VYBERTE SI REGION

Memoluce

Vývoj života neboli biologickou evoluci žene několik motorů. Zůstanu u dvou.

2.10.2008
SDÍLEJ:

Foto:

Pravděpodobně nejznámější, nejhůř chápaný a politicky nejzneužívanější, je přírodní výběr. To je proces, v jehož průběhu se v mnoha dalších generacích organismů častěji objevují dědičné znaky, které jsou výhodné, zatímco výskyt znaků, které výhodné nejsou, klesá.

Přírodní výběr působí na fenotypy, to jsou pozorovatelné znaky organismů. Pravděpodobnost, že fenotyp ve vztahu k prostředí výhodnější zplodí potomky, je vyšší než pravděpodobnost, že je zplodí fenotyp méně výhodný. S úspěšnějším fenotypem, jímž může být vyšší imunita, stejně jako lepší čichové rozlišování, výkonnější svaly, odolnost vůči parazitům, pochopení příčiny a důsledku, cokoli dalšího, co zvyšuje pravděpodobnost přežití a rozmnožování, se do další generace dostane i genom, který ho kóduje. Tak praví klasická teorie.

Málo známý, ale evolučně přinejmenším stejně významný, je druhý motor, genový drift, doslovně proudění. To je opět dlouhodobý proces změn, který je dán hrou pravděpodobnosti. Pravděpodobnost, stejně jako ve skutečné ruletě, určí, které podoby genů se dostanou do dalších generací častěji a které méně často.

V roce 1976 se na veřejnosti objevil pojem mem. Vymyslel ho Richard Dawkins, zoolog, profesor Oxfordské univerzity. Mem považuje za jednotku kulturní informace, která má stejně jako gen vlastnosti replikátoru. Replikátor, jak plyne z názvu, je něco, co se umí s dostatečnou přesností okopírovat a co se v nějakém prostředí šíří. To znamená, že se mem umí okopírovat a šíří se z jednoho lidského mozku do dalších lidských mozků, resp. vědomí, podobně jako se kopírují a šíří geny.

Řada teoretiků poté začala tvořit disciplínu, které se říká memetika. Tvrdí, že pro chování memů platí evoluční pravidla podobně jako pro chování genů. To je sporné. Není jisté, zda je memetika věda ve fázi zrodu, čili protověda, nebo slepá ulička už proto, že se mem definuje obtížně. Praví kritici.
Jestliže vědci užijí informace pocházející z práce jiného vědce, musí ji ve svém sdělení přesně ocitovat. Už dlouhou dobu jsou součástí každé vědecké práce klíčová slova. Uvádějí se pod souhrnem. Říkají, o čem práce pojednává. Při troše dobré vůle je můžeme považovat za klasický mem.

Vyvíjí se užívání klíčových slov? Jak? Pracuje při jejich užívání dalšími vědci nevědomky něco podobného genovému driftu, nebo něco podobného přírodnímu výběru? Existuje tedy evoluce memů ?

Britského antropologa R. A. Bentleye napadlo přezkoumat, jak užívají vědci klíčová slova pocházející ze dvou vysoce citovaných fyzikálních prací a dvou ze sociálních věd. V každém oboru byla jedna z nich stará 30 let, druhá 10 let. A sledoval, zda se klíčová slova v čase vyvíjejí náhodně, tedy driftem, nebo zda se uplatňuje selekce neboli výběr. A hle: ve fyzikálních vědách se tvrdě uplatňuje selekce. V sociálních vědách drift. Fyzici přísně volí a moc nemění, sociální vědci si vymýšlejí nová slova. Fyzikální časopisy však nutí autory, aby volili z daného seznamu, časopisy sociálních věd nikoli.

Zda je tohle příčina vývojového směru „výběr“ nebo „drift“, nebo zda jde o zavedenou zvyklost, se neví. Mám pocit, že evoluce memů, pro kterou jsem vymyslel slovo memoluce, existuje. A lze ji užít i na studium módy, prodej populární hudby, knih a zcela jistě i politických představ. Poznámka: mluvím o evoluci, tedy o vývoji v čase, nikoli o papouškování. To by byla holá replikace.

FRANTIŠEK KOUKOLÍK, Autor je neuropatolog, zabývá se vědeckou esejistikou

2.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.
1

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies