VYBERTE SI REGION

Smutný osud pražských soch

Jsem rád, když se v našich městech objeví nové zajímavé výtvarné dílo, které oživí nějaký městský prostor.

14.1.2009
SDÍLEJ:

Foto:

Nedávno mne třeba v Opavě na Dolním náměstí potěšil Mravenečník Františka Skály, který kdysi stával v Praze vedle Rudolfina. Nejvíc takových zajímavých soudobých soch najdete v Liberci, tady dokonce existuje dlouhá tradice, kterou odstartovala v létě 1969 akce Socha a město. Z ní zůstalo pár věcí zachováno a péčí nadace Spacium bylo nedávno opraveno. Patří mezi ně i mobilní plastika Jiřího Nováka. Právě tento dnes již téměř devadesátník byl na konci padesátých let průkopníkem pohyblivých soch u nás.

Na EXPO v Bruselu 1958 viděl výstavu známého amerického výtvarníka Alexandera Caldera, a tak začal rovněž konstruovat plastiky, které se stále působením větru nebo vodního proudu proměňují. A já jeho díla obdivoval už v dětství. Jeden mobil stával na pražském Výstavišti, jiný byl na sídlišti Prosek, další na Jarově anebo před školou v Jablonci nad Nisou. Bohužel, jen několik z nich přežilo do dnešních dnů, mnohé byly odstraněny buď za totalitní éry, neboť prý neodpovídaly představě o angažovaném uměleckém díle, jiné byly ovšem zničeny bez důvodu docela nedávno - například ten na Výstavišti (tahle oblast je zřejmě dokonalým pohřebištěm kvalitní architektury i plastik).

A teď je zřejmě ohrožena snad nejkrásnější mobilní socha Jiřího Nováka na pražském sídlišti Novodvorská. Jedná se o černá ocelová křídla, která vystupují z mělké vodní plochy a pomalu se pohybují pod tlakem větru.

Plastika vznikla v 60. letech ve spolupráci s architekty Bořkovcem a Ježkem - autory sídliště. Městská část Praha 4 nyní představila studii úpravy, která už s plastikou nepočítá. Tak jako většina Novákových děl fungovala i bez speciální údržby po mnoho let. Je to o to překvapivější, že se v poslední době o plastikách našeho předního sochaře často mluví - sám jsem s ním předloni připravil pro Revolver revue rozsáhlý rozhovor, na hojně navštěvované výstavě Bruselský sen v Městské knihovně (nyní v Brně), připomínající éru přelomu 50. a 60. let, se objevily i jeho práce, a nedávno uvedla ČT dokument, v němž se kmitla i kašna s mobilem na Novodvorské. Takový přístup ke kvalitnímu odkazu 60. let mi připadá nehorázný. Místo abychom taková díla opatrovali, postupně je ničíme. Vím dobře, o čem mluvím. Oba mí rodiče byli sochaři a navrhli řadu děl do architektury.

Postupně mizí jedno za druhým. Otcův bronzový prameník měl kdysi oživit sídliště Prosek. Kulturtrégr Šolta ho nedovolil osadit, a tak léta ležel v křoví, ale nakonec si ho nainstalovali sami obyvatelé ďáblického sídliště. Fungoval tam léta, pak někdo ukradl vnitřní strukturu s výtrysky, loni zmizelo i bronzové vajíčko. Matka kdysi do Bezručových sadů na pražských Vinohradech zhotovila bustu básníka Petra Bezruče. I ten před lety skončil ve sběru a s obnovou plastiky se už zřejmě nepočítá, ač by šlo odlitek udělat z další kopie, která je v Pantheonu Národního muzea. Ukradli i její další dílo - hlavu Milady Horákové na vyšehradském Slavíně, tam je už naštěstí nový odlitek.

Problém s krádeží kovových plastik někde pak řeší skutečně svérázně: radnice je raději sama preventivně odstraní. Tak byste marně hledali sochu Čtrnáctiletá od Karla Dvořáka v Kinského sadech nebo plastiku dívky Marty Jiráskové, která léta stávala u bazénku vedle Bruselské restaurace v Letenských sadech. Dnes jsou obě v depozitáři. Přitom už není problém udělat odlitky z plastu, který od bronzu nikdo nerozezná, nebo originální plastiku přikotvit tak, aby ji nebylo možno ukrást.

ZDENĚK LUKEŠ, Autor je architekt a historik architektury

14.1.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies