Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Přepočítávání

Často, když zaslechnu nebo si přečtu nějakou velkou částku, podvědomě si ji musím přepočítat koefi cientem něčeho důvěrně známého, abych si o její velikosti vůbec učinil představu.

18.3.2008
SDÍLEJ:

Foto:

Až nedávno jsem zjistil, že počítám úplně špatně. Zatímco většina lidí, když zaslechne, že něco stálo deset nebo sto milionů, automaticky počítá, kolik by si za to mohli nakoupit osobních aut nebo domů, já, blbec, to vždycky dělil platem učitelů, policistů nebo lékařů, kteří by nám mohli sloužit a neslouží.
Zdravotnická reforma mi dala nové počitadlo: Kolika důchodcům by mohla předplatit návštěvu u lékaře Katka Neumannová, kdyby její náklaďáky nevozily sníh na Hradčany jen proto, aby si pár tak jako tak dobře placených závodníků mohlo zalyžovat?

Kolik léků by zdarma mohli mít diabetici, kdyby jim Pavel Bém věnoval miliardy, připravené na olympiádu? A kolik nemocných by nemuselo počítat s hrůzou v oku dny strávené ve špitále, kdybychom se zřekli jediného gripenu?

Nedávno jsem navštívil zcela unikátní sociální zařízení ve Rváčově na Jičínsku.

Unikátní je tím, že ho založili před patnácti léty dva nadšenci, Jana T. a Aleš J. pro děti (i ty už odrostlejší), které vzhledem k tomu, že byly prohlášeny za nevzdělavatelné, byly dosud zároveň odsouzeny k tomu, aby seděly doma a čučely do zdi. Od samého začátku se osamělý dům v podhůří Krkonoš, bývalá škola, kterou autoři projektu opravili městu z nepouživatelné ruiny a doslova vlastníma rukama proměnili v útulný domov pro zhruba třicet chovanců, potýkal s nedostatkem financí. Státní dotace nestačily, občas nebylo ani na elektřinu, ani na topení, ale vždycky se našel nějaký ten sponzor nebo vlastní způsob, jak si vypomoci. Ať už to byly předvánoční charitativní trhy nebo prodej ručního papíru, který klienti vyráběli ve svých dílnách a který odebíral i Pražský hrad. Když jsem ústav navštívil před sedmi lety poprvé, vypadal jako oživlý sen a jeho výtvarné dílny i třídy žily výtvory žáků i jejich zpěvem. Den co den přiváželi rodiče z širého okolí své děti do denního stacionáře, v místní školičce získaly děti s cejchem beznaděje znalosti a schopnosti, o nichž by si předtím nikdo netroufl ani teoretizovat. Dnes je prázdný a tichý. Zmizely děti, zmizelo dvanáct zaměstnanců; aby ředitelka Jana mohla udržovat alespoň minimální provoz, musí sama chodit na brigády. Nejsou totiž peníze už ani na její plat.

Co se stalo? Konečně, po šestnácti letech, vznikl zákon o sociální službě, ale ten neřeší financování služeb, i když se tak snaží tvářit. Velkou část financí dostali klienti a jejich rodiny do rukou, aby si sami služby kupovali.

A jak se zachová průměrný Čech? Pochopitelně že si raději koupí novou televizi nebo koupelnu, než aby za ně dál dovážel nevzdělavatelnou Aničku denně do stacionáře. Seděla pasivně doma předtím, bude sedět dál. Stejně z ní nic kloudného v životě nebude… A sponzoři? Raději vrazí peníze do fotbalu. Nebo do nějaké aktivity, kde se jim to vrátí.

Zanikající stacionář je mé nové počitadlo. Jak dlouho by mohlo dvacet dětí, které osud vyřadil ze společnosti zdravých, chytrých a aktivních, smysluplně a šťastně žít, kdyby třeba poslanci při dnes už smutně proslulém „porcování medvěda“ nebojovali o desítky milionů ze státní kasy pro tenisový klub, v němž sami hrají, pro sportovní organizaci, kterou uměle udržují při životě jejich příbuzní či pro spřízněného milionáře, který je zároveň jejich „bytným“?

Co by pro ně znamenalo, kdyby třeba jen slavné prezidentské pero za milion šlo po podepsání prezidentského slibu do dražby a výtěžek oživil sen, který se mezitím změnil v hlubokou deziluzi?

Klíma Josef

18.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Koncept vysokorychlostního transportního systému Hyperloop. Ilustrační foto.
2 9

Hyperloop porazil rychlovlak. V ekonomické výhodnosti

Do výrobního cyklu dánského piva byla "zapojena" i lidská moč z hudebního festivalu.

VIDEO: Ani kapku nazmar! Dánové uvařili „urinální“ pivo Pisner

AUTOMIX.CZ

GALERIE: Nejvtipnější pomsty za špatné parkování. Někdy je trest až krutý

Zaparkování auta je poměrně jednoduchý úkon, který ale někteří jedinci dokážou odfláknout vrcholným způsobem. Ať už jde o nedostatek trpělivosti, zkušeností nebo čistou lhostejnost ke svému okolí, někteří řidiči si svým chováním koledují o potrestání. A někdy ho i dostanou. A někdy je to i vtipné.

Smečka psů z domu hrůzy skončí v útulku. Pomoc potřebuje i sám majitel

/FOTOGALERIE/ Několik desítek dospělých psů a štěňat žije v centru Mladé Boleslavi v otřesných podmínkách. Ve velkém rodinném domě Na Kozině, který patří Václavu Hrbáčkovi, běhají zvířata mezi haldami odpadků. Do zadní části, kde mají přístřešek, se dá sotva projít.

Nejen slunce, oči ohrožuje v létě i voda a nebezpečný prvok

Léto je spojeno s lákavou představou dovolené, lékaři ale upozorňují, že pro naše oči je to ale naopak období plné nástrah v podobě slunce, klimatizace i špinavé vody.

Dopravní podnik ročně chytne téměř 300 tisíc černých pasažérů

/INFOGRAFIKA/ Počet cestujících nedodržujících přepravní podmínky poslední roky mírně stoupá. Typická je pro ně kamenná tvář.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení