VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Memoluce

Vývoj života neboli biologickou evoluci žene několik motorů. Zůstanu u dvou.

2.10.2008 Přehrát komentář
SDÍLEJ:

Foto:

Pravděpodobně nejznámější, nejhůř chápaný a politicky nejzneužívanější, je přírodní výběr. To je proces, v jehož průběhu se v mnoha dalších generacích organismů častěji objevují dědičné znaky, které jsou výhodné, zatímco výskyt znaků, které výhodné nejsou, klesá.

Přírodní výběr působí na fenotypy, to jsou pozorovatelné znaky organismů. Pravděpodobnost, že fenotyp ve vztahu k prostředí výhodnější zplodí potomky, je vyšší než pravděpodobnost, že je zplodí fenotyp méně výhodný. S úspěšnějším fenotypem, jímž může být vyšší imunita, stejně jako lepší čichové rozlišování, výkonnější svaly, odolnost vůči parazitům, pochopení příčiny a důsledku, cokoli dalšího, co zvyšuje pravděpodobnost přežití a rozmnožování, se do další generace dostane i genom, který ho kóduje. Tak praví klasická teorie.

Málo známý, ale evolučně přinejmenším stejně významný, je druhý motor, genový drift, doslovně proudění. To je opět dlouhodobý proces změn, který je dán hrou pravděpodobnosti. Pravděpodobnost, stejně jako ve skutečné ruletě, určí, které podoby genů se dostanou do dalších generací častěji a které méně často.

V roce 1976 se na veřejnosti objevil pojem mem. Vymyslel ho Richard Dawkins, zoolog, profesor Oxfordské univerzity. Mem považuje za jednotku kulturní informace, která má stejně jako gen vlastnosti replikátoru. Replikátor, jak plyne z názvu, je něco, co se umí s dostatečnou přesností okopírovat a co se v nějakém prostředí šíří. To znamená, že se mem umí okopírovat a šíří se z jednoho lidského mozku do dalších lidských mozků, resp. vědomí, podobně jako se kopírují a šíří geny.

Řada teoretiků poté začala tvořit disciplínu, které se říká memetika. Tvrdí, že pro chování memů platí evoluční pravidla podobně jako pro chování genů. To je sporné. Není jisté, zda je memetika věda ve fázi zrodu, čili protověda, nebo slepá ulička už proto, že se mem definuje obtížně. Praví kritici.
Jestliže vědci užijí informace pocházející z práce jiného vědce, musí ji ve svém sdělení přesně ocitovat. Už dlouhou dobu jsou součástí každé vědecké práce klíčová slova. Uvádějí se pod souhrnem. Říkají, o čem práce pojednává. Při troše dobré vůle je můžeme považovat za klasický mem.

Vyvíjí se užívání klíčových slov? Jak? Pracuje při jejich užívání dalšími vědci nevědomky něco podobného genovému driftu, nebo něco podobného přírodnímu výběru? Existuje tedy evoluce memů ?

Britského antropologa R. A. Bentleye napadlo přezkoumat, jak užívají vědci klíčová slova pocházející ze dvou vysoce citovaných fyzikálních prací a dvou ze sociálních věd. V každém oboru byla jedna z nich stará 30 let, druhá 10 let. A sledoval, zda se klíčová slova v čase vyvíjejí náhodně, tedy driftem, nebo zda se uplatňuje selekce neboli výběr. A hle: ve fyzikálních vědách se tvrdě uplatňuje selekce. V sociálních vědách drift. Fyzici přísně volí a moc nemění, sociální vědci si vymýšlejí nová slova. Fyzikální časopisy však nutí autory, aby volili z daného seznamu, časopisy sociálních věd nikoli.

Zda je tohle příčina vývojového směru „výběr“ nebo „drift“, nebo zda jde o zavedenou zvyklost, se neví. Mám pocit, že evoluce memů, pro kterou jsem vymyslel slovo memoluce, existuje. A lze ji užít i na studium módy, prodej populární hudby, knih a zcela jistě i politických představ. Poznámka: mluvím o evoluci, tedy o vývoji v čase, nikoli o papouškování. To by byla holá replikace.

FRANTIŠEK KOUKOLÍK, Autor je neuropatolog, zabývá se vědeckou esejistikou

2.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
7 4

Návrh ČSSD by více zdanil lékaře, kterým vláda přidala

Ilustrační foto.
5

Státní zástupci prověří zakázku na software EET

FOTO: Kostel se proměnil v ruinu

Na špatný stav evangelického kostela v Rudníku upozornil při návštěvě obce prezident Miloš Zeman. Měl pravdu. Stav kostela je otřesný. Co s ním?

AKTUALIZOVÁNO

Odsoudili ho za střelbu na exekutory, teď zřejmě spáchal sebevraždu

Svědky otřesné události museli být obyvatelé sídliště v Napajedlích na Zlínsku. Na balkonovém zábradlí bytového domu tam stál v sedmém patře muž. V tričku a trenýrkách, přešlapoval po něm po špičkách a k tomu občas naklonil hlavu k policejnímu vyjednavači, který se jej snažil přesvědčit, aby svůj záměr skočit z výšky dvaceti metrů na betonový chodník neuskutečnil.

Jurečka podle Kalouska zákon o registru smluv vykastroval

Ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka s podporou komunistů, ČSSD a ODS dnes podle šéfa opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska zákon o registru smluv "zručně vykastroval". Zákon, který byl nejúčinnějším protikorupčním opatřením, je nyní cela zbytečný, řekl Kalousek novinářům.

Od začátku roku odklízeli strážníci tisíc mrtvých ptáků

Mnohem dramatičtěji, než by kdo tušil, zřejmě řádí ptačí chřipka ve volné přírodě. Nasvědčují tomu alespoň poznatky pražských strážníků, jejichž odchytová služba mimo jiné zajišťuje i odvoz kadaverů. Tedy těl uhynulých zvířat. A pokud jde o ptáky, od počátku ledna, kdy se ptačí chřipka objevila, zaznamenává dramatický nárůst. Ve srovnání s loňskem je rozdíl ve stovkách procent, řekl ve středu Deníku ředitel Městské policie Praha Eduard Šuster. „Od začátku roku jsme už odváželi tisícovku mrtvých ptáků, přičemž asi u pěti stovek kusů šlo o labutě; následují volavky," konstatoval.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies