuje náboženství. Je přitom směšné sledovat, jak nad anketní otázkou člověk přemýšlí – zda věří nebo nevěří v Boha, a pak vyhrkne: „Jsem asi ateista.“ To je bohužel eufemismus pro nevědomost. V Česku není víc ateistů než v jiných zemích, jen je méně lidí navyklých na náboženskou tradici a chápajících, že bez víry žít plnohodnotně nelze.

Být „ateistou“ jako by bylo něco akčního a moderního, jako by to propůjčovalo člověku punc světovosti a svobody, aniž by si kdokoliv připustil, že jen žije pouze z odpadků a rezidua kdysi komunistické víry v materialismus a panství člověka nad nebem a zemí. Jestli v něčem přežívá starý totalitní odkaz socialismu, je to v tzv. českém ateismu.

Milan Fridrich

28.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies