VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Memoluce

Vývoj života neboli biologickou evoluci žene několik motorů. Zůstanu u dvou.

2.10.2008
SDÍLEJ:

Foto:

Pravděpodobně nejznámější, nejhůř chápaný a politicky nejzneužívanější, je přírodní výběr. To je proces, v jehož průběhu se v mnoha dalších generacích organismů častěji objevují dědičné znaky, které jsou výhodné, zatímco výskyt znaků, které výhodné nejsou, klesá.

Přírodní výběr působí na fenotypy, to jsou pozorovatelné znaky organismů. Pravděpodobnost, že fenotyp ve vztahu k prostředí výhodnější zplodí potomky, je vyšší než pravděpodobnost, že je zplodí fenotyp méně výhodný. S úspěšnějším fenotypem, jímž může být vyšší imunita, stejně jako lepší čichové rozlišování, výkonnější svaly, odolnost vůči parazitům, pochopení příčiny a důsledku, cokoli dalšího, co zvyšuje pravděpodobnost přežití a rozmnožování, se do další generace dostane i genom, který ho kóduje. Tak praví klasická teorie.

Málo známý, ale evolučně přinejmenším stejně významný, je druhý motor, genový drift, doslovně proudění. To je opět dlouhodobý proces změn, který je dán hrou pravděpodobnosti. Pravděpodobnost, stejně jako ve skutečné ruletě, určí, které podoby genů se dostanou do dalších generací častěji a které méně často.

V roce 1976 se na veřejnosti objevil pojem mem. Vymyslel ho Richard Dawkins, zoolog, profesor Oxfordské univerzity. Mem považuje za jednotku kulturní informace, která má stejně jako gen vlastnosti replikátoru. Replikátor, jak plyne z názvu, je něco, co se umí s dostatečnou přesností okopírovat a co se v nějakém prostředí šíří. To znamená, že se mem umí okopírovat a šíří se z jednoho lidského mozku do dalších lidských mozků, resp. vědomí, podobně jako se kopírují a šíří geny.

Řada teoretiků poté začala tvořit disciplínu, které se říká memetika. Tvrdí, že pro chování memů platí evoluční pravidla podobně jako pro chování genů. To je sporné. Není jisté, zda je memetika věda ve fázi zrodu, čili protověda, nebo slepá ulička už proto, že se mem definuje obtížně. Praví kritici.
Jestliže vědci užijí informace pocházející z práce jiného vědce, musí ji ve svém sdělení přesně ocitovat. Už dlouhou dobu jsou součástí každé vědecké práce klíčová slova. Uvádějí se pod souhrnem. Říkají, o čem práce pojednává. Při troše dobré vůle je můžeme považovat za klasický mem.

Vyvíjí se užívání klíčových slov? Jak? Pracuje při jejich užívání dalšími vědci nevědomky něco podobného genovému driftu, nebo něco podobného přírodnímu výběru? Existuje tedy evoluce memů ?

Britského antropologa R. A. Bentleye napadlo přezkoumat, jak užívají vědci klíčová slova pocházející ze dvou vysoce citovaných fyzikálních prací a dvou ze sociálních věd. V každém oboru byla jedna z nich stará 30 let, druhá 10 let. A sledoval, zda se klíčová slova v čase vyvíjejí náhodně, tedy driftem, nebo zda se uplatňuje selekce neboli výběr. A hle: ve fyzikálních vědách se tvrdě uplatňuje selekce. V sociálních vědách drift. Fyzici přísně volí a moc nemění, sociální vědci si vymýšlejí nová slova. Fyzikální časopisy však nutí autory, aby volili z daného seznamu, časopisy sociálních věd nikoli.

Zda je tohle příčina vývojového směru „výběr“ nebo „drift“, nebo zda jde o zavedenou zvyklost, se neví. Mám pocit, že evoluce memů, pro kterou jsem vymyslel slovo memoluce, existuje. A lze ji užít i na studium módy, prodej populární hudby, knih a zcela jistě i politických představ. Poznámka: mluvím o evoluci, tedy o vývoji v čase, nikoli o papouškování. To by byla holá replikace.

FRANTIŠEK KOUKOLÍK, Autor je neuropatolog, zabývá se vědeckou esejistikou

2.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Autonomní Audi A7 samo ujelo téměř 900 kilometrů v provozu.
14

Samořízené automobily by se mohly testovat na dálnici D2

Izraelský rabín - ilustrační foto

Soud v Soči vyhostil ze země amerického rabína, důvody neuvedl

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Terorista Carlos neboli Šakal dostal v Paříži další doživotní trest

Venezuelský terorista Ilich Ramírez Sánchez, známý pod přezdívkami Carlos či Šakal, dnes u soudu v Paříži dostal doživotní trest za atentát z roku 1974. Carlos už v minulosti dva doživotní tresty dostal. Odpykává si je ve francouzském vězení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies