Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dvojí svět

Je bráno vcelku jako samozřejmost, že každá trochu diferencovanější společnost se dělí na ty, kdo finanční či jiné prostředky vytvářejí, a na ty, kdo je spotřebovávají, světy propojené a zároveň oddělené jako oheň a voda v parním stroji.

15.8.2008
SDÍLEJ:

Foto:

Feudální nevolníci robotovali pod otcovským dohledem drábů a jejich pán jaksi zástupně za ně pořádal plesy a parforzní hony, řemeslníci a sedláci sháněli po krejcárku daň, aby mělo císařské ministerstvo války, jak se tehdy ještě s prvobytnou otevřeností jmenovalo, dost prostředků na nějaký další riskantní výboj.

Jako všechny aspekty pokročilé civilizace, je i tato dualita v dnešní společnosti mimořádným způsobem vyostřena a zároveň zamaskována. „Produkční“ sektor je dnes kromobyčejným způsobem racionalizován, a naopak sektory subvencované jsou mnohem větší a náročnější než kdy dosud. Proces, který začal u fordovskobaťovské dělby práce a plánování každého pohybu, má sice dnes méně dramatické podoby, než měl kádrující mistr se stopkami v ruce, ale tím není méně účinný a méně neúprosný.

Jistě je možno říci, že posbírané daně nejsou dnes vydávány na absurdity typu stavby zámeckých sídel či dobrodružné válečné operace, je ovšem otázka, jak se na dnešní počiny bude jednou dívat budoucnost. Na každý pád tu stojí vedle sebe svět stále více „zocelovaný“ selekčními tlaky trhu a daňového břemene (alespoň v teorii) a svět, kde se vyzískané prostředky „stopí“. Nepochybná výhoda „pozdního kapitalismu“ oproti dřívějším érám je v tom, že peníze jakkoli podivně vynaložené opět oživují hospodářství – pokud bychom začali se stavbou pyramid, vyvolalo by to z počátku oživení těžby vápence a dálkového transportu kvádrů a posléze další, z historických analogií neočekávatelný rozkvět – svět po Keynesovi funguje zvláštně.

Dá se říci, že vybírání daní je jediná oblast činnosti, v níž novodobé státy projevují skutečnou přísnost a bedlivost, dokonce se jejich placení účetně simuluje i u těch, kdo ve skutečnosti z daňových peněz žijí a kde se jedná jen o svérázný počin v byrokratickém volnoběhu. Oproti třeba starému Rakousku se neobyčejně snížil počet těch, kteří se svou činností sami uživí, ale do státní kasy téměř nepřispívají a nic od ní nechtějí – pojem „živnost“ ostatně podobné počínání primárně označoval.

Novodobý občan musí nasedat na stát a jím řízenou cirkulaci peněz co nejtěsněji a musí s ní být fatálně svázán, tak jako jaterní buňka je osudově spojena s krevním oběhem na život a na smrt. Nejlepší způsob podnikání je ostatně nějaká forma napojená na oficiální penězovod, v rámci subvencí dostávající to, co bylo jiným, méně chytrým, odejmuto.

Vlastně se jedná o permanentní redistribuci moci, jejíž jednotkou je, či možná býval, jeden dolar. Cílem je také co nejtěsnější propojení všeho občanstva v jeden veliký nadorganismus, kde v ideálním případě každý v nerozpletitelné jednotě je příjemcem i přispěvatelem a není už zcela zřejmé, kde prostředky vznikají – když jsem viděl finanční rozpuk Singapuru, nemohl jsem se zbavit dojmu, že peníze vznikají při vzájemném šizení tamní obchodnické komunity na bahnitém ostrově jako třecí teplo.

V Evropě je tradiční rozdělení na „producenty“ a „konzumenty“ dosud uchováno lépe a vyvolává řadu problémů. Je ovšem stále otázkou, zda větší investice daňových peněz do infrastruktury či efektivního vzdělávání by nevedla k lepším koncům a rychleji než ty prostředky, jež končí v posledku nákupem točeného salámu či rumu někde v závěru nepovzbudivého distribučního řetězce.

STANISLAV KOMÁREK, Autor je biolog a filozof

15.8.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Otec a syn Bushovi
1 16

Rodina Bushů se připojila ke kritikům Trumpa. Jeho poradní tým se rozpadl

Ilustrační foto
4

Ve Dvoře Králové přišli o hrocha. Zemřel dva měsíce od převozu

RECENZE: Retro pro tátu. Strniště pro Jana Svěráka

Laskavé retro z těžké doby. Natočené podle klíče Obecné školy. To je v kostce nový film Jana Svěráka Po strništi bos, který režisér natočil spíš kvůli otci nežli kvůli sobě.

Pohledem Stanislava Šulce: Slyšet HDP růst

Výkon ekonomiky je stále obdivuhodnější. Tedy alespoň to tak vypadá u stolů makroekonomů, kteří sledují výlučně růst hrubého domácího produktu. Růst HDP o 4,5 procenta by nám mohli ostatní snad i závidět. Proti tomu však stojí rostoucí počet nespokojených lidí, kterým je růst HDP lhostejný, protože jej jednoduše neprožívají. Kvalita jejich životů stagnuje stejně jako platy, mírný růst vyváží stále sílící zdražování, které se zdaleka neomezuje jen na máslo.

Libanon zrušil zákon, který umožňoval pachatelům znásilnění vzít si své oběti

Aktivisté za práva žen se radují. Dlouho požadovali zrušení článku 522 trestního zákona, ke kterému nyní došlo. Jejich kampaň podpořil ministr pro záležitosti žen Jean Oghassabian, který uvedl, že zákon je "z doby kamenné". Podobné právní předpisy byly nedávno zrušeny také v Tunisku a Jordánsku.

Podvodníci zaplavují sociální sítě. Chtějí získat peníze skrze falešné profily

Neposílejte nikomu svoje číslo, policie varuje před podvodníky, kteří vytvářejí falešné profily na Facebooku a chtějí získat peníze. Méně pozorné uživatele dokáží připravit o tisíce korun. Snaží se získat ověřovací SMS pro internetové mobilní platby.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení