Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O válce metafor a válčení jako práci

V poslední dnech se naši politici intenzivně přeli o vojenských zahraničních misích. Pokusme se nahlédnout pod povrch mediální debaty.

20.1.2009
SDÍLEJ:

Foto:

Podle Washingtonské smlouvy o založení NATO z roku 1949 mají členské země za povinnost při napadení jiného členského státu v Evropě či v Severní Americe nebo na jeho území severně od obratníku Raka podniknout v souladu s ostatními obrannou akci. Pak je ještě ve smlouvě pátý článek, kde se hovoří o dalších možnostech vojenské a politické spolupráce, ale – a v tom je ta potíž – někteří naši politici si nevykládají další vojenské akce jako povinnost, ale jen jako příslib.

V Afghánistánu navíc naše mise v operaci Trvalá svoboda není ani mírovou misí, ani nepodléhá velení NATO, tedy naše republika není v této věci vázána žádnou smlouvou, a to je ten důvod, proč politici, hlavně ze sociální demokracie, jsou proti. Dalším důvodem je veřejné mínění, které je proti všude, a tomu chtějí sociální demokraté pod vedením Jiřího Paroubka vždy vycházet co nejvíce vstříc.

Posílá-li libovolná evropská země do těchto misí své vojáky, vede (a tak je to i u nás) boj na dvou frontách: první fronta je domácí, kde musí sehnat souhlas a přesvědčit obyvatelstvo o nutnosti takové akce, a teprve pak se boj otevírá na frontové linii. To činí tyto mise tak komplikované, protože díky tomu se i fotografie a slova stávají zbraněmi.

Klasická definice války (podle von Clausewitze) říká, že válka je násilný akt sloužící k prosazení politické vůle. V případě Afghánistánu nejde o válku, ale ani – jak vyplývá z oficiálního označení – o mírovou misi. Proto bychom asi měli změnit i náš slovník, jako se tomu děje ve starých unijních zemích, kdy v případě misí se začíná mluvit o „taktické výpomoci“, nehovoří se o možných obětech, ale o „riziku“ a nepoužívají se termíny jako padlý voják, ale mluví se o „zabitých“.

Díky těmto sémantickým posunům je možné vést střízlivější debatu, což platí zvlášť o každé „postheroické společnosti“, kterou jsme se jistě už stali. Ta totiž udělala hlavní sémantický posun: ze sebeobětování za vlast, národ či občinu (dnes evropské hodnoty) učinila oběť nešťastných okolností, což nám dovoluje hledat viníka a činit kroky, aby se žádné „neštěstí“ nemohlo stát. Z hrdiny hodného následování vytvořila jen někoho, kdo měl smůlu.

Další problém spojený s těmito misemi spočívá v rozdílné ceně života znesvářených stran. Zatímco Západ se snaží držet počet zabitých na minimu a nehledí moc na peníze investované do techniky, afghánské bojovníky – kteří toto vědí – vlastní ztráty netraumatizují a snaží se protivníkovi za jakoukoliv cenu způsobit ztráty na životech, protože moc dobře vědí, že psychika vojáků bude právě takovou skutečností nejvíc narušena. Jenže o asymetrický konflikt jde i z druhé strany: co znamenají pro naše vojáky sebevražední atentátníci, to zase znamenají pro druhou stranu bezpilotní letadélka s bombami, která si sama vyhledávají cíl či jsou dálkově pomocí kamer naváděna.

Je to způsobeno ale také tím, že se o válčení začalo hovořit jako o práci, a tím pádem společnost vyžaduje, aby počet mrtvých v této „vojenské práci“ byl stejný jako třeba při práci na stavbě nebo v kanceláři. Právě tento posun z nás činí tak snadné oběti a dovoluje marketingovým politikům (kteří nahradili státníky), aby se chovali nezodpovědně a populisticky: tedy nepoliticky.

V Afghánistánu prohráváme, tak bychom z něj neměli odcházet. Naopak bychom měli rychle opustit válku metafor (klišé), která vždy vypuká po každé prohrané či prohrávané válce.

KAREL HVÍŽĎALA, Autor je spisovatel a publicista

20.1.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Peníze. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
1 15

Minimální mzda se od ledna zvýší na 12 200 korun

Jiří Hynek, Realisté
3 15

Realisté navrhují na Hrad šéfa asociace obranného průmyslu Hynka

AKTUALIZOVÁNO

Španělská policie identifikovala řidiče vraždící dodávky z La Rambla

Řidič dodávky, který má na svědomí čtvrteční vražedný útok na populární barcelonské třídě La Rambla, byl konečně ztotožněn. Uvedla to agentura DPA s odkazem na španělskou policii. 

Žena s výhodou. Svět řeší případ Semenyaová

Kam s ní, respektive kam s nimi? Na vypůjčenou otázku od klasika se hledá odpověď těžko. Zvláště když jde o docela choulostivou záležitost „ženskosti“. Na nedávném atletickém šampionátu se opět probírala Jihoafričanka Caster Semenyaová, ale i další atletky, které mají k zažitému ideálu něžného pohlaví daleko.

Teplárenské objekty ožívají. Mění se na centra i parky

/VIZUALIZACE/ Nevyužité a téměř prázdné a přitom pro lidi z velkých sídlišť na dosah. Takový je stav dříve rušných teplárenských provozů po modernizaci. Městská společnost Teplárny Brno je nabízí k pronájmu. Podle typu zájemců se už ukazuje, jakou by mohly mít budoucnost. Zájmové spolky chtějí přeměnit pusté budovy na společenská centra. Na okolních parcelách chtějí městské části parky.

Útočník z Turku se jmenuje Abderrahman Mechkah, uvedl soud

Hlavním podezřelým z pátečního útoku nožem ve finském Turku je osmnáctiletý marocký žadatel o azyl Abderrahman Mechkah. Uvedl to finský soud. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení