VYBERTE SI REGION

Ptakopysk podivný je podivný

Někteří Čechové se honosí rodokmeny sahajícími do 16. století. Někteří angličtí šlechtici dosáhnou k Normanům. Posledním členem pravděpodobně nejdelšího lidského doloženého rodinného řetězce byl italský šlechtic, který umřel v první polovině 18. století, a jehož rod prokazatelně vyklíčil mezi Etrusky.

22.5.2008
SDÍLEJ:

Ptakopysk je plazem, ptákem i savcem zároveň.Foto: profimedia.cz

Kdyby to Ornithorhynchus anatinus čili ptakopysk dokázal, zobák by se mu nad lidičkami a jejich rodokmeny povzneseně usmál. Jeho první předkové zírali před 110 miliony let na dinosaury. Další se potulovali před 60 miliony let po prakontinentu Gondwana v místech, která se rozpadla na dnešní Austrálii a Jižní Ameriku. Dva pradědečky ve stáří 25 a 15 milionů let má z dnešní Austrálie a jeho přímá linie je stará 100 tisíc let. Australští domorodci si mysleli, že je potomkem kachny a vysoce dvorného samečka vodní krysy. Po matce má zobák a plovací blány, po tátovi skvělý kožíšek. V roce 1799 se objevil první exemplář v Anglii a doktor George Shaw byl přesvědčen, že jde o podvrh. Tudíž vzal nůžky a podíval se mu pod kožíšek, neboť si myslel, že najde stehy, které ho připevňují ke kůži.

Ptakopysk podivný je podivný. Tělesnou teplotu má 32°C, savci mají přibližně o 6° víc. Nohy má po straně těla, má „meziklíční kost“, snáší vejce a samci mají na zadních nohách jedovaté ostruhy – to všechno jsou znaky plazů. Má však kožíšek a samička, která nemá cecíky, cedí mléko břišní kůží. Velkou část dne prospí. Na rozdíl od své příbuzné, ježury, má jeho spánek jako spánek všech savců REM fázi, v níž se lidem divoce pohybují oči ze strany na stranu a zdají se jim bouřlivé surrealistické sny. V REM fázi je mozek od prostředí oddělen nejvíc a povídá si sám se sebou, přeskupuje informace a upevňuje dlouhodobou paměť. Co se zdá ptakopyskovi, známo není.

V přírodovědecké stanici australského státu Nový Jižní Wales žije Glennie, samička ptakopyska. Stala se dárcem DNA, neboť tvor s tak předlouhou minulostí, živá fosílie, savec se znaky plazů, je plovoucí, genetický, evoluční slovník. Nuže: téměř stovka vědců pracovala na tom, aby zjistila, že její DNA obsahuje asi 18 500 genů podobných genům jiných obratlovců. Lidé jich mají asi o třetinu víc. S lidmi, myškami, psy, vačicemi a kuřaty sdílí ptakopysk 82 procent svých genů. Některé rodiny genů řídící kladení vajec, tvorbu jedu a kupodivu i vidění, sdílí s plazy. Jiné, například geny řídící tvorbu mléka a protibakteriálních bílkovin, má společné se savci. Ptakopyskův jed člověka nezabije, ale působí mučivou, někdy celé týdny trvající bolest doprovázenou otokem poraněné končetiny.

V takřka gumovém zobáku má masožravý ptakopysk mechanická čidla a čidla rozlišující proměny elektromagnetického pole, umožňující zjistit – aniž by užíval zrak – kde je kořist, to jsou nejrůznější drobní živočiši včetně raků. V mozkové kůře ptakopyska jsou oblasti mapující činnost elektroreceptorů, které jsou u savců vzácností, a ptakopysk má tuto schopnost nejdokonalejší. Věřili byste, že i mozková kůra obratlovců je kniha popisující, jak se vyvíjeli? Novým objevem jsou geny kontrolující vývoj receptorů pachu. Otázka je, na co mohou ptakopyskovi, žijícímu vesměs ve vodě nebo pod hladinou, být.

Mohly by sloužit jak při lovu, tak při poznávání sexuálních partnerů – podobně jako jed pomáhá samečkům v boji o samičky a území. K čemu je tenhle výzkum dobrý? Jestliže jste zvědaví, jak se košatil na Zemi život, pak víte, o čem vyprávím.

František Koukolík, autor je neuropatolog, zavývá se všdeckou esejistikou

22.5.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies